Jak neškodný je vaping?

Zdánlivě neškodné e-cigarety mají zásadní dopady na zdraví i životní prostředí

18. 7. 2024 / Martin Vrba

Pro vapingový průmysl bych mohl sloužit jako modelový příklad: po patnácti letech kouření tabákových cigaret jsem postupně přešel na vaping a během půl roku jsem přestal kouřit úplně. Je to jeden z hlavních pilířů jejich marketingové strategie: elektronické cigarety vám pomohou přestat s kouřením tabáku, které má celou řadu negativních zdravotních dopadů, které jsou dostatečně dobře známy. 

Starají se o to ostatně regulace tabákových výrobků, díky kterým si stačí projít obaly krabiček od cigaret a vizuálně se seznámit s nepříjemnostmi, které čekají na toho, kdo bude mít smůlu a nestane se jedním z oněch legendárních seniorů odvedle, kteří šťastně kouřili do osmdesáti a nikdy se jim nic nestalo. 

Statisticky na to rozhodně spoléhat nelze, přesto se mi ale nezdá, že by katastrofické scénáře nejrůznějších rakovin, slepoty nebo neplodnosti měly kýžený efekt odstrašujícího dojmu. Na mě to rozhodně nefungovalo a výstražné obrázky jsem vždycky ignoroval. Místo toho jsem pozoroval, jak se čím dál víc zadýchávám při chůzi do schodů, horší se mi imunita a kašel se stává mým každodenním průvodcem po reálných dopadech kouření na můj organismus. 

Tabák se mi stále víc hnusil: první rituál každé ráno byla cigareta na balkóně. Bylo mi z toho mdlo, motala se mi hlava, protože jsem se ještě ani pořádně neprobudil a moje nálada šla okamžitě dolů, ale jinak to zkrátka “nešlo”. Stalo se z toho cosi jako vyčpělý náboženský rituál: prováděný mechanicky, bezduše a bez kontaktu s původním smyslem a požitkem, který jsem z toho snad kdysi měl. 

Pomalu se tak ze mě stával ideální kandidát pro vapingový průmysl: čím dál tím silněji jsem vnímal, jak negativně mě kouření ovlivňuje, ale varianta skoncovat s letitým zlozvykem byla mimo mísu. Možná prostě jenom stačí nahradit jednu závislost jinou, méně škodlivou? První e-cigarety tak pro mě nebyly snahou zbavit se kouření, ale doplňkem, který jsem si mohl dopřávat i na místech, kam cigarety normálně nepatří — jako třeba při práci na home office. Během pár měsíců mi ale vaping nahradil kouření úplně, aniž bych o to vůbec usiloval. Když se mi několikrát podařilo předávkovat se nikotinem — což je u vapingu mnohem snazší než u konvenčních cigaret — začal jsem používat liquidy (vapingové náplně) bez nikotinu — abych po několika dalších měsících zjistil, že jsem nejen přestal s kouřením, ale už mě nezajímá ani vaping. 

Kouření tabáku bylo neodmyslitelnou součástí mého života celých patnáct let, aby po půl roce zmizelo, aniž bych vlastně chtěl přestat, protože takovou ambici jsem už dávno vzdal. Nejen to — závislosti jsem se zbavil tak dokonale, že jsem se ještě několikrát poté — zhruba dvakrát do roka — zkusil dát cigaretu, abych zjistil, jestli ve mně ještě dokáže probudit starý zlozvyk. Nikdy jsem jí ani nedokouřil. 

Spousta lidí z mého okolí se svojí závislostí na nikotinu skutečně zápasí — jejich boj je každodenní triumf vůle se všemi odvykacími příznaky, které z toho vyplývají. Já jsem se ani nemusel snažit — nabyl jsem dojmu, že jsem přechytračil svůj vlastní mozek a celý vapingový průmysl. Navzdory marketingovým deklaracím totiž tohle rozhodně cílem vapingu není. Ostatně která firma prodává svoje produkty s cílem, abyste si je už nikdy kupovat nemuseli. 

Dopady vapingu na zdraví

Narůstající popularita vapingu je evidentní: elektronické cigarety se rychle staly oblíbenou alternativou k tradičním tabákovým cigaretám. Zatímco škodlivost tabáku pro lidské zdraví se už podařilo dobře zdokumentovat a stala se mezitím součástí veřejného povědomí, negativní dopady elektronických cigaret se zatím daří mapovat jen částečně. Přesto ale narůstá množství důkazů a vědeckých studií, které jasně ukazují, že elektronické cigarety sice mohou být méně škodlivé než tradiční cigarety, avšak rozhodně nejsou bez rizika.

Nedávná rozsáhlá studie časopisu BMJ Medical Journal dokonce uvádí, že není možné určit, zda jsou pro dýchací systém méně škodlivé než běžné cigarety.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že e-liquidy používané v e-cigaretách — ať už s nikotinem nebo bez — obvykle obsahují přísady, příchutě a chemické látky, které mohou být toxické. Navzdory široce sdílenému přesvědčení o neškodnosti “vodní páry” z vapingu oproti tabákovému kouři, aerosol z e-cigaret obsahuje celou řadu škodlivých látek.

Vdechováním zahřívaného aerosolu z e-liquidu do sebe dostáváme například propylenglykol nebo glycerin, které mohou při zahřívání tvořit toxické sloučeniny.  Z výzkumů dále vyplývá, že tento aerosol obsahuje látky jako formaldehyd a acetaldehyd, jež patří mezi známé karcinogeny. Kromě toho se ukazuje, že některé z příchutí e-liquidů mohou být toxické pro plicní buňky a zasahovat imunitní systém. Inhalace aerosolu z e-cigaret může být také spojena s podrážděním dýchacích cest, zvýšeným rizikem astmatu a chronických plicních onemocnění.

V roce 2019 byla v USA dokonce zaznamenána epidemie plicních onemocnění spojených s používáním e-cigaret, známých jako EVALI (E-cigarette or Vaping Use-Associated Lung Injury - plicní zranění v důsledku užívání e-cigaret), která vedla k hospitalizacím a několika úmrtím. Podle všeho byly příčinou zejména nelegálně vyráběné produkty obsahující THC a acetát vitaminu E, což poukazuje na důležitost regulace a kontroly kvality e-liquidů.

Potřebuje vaping přísná pravidla?

A je to právě regulace, která je v současnosti hlavní politickou otázkou, která zasahuje vapingový průmysl. Globálně se přístup k regulaci e-cigaret velmi liší. V USA jsou e-cigarety regulovány Úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) jako tabákové výrobky. V praxi to znamená, že výrobci musí své produkty registrovat a předkládat údaje o jejich složení. Od roku 2020 je v USA také zakázáno prodávat ochucené e-cigarety s výjimkou mentolu a tabáku, což je opatření zaměřené na snížení jejich atraktivity pro mladistvé.

Některé země, jako třeba Brazílie a Singapur, zakázaly prodej e-cigaret úplně. Jiné, jako Kanada a Austrálie, je regulují jako terapeutické pomůcky. Od 1. října 2021 je v Austrálii při nákupu nikotinových náplní nutné mít lékařský předpis, a to i v případě dovážených e-cigaret, které byly dříve od této povinnosti osvobozeny. Kromě toho zákony různých států a teritorií v Austrálii zakazují prodej i držení e-cigaret obsahujících nikotin bez platného lékařského předpisu. Získání lékařského předpisu na e-cigarety v Austrálii obvykle vyžaduje, aby kuřáci prokázali neúspěšné pokusy přestat kouřit pomocí léků schválených Therapeutic Goods Administration (TGA).

Velká část těchto regulací vychází mimo jiné ze závěrů Světové zdravotnické organizace (WHO), která obecně doporučuje přísnou regulaci e-cigaret, včetně omezení reklamy, zakázání příchutí a zavedení varování na obalech.

V České republice a Evropské unii jsou e-cigarety regulovány směrnicí 2014/40/EU, která stanovuje maximální obsah nikotinu v e-liquidech na 20 mg/ml a zavádí povinnost výrobců a prodejců registrovat své výrobky a poskytovat informace o jejich složení. E-cigarety nesmí být prodávány osobám mladším 18 let a reklama na ně je výrazně omezena. Zároveň je v Česku vaping zakázán ve vnitřních prostorách, jako jsou restaurace, hospody, bary, divadla, kavárny a kina.

Dochází i k zákazům a omezení příchutí: od 23. října 2023 se takový zákaz vztahuje i na zahřívané tabákové výrobky, a to v souladu s nedávnou směrnicí (EU) 2022/2100. Stalo se tak i na základě “konečného stanoviska” Vědeckého výboru pro zdraví, životní prostředí a vznikající rizika (SCHEER) v rámci Evropské komise, k elektronickým cigaretám, zveřejněného 16. dubna 2021.

