Studie zjistila, že klimatická krize prodlužuje dny
16. 7. 2024
Tání ledu zpomaluje rotaci planety a může narušit internetový provoz, finanční transakce a GPS
Analýza ukazuje, že klimatická krize způsobuje prodlužování každého dne, protože masové tání polárního ledu mění tvar planety.
Změna délky dne se pohybuje v řádu milisekund, ale to stačí na potenciální narušení internetového provozu, finančních transakcí a GPS navigace, které jsou závislé na přesném měření času.
Délka pozemského dne se v průběhu geologického času neustále zkracuje v důsledku gravitačního odporu Měsíce na oceány a pevninu planety. Tání grónského a antarktického ledovce v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností však způsobuje přerozdělování vody uložené ve vysokých zeměpisných šířkách do světových oceánů, což vede k většímu množství vody v mořích blíže k rovníku. Tím se Země stává oblejší - neboli tlustší - a zpomaluje se rotace planety a prodlužuje se den.
Vliv lidstva na planetu nedávno prokázal také výzkum, který ukázal, že přerozdělení vody způsobilo posunutí zemské osy otáčení - severního a jižního pólu. Jiné práce odhalily, že emise uhlíku způsobené lidstvem zmenšují stratosféru.
"Můžeme pozorovat náš vliv jako člověka na celý zemský systém, a to nejen lokálně, jako je nárůst teploty, ale opravdu zásadně, měníme jeho pohyb v prostoru a rotaci," řekl profesor Benedikt Soja z ETH Zurich ve Švýcarsku. "Díky našim emisím uhlíku jsme to dokázali za pouhých 100 nebo 200 let. Zatímco dříve řídící procesy probíhaly miliardy let, a to je zarážející."
Lidské měření času je založeno na atomových hodinách, které jsou extrémně přesné. Přesný čas dne - jedné otáčky Země - se však mění v důsledku měsíčních přílivů a odlivů, klimatických vlivů a některých dalších faktorů, jako je pomalý odraz zemské kůry po ústupu ledovců vzniklých v poslední době ledové.
Tyto rozdíly je třeba zohlednit, říká Soja: "Všechna datová centra, která provozují internet, komunikaci a finanční transakce, jsou založena na přesném načasování. Přesnou znalost času potřebujeme také pro navigaci, zejména pro družice a kosmické lodě."
Výzkum, publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA, použil pozorování a počítačové rekonstrukce k posouzení vlivu tání ledu na délku dne. Rychlost zpomalování se v letech 1900 až 2000 pohybovala mezi 0,3 a 1,0 milisekundou za století (ms/cy). Od roku 2000 se však se zrychlením tání zrychlila i rychlost změny na 1,3 ms/cy.
"Tato současná míra je pravděpodobně vyšší než kdykoli za posledních několik tisíc let," uvedli vědci. "Předpokládá se, že v příštích několika desetiletích zůstane přibližně na úrovni 1,0 ms/cy, a to i v případě, že dojde k výraznému omezení emisí skleníkových plynů." Pokud se emise nesníží, zvýší se do roku 2100 rychlost zpomalování na 2,6 ms/cy, čímž předstihne měsíční příliv a odliv jako jediný největší faktor, který přispívá k dlouhodobým výkyvům v délce dnů, uvedli.
Dr. Santiago Belda z univerzity v Alicante ve Španělsku, který nebyl členem výzkumného týmu, řekl: "Tato studie je velkým pokrokem, protože potvrzuje, že znepokojivý úbytek ledu, kterým trpí Grónsko a Antarktida, má přímý vliv na délku dne a způsobuje, že se naše dny prodlužují. Toto kolísání délky dne má zásadní důsledky nejen pro způsob měření času, ale také pro GPS a další technologie, které řídí náš moderní život."
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse