Kdo ovládá narativ o Slovenském národním povstání, ovládá budoucnost Slovenska
6. 9. 2024 / Albín Sybera
Krajně pravicové a nacionalistické narativy uzurpují památku boje proti fašismu
Ficova populistická vláda na Slovensku spojuje protichůdné ideologie pod nacionalistickým praporem a využívá symbolickou sílu 80. výročí Slovenského národního povstání k utváření politického narativu.
Slovenské národní povstání, klíčové hnutí odporu proti nacistické okupaci za druhé světové války, je základním kamenem moderních slovenských dějin. V době, kdy si země připomíná 80. výročí této historické události, se však tato vzpomínková akce stala ústředním bodem politických sporů na hluboce rozděleném Slovensku.
Současná levicově-pravicová koaliční vláda vedená populistickým premiérem Robertem Ficem vyvolala značné kontroverze nejen kvůli připomínce povstání, ale také kvůli svým širším politickým manévrům, včetně snah o přetvoření mediálního prostředí a zpřísnění kontroly nad soudnictvím, píše Albín Sybera na serveru Visegraad Insight..
Politické napětí na Slovensku při příležitosti výročí povstání pokračuje
V důsledku protestů vyvolaných krajně pravicovou ministryní kultury za SNS Martinou Šimkovičovou, která nedávno odvolala několik vedoucích představitelů kulturních institucí, se Slovensko zmítá v dalších politických nepokojích, které jsou živeny rozpory Ficova kabinetu.
Situaci podpořila rezignace klíčových redaktorů veřejnoprávního rozhlasu po vládou podporované restrukturalizaci. Na pozadí těchto bouřlivých událostí využil Fico mediální pozornosti věnované výročí Slovenského národního povstání, aby pod rouškou výzev k míru rozvíjel svou rétoriku nakloněnou Kremlu.
„Máme právo říci, že jsme zemí, která chce spolupracovat s každým, kdo si představuje mírové soužití, s každým, kdo nás bude respektovat, s každým, kdo bude respektovat naše zásady a historická pravidla,“ řekl Fico a zopakoval tak svá dřívější prohlášení a prohlášení svých vládních představitelů o ochraně ‚slovenských tradičních hodnot‘ před nástupem modernity.
'Je nebezpečné, že dnes jsme svědky možné globální konfrontace,' prohlásil také Fico, než se ohradil proti sankcím EU vůči Rusku a tvrdil, že Evropané jsou přesvědčeni, že 'mají právo říkat, že tohle nesmíte psát, tohle nesmíte říkat, nesmíte hrát [lední] hokej nebo nesmíte soutěžit na olympijských hrách', a že 'pokud má někdo suverénní nebo sebevědomý názor, je tento názor okamžitě potlačen'.
Fico implicitně spojil historický boj proti fašismu - pro který je povstání ústředním narativem s velkou symbolickou silou nad moderními dějinami Slovenska („máme právo požadovat mír do celého světa tady z Banské Bystrice,“ prohlásil také) - se svým politickým programem, který se opírá o konzervativní nacionalistickou rétoriku.
Ministryně kultury Šimkovičová vyvolala další kontroverze v již tak napjatém slovenském politickém prostředí. Šimkovičová, známá svým zapojením do šíření dezinformací a krajně pravicové rétoriky, nedávno využila připomínku Slovenského národního povstání k propagaci vlastního revizionistického vyprávění.
Šimkovičová na své facebookové stránce neomaleně a emotivně napsala, že na slavnosti v Bánské Bystrici, epicentru povstání proti nacistickým a slovenským fašistickým silám v srpnu 1944, měla „husí kůži“, když poslouchala Ficův projev a vzpomínala na svého dědečka, který během povstání zemřel na následky zranění granátem a byl pohřben v masovém hrobě.
'Naše mladá generace by si měla brát hrdiny naší historie za vzor. Každý, kdo mě označuje za fašistku, by měl zapátrat v historii,' napsala Šimkovičová a dodala, že její kritici 'nemají ponětí o skutečném fašismu'.
Rozporuplný postoj Šimkovičové, kdy krajně pravicová politička známá šířením dezinformací prostřednictvím kanálů jako TV Slovan chválí boj proti fašismu z období druhé světové války, je příkladem agresivní rétoriky Ficova kabinetu. Tato rétorika se často zaměřuje na přehnané nebo imaginární hrozby, jako je „genderová ideologie“ z Bruselu, příliv migrantů nebo dokonce divocí medvědi, kteří představují bezprostřední nebezpečí pro obyvatele Slovenska.