Podle zjištění výboru vaping zvyšuje rizika lokálního dráždivého poškození dýchacích cest. Současně upozorňuje, že přibývá důkazů, které naznačují, že vaping má i další negativní dopady na zdraví uživatelů, "zejména, nikoli však pouze, na kardiovaskulární systém".

Podle SCHEER existují důkazy o možných karcinogenních rizicích spojených s dlouhodobým vdechováním nitrosaminů, acetaldehydu a formaldehydu v dýchacích cestách. Stejně reálné je i vysoké riziko otravy a dokonce i popálenin.

Studie také naznačují, že elektronické cigarety mohou sloužit jako vstupní brána ke klasickému kouření mezi mladými lidmi, mimo jiné i proto, že různé příchutě významně ovlivňují přitažlivost elektronických cigaret a začátek jejich užívání. Naopak se prozatím nepotvrzuje jedno z hlavních tvrzení vapingového průmyslu — totiž, že elektronické cigarety efektivně pomáhají kuřákům tabákových cigaret přestat. Jak jsem naznačil výše, můj příběh je spíše výjimkou než pravidlem. 

Lobbying vapingového průmyslu se zatím míjí účinkem 

Dnes už v podstatě globální úsilí o regulaci vapingu pochopitelně musí čelit i snahám vapingového průmyslu o co možná nejnižší omezování jejich produktů. Jak například vyplynulo z uniklé emailové korespondence, Philip Morris International (PMI), tabáková a vapingová společnost, která stojí například za cigaretami Marlboro, dlouhodobě vede rozsáhlou lobbistickou kampaň za omezení regulací vapingu.

Philip Morris se stále více zaměřuje na nekuřácké produkty v důsledku zpřísňující se legislativy tabákových výrobků. Navzdory dosavadním regulacím přesto firma dosáhla v roce 2022 tržeb 10,19 miliardy dolarů (8,3 miliardy Kč) z výrobků, jako je zahřívaný tabák a elektronické cigarety. Mezi její značky pro vaping a zahřívaný tabák patří populární IQOS, Bonds nebo Veev.

Na veřejnost se ale dostaly i dokumenty populární firmy Juul — která je jednou z vůbec prvních distributorů vapingových produktů — která už v letech 2018 a 2019 financovala v USA rozsáhlou lobbyistickou kampaň proti regulacím toho, co americká FDA tehdy označila za “epidemii vapingu u mladých lidí”. Juul zkoušel v podstatě všechno — od poskytování nevysledovatelného politického sponzoringu až po financování převážně pravicových think-tanků, které zpracovávaly “cinknuté” pseudo-výzkumy.

Pro regulaci vapingu v rámci EU i České republiky teď bude klíčové, jak dopadnou nadcházející volby do Evropského parlamentu. Vapingová lobby podle všeho po těchto volbách plánuje zintenzivnit své aktivity v rámci nového složení europarlamentu. Kromě cílených regulací zasahují ale vapingový průmysl i regulace, které s ním na první pohled přímo nesouvisí — například regulace baterií, která vstoupila v platnost v roce 2023, která zakazuje od roku 2027 prodej veškerých elektronických zařízení — a to včetně e-cigaret — jejichž baterie nejsou vyměnitelné nebo nahraditelné. Vaping má totiž kromě zdravotních také zásadní environmentální důsledky.

Narůstající dopady vapingu na životní prostředí

Stejně jako se vede odborná i veřejná debata o tom, nakolik je vaping skutečně méně škodlivý než tradiční tabákové cigarety, intenzivněji se mluví také o tom, jaké jsou jeho environmentální dopady. Ve srovnání s tabákem se totiž ukazuje, že jeho škodlivost pro životní prostředí je ještě horší.

A laťka je nastavena poměrně vysoko: v minulosti byl odpad z tabákových produktů jednou z nejrozšířenějších forem plastového znečištění na světě, kdy biliony jednotlivých cigaretových nedopalků každoročně znečišťovaly životní prostředí po celém světě. Vajgly a jejich filtry se vyrábějí z plastu a po odhození do půdy nebo vody uvolňují škodlivé chemické látky, a postupně se rozloží na všudypřítomné mikroplasty.

