Případ Assange: Svoboda novinářské práce je stále ohrožena

26. 6. 2024

 

Američtí prokurátoři tvrdili, že Assange není řádný novinář, ale hacker a aktivista s vlastním programem, který ohrožuje životy amerických zdrojů a kontaktů, takže zákon o špionáži lze použít, aniž by byla poškozena svoboda tisku.

Obhájci tisku a občanských svobod však zastávali názor, že je irelevantní, jak je Assange definován. To, z čeho byl obviněn, tedy "získávání a šíření utajovaných informací", je činnost, kterou se živí novináři zabývající se národní bezpečností.

Odhalení, která WikiLeaks zveřejnil v roce 2010 o válkách v Iráku a Afghánistánu a která organizaci prozradila analytička armádních zpravodajských služeb Chelsea Manningová, mimo jiné vynesla na světlo možné porušování lidských práv ze strany americké armády v těchto válkách. Tyto informace zveřejnil deník Guardian a další zpravodajské organizace s odůvodněním, že existuje silný veřejný zájem na tom, aby tato tajemství vyšla najevo.

Bidenova administrativa měla při svém nástupu do úřadu v roce 2021 možnost stáhnout obvinění ze zákona o špionáži, která vznesla její předchůdkyně, Trumpova vláda. Koneckonců ministerstvo spravedlnosti za Baracka Obamy se rozhodlo je nestíhat kvůli obavám z důsledků pro žurnalistiku.

Američtí prokurátoři pod Bidenovým vedením se však rozhodli vznést Trumpova obvinění a bojovali za vydání Assange ze Spojeného království. Měli možnost uzavřít dohodu na základě jiných obvinění, například přimět Assange, aby se přiznal k přečinu nesprávného nakládání s utajovanými dokumenty; tato dohoda údajně padla v březnu za podpory australské vlády. Nebo se mohli rozhodnout pro obvinění z hackerského spiknutí, které by nemělo takové dopady na žurnalistiku.

Podle všeho ani Joe Biden nechtěl, aby byl Assange předveden do USA. Assangeovo vydání k soudnímu procesu by pro prezidenta, který bojuje o prezidentský úřad, znamenalo ve volebním roce škodlivé rozptýlení a další odcizení pokrokářů a libertariánů.

Biden v dubnu uvedl, že zvažuje australskou žádost o upuštění od stíhání. Zdá se však, že ministerstvo spravedlnosti trvalo na svém a prokurátoři pokračovali dál, přičemž na dohodu o přiznání viny přistoupili až poté, co Assange minulý měsíc získal právo odvolat se proti svému vydání k Nejvyššímu soudu v Londýně. I tehdy ministerstvo spravedlnosti trvalo na svém požadavku použít obvinění podle zákona o špionáži. Nakonec Američané souhlasili, že Assange bude odsouzen k vězeňskému trestu, který si už odseděl, a bude propuštěn. Souhlasili proto, že britský Nejvyšší soud odmítl povolit deportaci Assange do USA, protože americký prokurátor se vyjádřil, že americký ústavní dodatek o svobodě projevu neplatí pro cizince, jako je Assange. Znamenalo by to, že ohledně Assange budou nadále po dlouhá léta právní spory. Tak se Američané vzdali.

"Dohoda o přiznání viny by odvrátila nejhorší možný scénář pro svobodu tisku, ale tato dohoda počítá s tím, že si Assange odsedí pět let ve vězení za činnosti, které novináři vykonávají každý den," řekl Jameel Jaffer, výkonný ředitel Knightova institutu prvního dodatku na Kolumbijské univerzitě.