Rekordní izraelské zábory půdy zvyšují již tak rostoucí napětí na Západním břehu Jordánu

18. 7. 2024

Podle izraelských úřadů je nedávné zabírání půdy nezbytné pro "bezpečnost a rozvoj". Mluvčí OSN Stephane Dujarric jej však označil za "krok špatným směrem" a dodal, že "směr, kterým se chceme ubírat, je dvoustátní řešení".

Tento krok následuje po sérii podobných záborů půdy, které se v letošním roce již uskutečnily. V únoru Izrael zabavil 2,6 km2 půdy na Západním břehu Jordánu a v březnu dalších 8 km2. Tyto akce jsou součástí strategie, jejímž cílem je rozšířit izraelskou kontrolu nad Západním břehem a podkopat vyhlídky na vznik palestinského státu.

V posledních třech desetiletích došlo k masivnímu rozšíření počtu osad. V roce 1987 žilo na Západním břehu Jordánu (bez východního Jeruzaléma) 60 000 izraelských osadníků. Do roku 2005 se jejich počet zvýšil na 247 300 a do roku 2021 na 465 400.

Zdá se, že tyto počty se budou dále navyšovat. Izraelská vláda vedená premiérem Benjaminem Netanjahuem je silně podporována koalicí pravicových, ultranacionalistických stran. Mnoho jejích ministrů považuje zakládání izraelských osad na Západním břehu Jordánu za svou prioritu.

Dne 28. června byl citován krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, který řekl: "Přivedu milion osadníků. Jednu osadu za každou zemi, která za poslední měsíc uznala Palestinu jako stát. To je jejich trest." Smotrič, který je sám osadníkem, již dříve prohlásil, že jeho "životním posláním je zmařit vznik palestinského státu".

Mnoho Izraelců tyto osady neřadí mezi nelegální. Považují je za nedílnou součást starověkých izraelských království a za významnou součást židovské historie a identity. Zabírání palestinské půdy v tak velkém měřítku však v minulosti vždy vedlo k násilí.

Například druhá intifáda byla velkým povstáním Palestinců, k němuž došlo v letech 2000 až 2005. Odehrávalo se na pozadí odmítání následných izraelských vlád dodržovat dohody z Osla a ukončit okupaci.

Základy však byly položeny již několik let předtím rychlým rozšiřováním izraelských osad. Počet izraelských osadníků se v letech 1993-1998 zvýšil nejméně o 117 % procent v Gaze a o 46 % na Západním břehu Jordánu.

Během druhé intifády došlo k výrazné eskalaci nepřátelství mezi Palestinci a izraelskými osadníky. To zahrnovalo vlnu smrtících sebevražedných atentátů a ozbrojených střetů, které přiměly izraelskou armádu k silové reakci. V průběhu druhé intifády si násilnosti vyžádaly životy přibližně 3 000 Palestinců a 1 000 Izraelců, další tisíce lidí byly zraněny.

Rostoucí násilí ze strany osadníků

Od začátku probíhající války v Gaze se Palestinci na Západním břehu Jordánu stále častěji stávají terčem násilí ze strany izraelských osadníků. OSN oznámila, že v týdnech po útocích ze 7. října došlo k prudkému nárůstu útoků na Palestince na Západním břehu Jordánu.

Stovky lidí byly zabity, více než 2 000 osob bylo zraněno a téměř 1 000 lidí muselo opustit své domovy s odvoláním na násilí a zastrašování ze strany izraelských sil a osadníků. Nové kroky izraelské vlády směřující k rozšíření kontroly nad Západním břehem Jordánu jen dále rozdmýchaly napětí.

Uprostřed rostoucího násilí odsoudil odstupující izraelský generálmajor Jehuda Fuks to, co označil za "nacionalistický zločin", který podkopává pověst Izraele na mezinárodní úrovni a zasévá strach mezi Palestinci, "kteří nepředstavují žádnou hrozbu".

Odsouzením záborů půdy a rozšiřování osad by mohly světové orgány, jako je OSN a EU, zvýšit diplomatický tlak na izraelskou vládu, aby změnila svůj postup. Zatím to však vypadá, že zintenzivňuje své úsilí o získání dalších území na Západním břehu Jordánu.

V únoru bývalý izraelský premiér Ehud Olmert napsal, že "nejvyšším cílem Netanjahuovy vlády ... není okupace pásma Gazy". Podle Olmerta je "Gaza pouze úvodní kapitolou, platformou, kterou chce tato parta [izraelská vláda] vybudovat jako základ, na němž se povede skutečný boj, který vyhlíží: bitva o Západní břeh a Chrámovou horu".

Rozšiřování osad je jeho součástí.

 

Celý text v anglickém originále ZDE