E-cigarety oproti tomu obsahují baterie, plastové komponenty a kovové části, které komplikují možnost jejich recyklace a zatěžují tím životní prostředí. Oproti tabákovým cigaretám se tak odpad z vapingu skládá hned ze tří částí: plastových obalů na e-liquidy, baterií a plastových nebo kovových částí e-cigaret.

Vůbec nejhorší environmentální dopady mají přirozeně jednorázová vapingová zařízení — trh s takovými produkty je trvale neudržitelný. Britskou vládu to například vedlo k poměrně radikálnímu kroku: v lednu letošního roku oznámila, že přistoupí k plošnému zákazu prodeje a distribuce jednorázových vapingových zařízení. Podle oficiálního vládního zdůvodnění mají “velmi krátkou životnost, podporují vaping mladých lidí a jsou škodlivé pro životní prostředí. Nejenže se při jejich výrobě a likvidaci plýtvá drahocennými zdroji, ale příliš mnoho z nich se nedbale vyhazuje, čímž dochází z negativním důsledkům pro naše komunity a znečištění půdy a vody.”

Vzhledem k tomu, že se jedná o elektronická zařízení, výroba e-cigaret, jejich používání a likvidace představují narůstající environmentální hrozbu. Samotná produkce e-cigaret vyžaduje těžbu kovů jako je nikl, měď nebo lithium. Jejich těžba, která často probíhá za nelidských podmínek, má značné ekologické dopady, včetně odlesňování, znečištění vody nebo ničení přirozených biotopů.

Samotný proces výroby e-liquidů a jejich distribuce zároveň přispívá k emisím skleníkových plynů. Ačkoliv samotný vaping produkuje méně skleníkových plynů než kouření klasických cigaret, průmysl elektronických cigaret je stále zodpovědný za značnou uhlíkovou stopu vyplývající z výroby, balení a transportu e-cigaret a e-liquidů po celém světě. Emise z tohoto expandujícího dodavatelského řetězce stále významněji přispívají ke změně klimatu.

Skutečný rozsah environmentálních dopadů vapingu ale zatím není dostatečně zmapován. Podle metastudie z roku 2023 doposud existuje jen málo studií o dopadech životního cyklu e-cigaret (tedy jejich výroby, používání a likvidace) na životní prostředí. Vzhledem k toxické povaze svého složení ale mohou představovat významnou dlouhodobou hrozbu a je tedy na místě jak jejich regulace, tak i případný zákaz — zvláště u zmíněných jednorázových zařízení.

Budoucnost vapingu

Vaping se v současnosti stává obětí vlastního úspěchu: jeho rychle rostoucí popularita přirozeně vede k rostoucí pozornosti zdravotnických organizací a odborné i laické veřejnosti. To, co se nejprve zdálo jako méně škodlivý zlozvyk nebo dokonce efektivní způsob skoncování s karcinogenním kouřením tabáku, má nakonec prokazatelně negativní dopady jak na zdraví, tak i na životní prostředí.

Čím dál robustnější regulace a zákazy v Evropě i ve světě ale patrně nebudou — a většinou ani nemají — znamenat jeho náhlý konec. S největší pravděpodobností bude vaping čelit snahám a postupné utlumení a minimalizaci jeho užívání — podobně jako tomu je v případě Evropského plánu pro boj s rakovinou (Europe’s Beating Cancer Plan - EBCP), který si klade za cíl vytvořit "generaci bez tabáku”. Do roku 2040 by se tak v evropské populaci mělo nacházet jenom 5% kuřáků — oproti současným 25%. Taková strategie je ostatně v souladu s doporučením Mezinárodní zdravotnické organizace.

Lobby vapingového průmyslu bude bezesporu v následujících letech usilovat o co největší kontrolu nad narativem, který dodnes šíří přesvědčení, že přechod z klasických cigaret na vaping má zdravotní benefity a pomáhá přestat s kouřením. A že by tudíž měl být součástí zmíněné evropské strategie boje s rakovinou. Spíše než nástrojem na snížení rizik pro naše zdraví a životní prostředí je ale vaping především nástrojem tabákového průmyslu, jak si co nejvíce udržet dosavadní zisky — vnímá totiž velmi dobře, že ačkoliv se mu globálně stále ještě daří, jeho tabákový byznysplán růžová budoucnost nečeká.

Autor je klimatický a environmentální publicista

 

Projekt vznikl s finanční podporou nadace Journalismfund Europe