V celém Rusku bude zaveden nouzový režim kvůli ztrátě téměř 20 milionů tun ze sklizně obilí

29. 5. 2024

Oznámila to v pondělí 27. května vedoucí oddělení Oksana Lut. Podle ní doba trvání nouzového režimu, který umožní zemědělským podnikům získat pojistné plnění, "dosud nebyla stanovena".

Podle odhadů Ruského obilného svazu jarní mrazy, které postihly úrodu ve 23 regionech Ruské federace, připraví ruské zemědělce o 18 milionů tun obilnin: Do konce roku může sklizeň dosáhnout 129 milionů tun, ačkoli původní prognóza dosahovala 142-147 milionů tun.

"Celkem bylo zasaženo 1,5 milionu hektarů obdělávaných ploch, uvedl v pondělí na tiskové konferenci šéf RGU Arkadij Zločevskij. Tyto pozdní opakující se mrazy jsme neměli více než 100 let. Ztráty jsou už teď dost výrazné," postěžoval si.

Podle odhadů RGU je pouze 60 % oblastí postižených špatným počasím předmětem osetí, tedy asi 900 tisíc hektarů. Pokud dojde k opětovnému setí, znamená to pozdní sklizeň a závisí to na podmínkách průchodu během sklizně, můžeme přijít o více, část sklizně půjde pod sníh," postěžoval si Zločevskij.

Regionální nouzový režim kvůli mrazům byl již zaveden v osmi regionech Ruska. Mezi ně patří Lipeck, Voroněž, Tambov, Volgogradská a Orjolská oblast. Mrazy zasáhly i další velké zemědělské regiony - od Kurska a Rostova po Saratovské a Penzské oblasti, ale nejtěžší situace je ve Voroněžské a Volgogradské oblasti, říká Dmitrij Rylko, generální ředitel Institutu pro studium zemědělského trhu (IKAR).

Podle prognózy IKAR může sklizeň hlavní plodiny, pšenice, klesnout na 81,5 milionu tun, což je téměř o 12 milionů tun méně, než se původně odhadovalo. Pšenici už není možné znovu zasít, Rylko je pesimistický.

Problém není jen v mrazech, ale také v tom, že se zemědělci snažili ušetřit na přípravcích na ochranu rostlin a to vedlo ke kritickému dopadu špatného počasí na plodiny, říká Andrej Sizov, generální ředitel společnosti Sovecon.

Důsledkem meteorologické krize bude podle něj série bankrotů zemědělských výrobců, kteří již byli zasaženi vývozními cly, a následně přerozdělení půdy. "Ruští zemědělci měli poměrně velkou bezpečnostní rezervu, která byla ovlivněna rekordní sklizní v posledních dvou letech, ale důsledky zavedení cel si začínají vybírat svou daň," říká Sizov.

Zdroj v ruštině: ZDE