USA a klíčoví spojenci diskutují o tom, jaký závazek dát Ukrajině ohledně vstupu do NATO na nadcházejícím summitu

21. 6. 2024

čas čtení 7 minut
Spojené státy a několik klíčových spojenců, včetně Velké Británie, aktivně diskutují o tom, jak silně se zavázat k členství Ukrajiny v NATO na nadcházejícím summitu k 75. výročí aliance ve Washingtonu. Přitom USA čelí kritice od řady evropských zemí za to, že nejsou ochotny zajít tak daleko, jak by si některé – zejména ty v blízkosti ruských hranic – přály, podle několika amerických a evropských zdrojů obeznámených s diskusemi, informují Natasha Bertrand, Alex Marquardt a Kylie Atwood.

Američtí a němečtí představitelé navrhli, aby se aliance během summitu příští měsíc zavázala, že Ukrajina má "most" k členství v NATO, spíše než "nezvratnou cestu", jak řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v dubnu, jazykem, který upřednostňuje Velká Británie a několik východoevropských a středoevropských zemí, řeklo CNN několik zdrojů obeznámených s diskusemi.

Případný jazyk, který aliance použije ohledně Ukrajiny během červencového summitu ve Washingtonu, je kriticky důležitý. Spojenci o něm budou pečlivě diskutovat ve dnech předcházejících summitu a poté bude důkladně zkoumán, protože nastíní světu – zejména Rusku – jaké jsou cíle pro Ukrajinu v rámci NATO.

"Na (washingtonském) summitu podnikneme konkrétní kroky, abychom přiblížili Ukrajinu k NATO a zajistili, že bude existovat most ke členství, most, který bude silný a dobře osvětlený," řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken na zasedání ministrů zahraničí NATO v Praze na konci května.

Vysoce postavený americký představitel uvedl, že představitelé Bidenovy administrativy si nemyslí, že slovo "nezvratný" získá podporu celé aliance, a poukázal zejména na Maďarsko jako na pravděpodobné odpůrce. Tento činitel řekl, že USA věří, že jsou blízko k vyřešení se všemi spojenci ohledně jazyka, ale odmítl toto rozhodnutí předpovědět.

Někteří členové NATO se také zdráhají toto slovo použít, protože Ukrajina ještě neprovedla všechny nezbytné demokratické a protikorupční reformy nezbytné pro členství, uvedl jiný americký představitel.

Vzhledem k tomu, že do summitu zbývá zhruba měsíc, zůstává toto téma ústředním bodem napětí v probíhajících rozhovorech.

"Většina středoevropských zemí je zklamána nejednoznačností a otálením Bidenovy administrativy", pokud jde o nastínění konkrétní cesty vpřed pro Ukrajinu, řekl CNN středoevropský diplomat.

Druhý evropský představitel, jehož země je vůči členství Ukrajiny agresivnější než USA, řekl, že evropští spojenci přímo lobbují v Bílém domě, aby byla cesta Ukrajiny co nejjasnější.

"Instinktivně cítíme, že by měla být vytyčena nová cesta," řekl druhý úředník. "Mělo by se urychlit (členství Ukrajiny) v EU."

V dubnu Stoltenberg v Kyjevě řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že "práce, kterou nyní vykonáváme, vás přivádí na nezvratnou cestu ke členství v NATO, takže až nastane správný čas, Ukrajina se může okamžitě stát členem NATO".

Přesto panuje všeobecná shoda, že postoj NATO mimo summit musí být posunut od loňského setkání v litevském hlavním městě Vilniusu, kdy spojenci prohlásili, že "budoucnost Ukrajiny je v NATO", ale nenabídli časový plán. Členové aliance v té době oznámili, že zruší požadavek na Akční plán členství pro Ukrajinu, což zemi usnadní vstup do aliance, ale stále odmítli nabídnout časový plán, jak dlouho by to mohlo trvat.