Ilustruje také smysl Ficova kabinetu, který spojil hlavní levicové strany v zemi - populistický levicový Smer a středolevý Hlas - s tehdy nejsilnější krajně pravicovou stranou SNS. Nejnovější průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, že SNS zaostala za neofašistickou stranou Republika, což je další důkaz rostoucího vlivu krajní pravice na slovenskou společnost.
'To, co nás spojuje, je křesťanská nacionalistická politika' a potřeba 'řešit problémy lidí, kteří zde žijí' na Slovensku, prohlásil lídr SNS Andrej Danko loni v říjnu, když byla uzavřena dohoda mezi Smerem, Hlasem a SNS. Dankovi není cizí žádná kontroverze, neboť opakovaně vyjádřil podporu Moskvě; jeden z mnoha příkladů pochází z letošního března, kdy Danko prohlásil, že Rusko není agresorem na Ukrajině.
Fico se také již dlouho učí využívat latentní nostalgie po pozdní komunistické éře Československa, které navzdory tomu, že v něm vládl jeden z nejtvrdších režimů v sovětském bloku, poskytovalo pracovní místa a sociální stát v celé zemi, což Fico často sliboval chránit, i když v posledních letech nedošlo k vážnějšímu zpochybnění sociálního státu.
Jak loni jasně ukázal Danko, Ficův sňatek s krajní pravicí se odehrál po křesťansko-nacionalistické linii, která rovněž nabízí příhodnou linii protínající mnoho politických režimů, jichž bylo Slovensko v posledních sto letech svědkem.
To Ficovi umožňuje překračovat zdánlivě nepřeklenutelné mezery, včetně položení věnce k hrobu kardinála a jezuity Jána Chryzostoma Korce, který strávil asi osm let ve vězení za opozici vůči komunistickému režimu a byl odsunut na vedlejší kolej k manuálním pracím až do dosažení důchodového věku v roce 1984, krátce před Ficovým vstupem do komunistické strany v roce 1987.
Ficův nacionalistický program rovněž umožnil jmenování Tomáše Taraby, nominanta SNS, do portfolia životního prostředí. Taraba dříve působil jako poslanec za stranu L'SNS, kterou vedl Marián Kotleba. Kotleba, který byl v roce 2020 odsouzen za propagaci násilného extremismu, je otevřeným obdivovatelem fašistického režimu 40. let vedeného Jozefem Tisem. Tiso, zločinec z druhé světové války, nejenže spolupracoval s nacisty proti Slovenskému národnímu povstání, ale podílel se i na provedení holokaustu.
„Dědictví tohoto [Tisova] režimu je velmi živé,“ komentoval to spolupracovník Visegrad Insight a výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Alex Kažarski. 'Je to ještě posíleno komunistickou zkušeností, takže tu máte rudohnědé prostředí, které je poměrně toxické,' popsal Kažarski látku, která Ficovi umožňuje odvolávat se i na putinovské pořádky z dob studené války.
V době, kdy si Slovensko připomíná 80. výročí Slovenského národního povstání, se země nachází na křižovatce, kde je odkaz minulosti stále více manipulován ve prospěch současných politických programů. Vzestup nacionalistické a krajně pravicové rétoriky, jehož příkladem jsou kroky premiéra Fica a jeho spojenců, hrozí podkopáním hodnot, za nimiž povstání stálo - odporu proti útlaku a boje za svobodu.
Tím, že se Ficova vláda spojuje s osobnostmi, jako je Tomáš Taraba, a přijímá revizionistický narativ, nejen přepisuje dějiny, ale také prohlubuje rozdělení slovenské společnosti. S tím, jak tyto nebezpečné ideologie získávají na síle, hrozí, že duch SNP - duch jednoty proti tyranii - bude zastíněn novou érou polarizace a extremismu.
V tomto klíčovém okamžiku musí Slovensko usilovat o znovuzískání a zachování odkazu povstání jako majáku odporu proti totalitě a bojovat proti tomu, aby se historických narativů zmocňovali ti, kdo se je snaží překroutit pro politický prospěch. Dnešní rozhodnutí nejenže ovlivní budoucnost země, ale také určí, jak si budoucí generace budou připomínat a ctít svou minulost.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse