Jak senátorka Kovářová chce rozložit demokracii

17. 6. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

V nedělních Otázkách V. Moravce dominovala nezařazená senátorka Daniela Kovářová. Potřebujeme opravdu divadla a hřebčíny? To byly její úvahy na téma financování justice. Jak to spolu souvisí? Fungování justice musí zajistit stát. Peníze na to ale musí získat tím, že bude škrtat na tom, co zajistit nemusí.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) několikrát tento princip paní senátorce odsouhlasil. Jednoznačně. Na druhou stranu přes veškerou snahu a pohoršení moderátora nebylo možno z něj dostat informace o tom, jak chce justici vlastně financovat. Dozvěděli jsme se jen to, že zná dobře ministra financí Stanjuru (ODS) a ví, jak na něj. Také nám pan ministr spravedlnosti řekl, že vláda přišla s inovativním přístupem k rozpočtu: jednotlivým kapitolám se naplánují raději nižší výdaje, a ty se pak doplní. Prý to vede k šetření. Útěchou nám může být to, že pan ministr si je dobře vědom nebezpečí, které plyne pro společnost z toho, kdyby bylo nutné zavírat soudy a rušit věznice z důvodu šetření.

Ani bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nevystoupil proti principiálnímu postoji paní senátorky. Navrhl ovšem šetřit a škrtat na dotacích. Tam je prý hodně peněz. Nesdělil ale nic konkrétního. Konkrétní naopak byla reakce ministra spravedlnosti, který veřejnost informoval, že s rušením dotací je to těžké, protože zemědělci bez dotace neráčí ani zvednout motyku.

Příznačné přitom je, že úvodní téma pořadu bylo nebezpečí, které nám a potažmo Unii hrozí ze strany Ruska. Zejména pan Rychetský se do toho opřel plnou silou, čili popisoval Rusko jako vážné ohrožení právního státu, demokracie, hodnot. U paní Kovářové jsme mohli vidět spíše důraz na svobodu slova a kritiku přístupu vlády vůči nebezpečí ruského terorismu.

Moderátor se několikrát celkem bez úspěchu snažil otevřít téma rizik, která nám hrozí ze sociálních sítí. Pan Rychetský navrhl inspirovat se Německem a Francií, kde prý stát tlačí na soukromé společnosti, které tyto sítě provozují, aby si tam udělaly pořádek. Pokud jde o pana Blažka, docela mlžil, ale možná ta debata opravdu nemohla vést k nějakým srozumitelným závěrům. Na moderátorovu otázku, zda je překvapen tím, že islamisté a Rusko používají podobné metody verbování teroristů, odvětil celkem pochopitelně: nepřekvapuje, protože používají prostě současný nejefektivnější standard.

Co ale mnohem více překvapuje, to je kontrast mezi vážností nebezpečí, kterému musíme čelit, a dogmatem o škrtání a šetření. Paní senátorce Kovářové se nedivím. Rušení divadel a hřebčínů, možná i univerzit (v jejím pojetí by třeba i jejich poslání zvládl soukromý sektor) a veřejné sféry jako takové, by jistě potěšilo její voliče a vedlo ke kruté deziluzi dokonce i u těch segmentů společnosti, které jsou Fialově vládě ještě věrné jako prozápadní, civilizované alternativě k Babišovi a Okamurovi.

Ostatně zdá se, že dlouhodobě a veřejně vyjevované hodnoty paní senátorky (v roce 2022 podpořila spolu se senátorem Doubravou prezidentskou kandidaturu pana Hrančíka) lépe garantuje Putin než západní Evropa. Kdo totiž myslí obranu proti Putinovi vážně, potřebuje vysoké veřejné výdaje, a tedy i vysoké daně, nejen na armádu, ale také na společenskou kohezi, důvěru v instituce a fungující stát. Překvapilo mě, že pan Rychetský, bývalý sociální demokrat, na toto téma neřekl ani slovo, ačkoli se na první pohled zdá, že bere ruskou hrozbu velmi vážně. Fakticky to ale není pravda. Slovy ani škrtáním v dotacích demokracii zachránit nelze. Demokracie je prostě nákladná, příliš nákladná na to, abychom po vypuštění 100 miliard z rozpočtu ve prospěch bohatých mohli hovořit o tom, že nezbývá už nic jiného než škrtat.

1
Vytisknout
3543

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2024