6. 6. 2024
Guterres ve svém projevu oznámil nové údaje Světové meteorologické organizace (WMO), podle nichž existuje 80% pravděpodobnost, že oteplení planety překročí hranici 1,5C oproti předindustriální době alespoň v jednom z následujících pěti kalendářních let. Podle údajů monitorovacího systému Evropské unie Copernicus již bylo v uplynulých 12 měsících toto oteplení překonáno: od června 2023 do května letošního roku byla průměrná globální teplota o 1,63C vyšší než předindustriální průměr, což následovalo po řadě měsíců s rekordními teplotami.
Vlády se v pařížském paktu o klimatu z roku 2015 dohodly, že omezí růst globálních teplot na 1,5 °C, aby se vyhnuly kaskádovým vlnám veder, povodním, suchům a dalším ničivým dopadům, a přestože jediný rok za touto hranicí neznamená, že cíl byl ztracen, vědci všeobecně očekávají, že k tomu dojde v nadcházejícím desetiletí.
Podle WMO existuje zhruba padesátiprocentní šance, že se v období 2024 až 2028 oteplí v průměru o více než 1,5 °C, a to celosvětově. „Hrajeme s naší planetou ruskou ruletu,“ řekl Guterres, známý svými ostrými výrazy o klimatické krizi, publiku pod zavěšeným 94metrovým modelem modré velryby v Americkém přírodovědném muzeu. „Potřebujeme sjezd z dálnice vedoucí do klimatického pekla.“
V narážce na místo svého projevu Guterres řekl, že „podobně jako meteorit, který vyhubil dinosaury, máme nadměrný dopad. V případě klimatu nejsme dinosauři - jsme meteorit. Nejsme pouze v nebezpečí - my jsme tím nebezpečím“.
Guterres trval na tom, že cíl 1,5 °C je „stále ještě téměř možný“, ale řekl, že je třeba, aby země vyvinuly mnohem větší úsilí o snížení emisí uhlíku, aby se zvýšilo financování ochrany klimatu v chudších zemích a aby vlády, média a další podniky učinily z průmyslu fosilních paliv vyvrhele za to, že se podílí na vzniku klimatické krize.
„Kmotři klimatického chaosu - průmysl fosilních paliv - dosahují rekordních zisků a hodují na bilionech dotací financovaných daňovými poplatníky,“ řekl. „Je ostudné, že ti nejzranitelnější zůstávají na holičkách a zoufale se potýkají s klimatickou krizí, kterou nijak nezpůsobili.
„Nemůžeme se smířit s budoucností, kdy budou bohatí chráněni v klimatizovaných bublinách, zatímco zbytek lidstva bude bičován smrtícím počasím v zemích, kde se nedá žít.“
Guterres zaútočil na firmy vyrábějící fosilní paliva za jejich mizivé investice do čistších forem energie a za to, že „překrucují pravdu, klamou veřejnost a zasévají pochybnosti“ o vědě o klimatu, a poté vyzval vládu, aby zakázala reklamu na fosilní paliva a aby společnosti zabývající se vztahy s veřejností a médii přerušily styky se zájmy v oblasti ropy, plynu a uhlí.
„Vyzývám tyto společnosti, aby přestaly napomáhat ničení planety. Přestaňte ode dneška přijímat nové klienty z oblasti fosilních paliv a stanovte plány, jak se vzdát těch stávajících. Fosilní paliva nejenže otravují naši planetu - jsou toxická i pro vaši značku.“
Guterres pochválil nárůst využívání čisté energie v souvislosti s rekordním objemem investic do větrné a solární energie a dalších obnovitelných zdrojů a předpověděl, že „ekonomická logika činí konec éry fosilních paliv nevyhnutelným“, ale dodal, že vlády musí urychlit postupné opouštění fosilních paliv.
„Je to ‚my, lidé‘ proti znečišťovatelům a ziskuchtivcům,“ řekl. „Společně můžeme zvítězit. Je však načase, aby se vedoucí představitelé rozhodli, na čí straně stojí.“
Projev byl načasován tak, aby působil jako klíčová výzva k mobilizaci vedení OSN, které se obává, že klimatická krize se pro svět zmítaný válkou na Ukrajině a v Gaze a dalšími ekonomickými starostmi dostala na nižší místo na seznamu priorit. Příští týden se v Itálii uskuteční setkání mocné skupiny zemí G7, po němž bude následovat listopadový klimatický summit Cop29, který se bude konat v Ázerbájdžánu, a setkání zemí G20 v Brazílii.
Země v současné době pracují na nových závazcích, jak budou snižovat emise do roku 2035. Vlády však neudržely krok s předchozími závazky a emise v loňském roce vzrostly na novou rekordní úroveň v době, kdy je třeba je do roku 2030 snížit na polovinu, aby se zabránilo nejhorším dopadům na klima.
Přestože existuje naděje, že loňský rok bude představovat vrchol globálních emisí, „leží zde bezútěšná realita, že jsme daleko od splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě“, uvedl Ko Barrett, generální tajemník WMO.
Svět také zaostává v pokroku při plnění prosincového závazku ztrojnásobit do roku 2030 výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, i když existují známky toho, že se tempo zavádění začalo zrychlovat.
Dopady klimatické krize se v těchto tahanicích stále více projevují - země včetně Indie a USA nedávno zachvátily silné vlny veder. Studie zveřejněná tento týden zjistila, že rozsáhlé záplavy, které zpustošily části jižní Brazílie a které si vyžádaly 169 obětí, byly nejméně dvakrát pravděpodobnější v důsledku změny klimatu způsobené člověkem.
Diskuse