Rusko a Čína začínají společně hlídkovat ve vodách poblíž Tchaj-wanu

17. 7. 2024

Den předtím dorazil do čínského přístavu Čan-ťiang oddíl lodí Tichomořské flotily Ruské federace v podobě korvet "Gromkij" a "Rezkij", aby se zúčastnil cvičení. Podle úřadu ruského vojenského přidělence budou během manévrů válečné lodě obou států pracovat na úkolech protivzdušné a protiponorkové obrany a také záchrany na moři.

V květnu již Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) provedla cvičení flotily, letectva a raketových sil poblíž Tchaj-wanu. ČLR poté uvedla, že manévry byly "reakcí na separatistické akce sil prosazujících nezávislost Tchaj-wanu a přísným varováním před vměšováním a provokacemi vnějších sil". ve stavu vysoké pohotovosti. Druhý den mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien řekl, že nové vedení Tchaj-wanu vede ostrov do války s Čínou.

Krátce před květnovým cvičením se na Tchaj-wanu uskutečnila inaugurace nového prezidenta Laj Čching-teho, který v rámci ceremoniálu vyzval Peking, aby uznal nezávislost ostrovního státu a "přestal Tchaj-wan zastrašovat politickými a vojenskými prostředky". Požádal také Čínu, aby společně s Tchaj-wanem převzala odpovědnost za udržení stability a míru "na obou stranách Tchajwanského průlivu". Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu Státní rady Čínské lidové republiky reagoval prohlášením, že mír v Tchajwanském průlivu je neslučitelný s nezávislostí Tchaj-peje.

Tchaj-wan se odtrhl od Číny po občanské válce mezi národní vládou strany Kuomintang vedenou Čankajškem a jednotkami komunistické strany vedené Mao Ce-tungem. Poražený Čankajšek spolu s 1,5 milionem stoupenců uprchl v roce 1949 na Tchaj-wan, načež vyhlásil nezávislost ostrova. Obchodní a neformální kontakty mezi ostrovním státem a ČLR byly obnoveny až o 40 let později, na konci 80. let. Peking nicméně stále považuje Tchaj-wan za své území a trvá na "principu jedné Číny", podle kterého nelze uznat ČLR i Čínskou republiku na Tchaj-wanu zároveň.

Zdroj v čínštině: ZDE