To se setkalo se zuřivostí Zelenského, který na X napsal, že je "bezprecedentní a absurdní", že mu nebyl nabídnut časový harmonogram členství.

Vágní závazek v roce 2008

Bylo to v roce 2008 na summitu NATO v Budapešti, kdy byl Ukrajině poprvé nabídnut vágní závazek pozvání ohledně vstupu v budoucnu. Ukrajinci se často odvolávají na nejasnosti staré 16 let jako na argument, proč si zaslouží více, zejména když jsou napadeni Ruskem.

"Jsem si jistý, že budeme mít také jazyk vyjadřující, že se Ukrajina stane členem aliance," řekl Stoltenberg v úterý na tiskové konferenci na americkém ministerstvu zahraničí. "Přesný jazyk, přesně to, na čem se dohodneme... jsou nyní diskutovány mezi spojenci. Ale jsem přesvědčen, že máme dobré řešení, dohodu do summitu."

Bidenova administrativa vytrubovala do světa svůj nově podepsaný desetiletý obranný pakt s Ukrajinou, který sám sebe označuje za "most k případnému členství Ukrajiny v alianci NATO".

Mnohým Evropanům to však nestačí.

"Samozřejmě, že bychom byli pro 'nezvratné'," řekl třetí východoevropský představitel.

"Není velkým tajemstvím, že toužíme získat více" než USA, dodal tento činitel a dodal, že doufají, že americká administrativa zůstane "flexibilní" před formálními schůzkami příští měsíc.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden řekl, že mírové rozhovory s Ukrajinou začnou pouze v případě, že se Kyjev oficiálně vzdá svých aspirací na členství v NATO.

"Jakmile Kyjev prohlásí, že je připraven na takové rozhodnutí," řekl Putin v pátek, "okamžitě z naší strany bude následovat rozkaz k zastavení palby a zahájení jednání, doslova ve stejnou minutu."

Klíčovou součástí členství v NATO je pakt o vzájemné obraně známý jako článek 5, který zavazuje spojence NATO k obraně každého člena, který je napaden. Ukrajina zintenzivňuje svůj tlak na vstup do NATO od doby, kdy byla poprvé napadena Ruskem v roce 2014.

Od začátku války na Ukrajině v roce 2022 ukrajinští a evropští představitelé obviňují USA, že se příliš bojí provokovat Putina a eskalovat konflikt. Ukrajina byla vděčná i frustrovaná, když sledovala, jak USA nabízejí větší a větší balíky zbraní, ale pomalejším tempem, než potřebovala.

Minulý měsíc Stoltenberg nepřímo kritizoval Bidenovu administrativu za to, že nedovolila Ukrajině použít americké zbraně ke střelbě do Ruska, což se podle Ukrajinců rovná tomu, že bojují s jednou rukou svázanou za zády.

"Je to útočná válka Ruska proti Ukrajině," řekl Stoltenberg týdeníku The Economist. "Ukrajina má právo se bránit. A to včetně útoků na cíle na ruském území."

30. května Bidenova administrativa oznámila, že Ukrajina může střílet do Ruska, ale pouze omezeným způsobem: Na vojenské cíle za hranicí od města Charkov, a nikoli nejimpozantnějšími americkými zbraněmi, raketou dlouhého doletu ATACMS.

Londýn byl často mnohem více nakloněn budoucnosti než Washington, pokud jde o zbraně pro Ukrajinu a jejich použití. Obecně vzato, po celou dobu konfliktu britští představitelé, nejbližší spojenci USA v NATO, neustále doufali, že Bílý dům zaujme agresivnější postoj.

Úředníci, s nimiž CNN hovořila, zdůraznili, že pokud jde o komuniké NATO, dosud nebylo učiněno žádné rozhodnutí a jazyk je stále aktivně diskutován před summitem.

"Až bude text na stole a země začnou vyjednávat, uvidíme celý obraz," řekl východoevropský představitel. "Jsme připraveni jednat; samozřejmě bychom chtěli, aby bylo co nejambicióznější."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1353

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2024