Daniel K. a Daniel S. poměřují význam slova charakter

15. 8. 2024 / Pavel Veleman

Otázky se nahazovaly, jak míčky na smeč panu miliardářovi a ten se zde cítil naprosto uvolněně a sebestředně ze sebe chrlil dost jednoduché informace o svém dětství, mladí, důležitosti vzdělávání, radosti z práce, dozvíte se, že peníze vlastně jsou důležité jen v jeho oboru (tam je to hledisko úspěchu). Jestli však, milé děti, chcete být opravdu šťastni - volte zaměstnání, které Vás skutečně baví, peníze vem čert…Má pravdu, předsedo!

Daniel K. popíjel rozverně zelený čaj a prohlásil, že nejdůležitější je pro něj vždy “charakter člověka”. Pochopitelně, jak jinak, že? Jako příklad uvedl velmi osobnostně problematického fotbalistu L. Krejčího a já si z hrůzou uvědomil, že charakter je v myšlení pana miliardáře toto:

Poslušnost, fachidiotské spojení s firmou/klubem, vůdcovství, výkon …Všichni tleskají, krásné poetické odpoledne pod žebřinami končí.

Nutná je výkonnost, pracovitost, racionalita a hlavně - elity musí držet vždy při sobě (minulé, přítomné i ty budoucí, které sedí v sále). Ten uzavřený svět lidí jistě vysokých IQ testů, všech měřitelných talentů, motivovaných, výkonných, avšak myšlenkově velmi “průměrných lidí” - vlastně otroků každodenní racionality, o které tak rád mluví pan Daniel K.

Během skoro dvou hodin rozhovoru jsem cítil, že témata jako:

sociální zodpovědnost, empatie k celku společnosti - nula, klimatická změna - problém emočně frustrovaných jedinců… Člověk se vždy zděsí - v jakých rukou vlastně leží budoucnost této země…

To můj bývalý klient - Rom, pan Daniel S. má život za mne brutálně tvrdší a zároveň pravdivější, živočišnější a pánu Bohu se musí líbit více - o tom žádná…

Ukazuje skutečný svět obyčejného kluka na této “hořící” planetě v celé komplexnosti dějinného pádu člověka, který je způsoben právě naším věcným, jednoduchým racionalismem, který ve své podstatě je tažen předsudky, emoční brutalitou, leností složitě myslet, neschopností soucitu, zvykem…

Ve svých dvaceti třech letech zažil tolik smutku, násilí i něhy, systémové nespravedlnosti, že to vystavované odpoledne na PORGU je z pohledu pravdy života absolutní nic, nic, nic…

Jen čtěte dál tento příběh, který se opravdu děje v této době:

Daniel S. - toho času ve výkonu trestu za tyto ‘těžké zločiny”:

• několikrát jel v autě bez řidičského průkazu

• ve skupině kluků ulice - ukradli 800,- Kč možná studentu PORG - vše projedli za dvě hodiny v KFC

• v podmíněném trestu nenastoupil neplnil prospěšné práce a tak tam tzv. zahučel

• celkový trest čtyři a půl roku…Když sofistikovaně ukradnete půl světa, dostanete daleko méně…

Příběh však nekončí:

V této době je již otcem dvou synů, ten mladší se narodil, když nastupoval výkon trestu, matka, jeho mladičká žena - by tak potřebovala mít chlapa doma, kluci se něj stále ptají? Pan Daniel S. každý den telefonuje - může volat jen 15 minut z tzv. budky věznice a tak si to rozděluje na pětiminutové intervaly. Chce slyšet děti třeba když dýchají ve spánku…

Před více než rokem se stal v rodině úraz dítěte - matka byla v nemocnici se synem a zoufalý Daniel S. již má provolaný denní limit a tak si půjčuje přes “kápa” za obrovský peníz (celou dobu ve věznici pracuje) tajný mobil a několik minut volá večer zoufalé rodině…

Za několik týdnů je mobil objeven - jsou zde identifikovány jeho otisky a dostává další trest navíc. Nepomohl ani výpis z telefonu, kde bylo opravdu patrné, že volal do nemocnice své ženě a synům…

Za mne opravdu charakter v přesném významu slova…

V současné době je tak velmi složité dostat otce k rodině, která ho tolik potřebuje doma….Za tyto vlastně bagatelní trestné činy - možná vyjde z vězení v době, kdy tehdy čerstvě narozený syn - půjde do školy.

Dva úplně jiné sociální světy v jedné zemi….

Kde myslíte, že by přebýval raději Dostojevského kníže Myškin?

Na Gymnáziu PORG v Praze nebo v nejmenované věznici ?

Věčná otázka, na kterou si musí každý odpovědět sám…