Případ Milei: Česká vláda obdivuje šílence, který označil ekonoma Pikettyho za "hovno"

26. 6. 2024

V dopise se uvádí, že Mileiovy návrhy - ačkoli jsou prezentovány jako "radikální odklon od tradičního ekonomického myšlení" - jsou ve skutečnosti "zakořeněny v ekonomice laissez-faire" a "jsou plné rizik, která je činí potenciálně velmi škodlivými pro argentinskou ekonomiku a argentinský lid".

Milei - sám sebe označuje za anarchokapitalistu - se v kampani oháněl motorovou pilou, která měla symbolizovat jeho touhu omezit dotace a drasticky snížit státní výdaje na sociální programy. Opakovaně také prohlašoval, že "daně jsou krádež", a programy "sociální spravedlnosti", které jsou z nich financovány, označil za "úlet". "Stát vymyslel ďábel, božím systémem je volný trh," prohlásil.

Ekonomové však ve svém dopise varovali, že "výrazné snížení vládních výdajů by zvýšilo již tak vysokou míru chudoby a nerovnosti a mohlo by vést k výraznému zvýšení sociálního napětí a konfliktů".

"Návrhy Javiera Milei na dolarizaci a fiskální úspory přehlížejí složitost moderních ekonomik, ignorují poučení z historických krizí a otevírají prostor pro zvýraznění již tak závažných nerovností," napsali.

Ghoshová, rozvojová ekonomka z Massachusettské univerzity v Amherstu, uvedla, že ona a další dva spoluautoři dopisu, Piketty a Milanović, se obávají, že Mileiho politika "by byla pro Argentinu hluboce škodlivá a pro celý kontinent velmi nešťastná".

"Nejde jen o sociální chaos, který by mohly vyvolat krajně pravicové postoje, ale také o ekonomický chaos, který by nastal v důsledku poklesu veřejných příjmů i veřejných výdajů," dodala Ghoshová.

"Argentinci se chystají hlasovat ve volbách, kde je čeká tato velmi těžká volba. Ale libertariánské řešení, které očerňuje veřejný sektor, jen prohloubí jejich utrpení."

Do jedněch z nejdůležitějších voleb v nedávné historii Argentiny zbývá méně než čtrnáct dní a volby se zdají být příliš těsné.

Na Mileiho, který při pouhé zmínce o anglickém filozofovi a ekonomovi 20. století Johnu Maynardovi Keynesovi propuká v nekontrolovatelné záchvaty vzteku, otevřený dopis pravděpodobně neudělá dojem. Milei považuje Keynese, který zpochybnil myšlenku, že volný trh může zajistit plnou zaměstnanost a hospodářský růst, za marxistu.

Nový podcast španělského deníku El País přinesl rozhovor s jedné z Mileiových bývalých sousedkyň, která se ve snaze navázat konverzaci zmínila o Keynesovi ve výtahu. "Ale ty jsi komunistická sračka," křičel prý Milei na ženu až do desátého patra. Milei v minulosti napadl i Pikettyho, když ho označil za "hovno" a "zločince převlečeného za intelektuála".

Zdroj v angličtině ZDE

Milei naštěstí nemá v Argentině příliš velkou moc. Až do posledních dní se mu nepodařilo schválit jediný zákon

Policie v Buenos Aires použila vodní děla a slzný plyn k potlačení násilných protestů v době, kdy argentinský Senát těsnou většinou schválil první soubor tvrdých úsporných opatření navržených prezidentem Javierem Mileim.

Výsledek přišel poté, co demonstranti, kteří naléhali na senátory, aby odmítli Mileiův program škrtů a deregulace ekonomiky, házeli na policii klacky, kameny a Molotovovy koktejly a převraceli auta.

Desítky protestujících ošetřili zdravotníci v ulicích a policie uvedla, že při střetech bylo zraněno 20 policistů. Nejméně pět opozičních zákonodárců uvedlo, že byli hospitalizováni poté, co je policie postříkala pepřovým sprejem.

Tisíce bankéřů, učitelů, řidičů nákladních automobilů a zaměstnanců z řady dalších odborů  po celý den demonstrovaly kolem Kongresu, tloukly na bubny, troubily a skandovaly: "Naše země není na prodej!" a "Budeme bránit stát!".

Po jedenácti hodinách bouřlivé debaty senátoři ve středu pozdě večer hlasovali v poměru 37 ku 36 pro návrh zákona, čímž libertariánskému vůdci přinesli první legislativní vítězství v jeho kampani za naplnění ambiciózního programu.

Pokud Senát zákony s úpravami schválí, musí je ještě schválit dolní komora parlamentu, aby mohl Milei oficiálně přijmout svůj první zákon od prosincového nástupu do funkce.

Ohnivý pravicový ekonom se dostal k moci na základě slibů, že vyřeší nejhorší hospodářskou krizi v Argentině za posledních dvacet let, kdy roční inflace šplhá ke 300 % a recese se prohlubuje.

Jeho politická strana složená z relativních nováčků má však v Kongresu jen nepatrnou menšinu křesel a on se snaží uzavírat dohody s opozicí.

Senátoři hlasují o dvou zákonech, daňovém balíčku, který snižuje hranici pro daň z příjmu, a o 238 článcích zákona o státní reformě, který koncem dubna po týdnech vyjednávání prošel dolní komorou Kongresu.

Původně nazývaný "omnibusový zákon" kvůli svým více než 600 článkům, rozmělněná verze, kterou máme k dispozici, stále deleguje široké legislativní pravomoci na prezidenta v oblasti energetiky, důchodů, bezpečnosti a dalších oblastech.

Obrovský rozsah návrhu - a rozhodná opozice proti němu - omezily jeho pokrok.

"Máme nejslabšího prezidenta, jakého jsme kdy viděli, který se snaží prosadit největší zákon, jaký jsme kdy viděli," řekla Ana Iparraguirre, argentinská analytička washingtonské strategické společnosti GBAO. "To je ten rozpor."

"Dnes je pro Mileiho téměř důležitější ukázat, že dokáže v Kongresu přijmout zákony, než to, co přijme," řekl Lucas Romero, ředitel poradenské společnosti Synopsis.

Balík naráží na odpor levicového peronistického hnutí věrného bývalé prezidentce Cristině Fernándezové de Kirchner, které v posledních dvou desetiletích dominovalo argentinské politice a má vliv na mocné odbory v zemi.

"Pokud tento zákon projde, přijdeme o mnoho svých pracovních a důchodových práv," řekla 54letá učitelka Miriam Rajovitcherová, která protestovala spolu se svými kolegy, Argentinci ze střední třídy, kteří říkají, že museli změnit svůj život poté, co Milei snížil školní rozpočty a devalvoval měnu, čímž prudce vzrostla inflace. "Jsme na tom mnohem hůř než před jeho příchodem do funkce."

"Vláda dnes vyhlásila válku argentinskému lidu," řekla novinářům před Kongresem peronistická zákonodárkyně Cecilia Moreauová.

Prezidentská kancelář označila protestující za "teroristy" a obvinila je, že se demonstracemi "pokusili o státní převrat".

Peronistický blok kontroluje 33 ze 72 křesel v Senátu, zatímco Mileiova strana Svoboda postupuje má jen sedm křesel.

Analytici před středečním hlasováním uvedli, že zahraniční investoři a Mezinárodní měnový fond, kterému Argentina dluží ohromujících 44 miliard dolarů, pozorně sledují, zda Milei dokáže dosáhnout konsensu se svými oponenty a naplnit své ambice.

"Toto je pro Mileiho vládu rozhodující okamžik," řekl Marcelo J. García, ředitel pro Ameriku ve společnosti Horizon Engage, která se zabývá geopolitickými riziky. "Pokud to neprojde, řítíme se do politické krize."

Zdroj v angličtině ZDE