"Bylo to velmi těžké období." Italská antifašistická europoslankyně Ilaria Salisová o svém 15měsíčním věznění v Maďarsku
27. 6. 2024
čas čtení
6 minut
Aktivistka říká, že hrozba až 11 let vězení "mě stále velmi děsí" a hodlá se zasazovat o práva vězňů
Italská
aktivistka, která byla propuštěna z domácího vězení v Maďarsku poté, co
byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu, hovoří o své vděčnosti
voličům, kteří jí vrátili svobodu, a slibuje, že bude i nadále bojovat
za práva vězňů a proti vzestupu neofašistických skupin v Evropě.
Případ
Ilarie Salisové, učitelky z Monzy u Milána, vyvolal v Itálii hněv a
diplomatické protesty, když ji v lednu přivedli v řetězech k maďarskému
soudu. Téměř o rok dříve byla zatčena na protidemonstraci proti
neonacistickému shromáždění v Budapešti a obviněna ze tří pokusů o útok a
z členství v krajně levicové organizaci, za což jí hrozí až 11 let
vězení.
Obvinění, která popírá, nebyla stažena, ale po svém zvolení europoslankyní za italskou Alianci zelených a levice, která ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června získala 6,8 % hlasů, získala imunitu před trestním stíháním. Do svého rodného města se vrátila 17. června, v den svých 40. narozenin.
"Myslela jsem na mnoho možných výsledků, ale to, co se skutečně stalo, předčilo mé představy," konstatovala. "Věřím, že mnozí z těch, kteří mě volili, tak učinili proto, že jsou upřímně znepokojeni postupem krajní pravice a částečně to chtěli vyjádřit podporou kandidáta, který je otevřeně antifašistický."
Upozornila, že její případ není u konce. "Ve skutečnosti jsem doufala, že to všechno skončí mnohem dříve," řekla. "Přesněji řečeno, je ještě příliš brzy mluvit o výsledku, protože soudní řízení bylo pozastaveno pouze na dobu trvání mandátu poslankyně Evropského parlamentu, tedy na pět let. Maďarské orgány by navíc mohly požádat o odnětí imunity."
Salisová strávila 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě, ve vězení, které bylo podle ní zamořené krysami a štěnicemi, několik dní se nesměla mýt a čelila nedostatku neodkladné lékařské péče. V květnu byla propuštěna do domácího vězení, protože začal její soudní proces.
Stala se předmětem nenávisti extremistů: na zdi v Budapešti byla namalována nástěnná malba, která představuje její smrt oběšením, a krajně pravicoví militanti na Telegramu psali, že ji chtějí posadit na invalidní vozík.
"Bylo to samozřejmě velmi těžké období, zkušenost, která mě vystavila zkoušce, a ještě jsem se z ní úplně nevzpamatovala," řekla. "Možnost tak dlouhého trestu, zcela nepřiměřeného obvinění, mě vyděsila a stále mě velmi děsí. Vzpomínám si, že když mě rodiče přijeli navštívit, přemýšleli, jestli budou po deseti letech ještě naživu.
Jestli však existuje nějaký pozitivní aspekt, pak to, že jsem v sobě našel velkou sílu, která mi umožnila přežít i v těch nejtemnějších chvílích. Sílu neustále živenou solidaritou, kterou jsem cítil, že je tu a roste za těmito zdmi.
Láska těch, kterým na mně záleží, a těch, kteří mě podporovali, i když mě neznali, mi pomáhala vzdorovat a byla mou silou. Tento pocit je nepochybně nesmírně větší než nenávist. Měla jsem štěstí, že jsem měla kolem sebe komunitu, která mě podporovala, a je opravdu důležité, aby nikdo nezůstal sám."
Podle zpráv italských médií se Salisová dostala do vleku požadavků maďarské vlády, která její vydání podmínila podporou Říma Maďarsku v EU. V předchozím rozhovoru její otec uvedl, že se obává, že její případ bude zneužit nejen v Maďarsku, ale i v Itálii.
Matteo Salvini, italský vicepremiér a vůdce krajně pravicové strany Liga, Salisovou opakovaně kritizoval a tvrdil, že byla součástí skupiny, která v roce 2017 poškodila altán využívaný stranou v Monze. Téměř první rok jejího zadržování, dokud nebyla postavena před soud v řetězech, však byl její případ v její vlasti málo známý.
"V podmínkách vazby, ve kterých jsem se ocitla, jsem nemohla tuto dynamiku reálně vnímat, ale pouze tušit," uvedla. "Později, když se mé situaci začala věnovat značná pozornost médií, jsem si uvědomila, že je ambivalentní. Měla silný politický podtext, na jedné straně tu byl aspekt ochrany během každodenního života ve vězení, který se zlepšil - například jsem od té chvíle mohla navštívit lékaře, přístup dozorců se stal uctivým, cela byla méně přeplněná a tak dále. Na druhou stranu jsem se obávala, že bych mohla být využita jako určitý druh vyjednávacího nástroje, pro účely a zájmy, které přesahovaly mou situaci."
Podle Salisové mohla italská vláda v jejím případě udělat více. "Nemohla jsem si nevšimnout hrozného postoje strany Liga, ale nepřekvapilo mě to," řekla. "Koneckonců tento postoj jasně vystihuje nedostatek vize a politického programu této strany, jejímž hlavním záměrem se zdá být rozsévání nenávisti. Jednoduše řečeno, myslím si, že nemají dostatečný statut na to, aby se slušně vypořádali se závažnými otázkami."
Svou pozici europoslankyně hodlá využít ke kampani za práva vězňů. "Hodlám pokračovat v boji za práva vězňů v Evropě a zaměřit se zejména na věznice v Itálii a na Italy zadržované v zahraničí, protože to jsou situace, kde mohu mít větší vliv," uvedla.
V reakci na ty, kteří by si mohli myslet, že její kandidatura je jen způsob, jak se dostat z vězení, Salisová uvedla, že se již ozývá a že hodnoty, které popsala jako "solidarita a rovnost", budou určovat její politiku.
"V Itálii jsem se již začala vyjadřovat k otázce bydlení, bytové krizi a vysokým nájmům, které ve městě, kde žiji, v Miláně, představují velmi vážný sociální problém. Budu to chtít dělat i na evropské úrovni."
Antifašismus podle ní musí být "kolektivní odpovědností". "Můj závazek bude zaměřen na okamžité kroky proti působení neonacistických a neofašistických organizací, stejně jako na dlouhodobé zlepšování materiálních podmínek života lidí a podporu nové lidové antifašistické kultury.
"Pokud bychom se měli poučit z evropské zkušenosti 20. století s nacionalismem a nacismem, pak je to to, že si nemůžeme dovolit ponechat těmto ideologiím žádný prostor."
3315
Diskuse