My jsme vlastně už jeden velký venkov

6. 9. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta
Když se podíváte na mapku v hesle Saxony State Election na Wikipedii, zjistíte, že v centru Drážďan vyhráli zemské volby zelení. A všude kolem křesťanští demokraté. Zelenou a dokonce fialovou (Die Linke) uvidíte na mapě také v Lipsku. Výmar a Jena v Durynsku jsou také fialové. To by se u nás nemohlo stát, aby velká města volila vlevo nebo dokonce zeleně. Zejména ta zelená je naprosto vyloučená.

Co to ale říká o tom, jak v Sasku a Durynsku dopadly volby? Obecně platí, že oblasti mimo velká města jsou spíše náchylné volit protestně. Ostatně i Hitler měl před válkou, kdy ještě byly v Německu svobodné volby, voličskou základnu hlavně tam. To ale neznamená nad venkovem zlomit hůl, právě naopak. Musíme hledat příčiny, co se tam děje, že dochází k takovému děsivému vývoji.


Něco podobného, co se stalo v Sasku a Durynsku, se může stát brzy bohužel také v Rakousku. Už v prezidentských volbách v roce 2016, kdy proti současnému prezidentovi ze strany zelených stál krajně pravicový kandidát Hofer, bylo z mapy Rakouska zřejmé, že kromě velkých měst má Hofer prakticky všude většinu. Volby byly těsné, musely se opakovat a Hofer nakonec prohrál. Jenže trend je bohužel jasný a nemůžeme se donekonečna radovat z toho, že těsně vyhrají demokraté nad krajními pravičáky. 

V Sasku a Durynsku už dokonce demokraté jasně prohráli a budou muset lepit koalice, které je zřejmě ještě více znedůvěryhodní. V Česku postupně celá politická scéna jaksi splývá, piráti už jsou vlastně těžko rozeznatelní od ODS a ta od ANO. Ve východním Německu mají pořád ve velkých městech silnou levici a zelené. My jsme vlastně už jeden velký venkov.

0
Vytisknout
2844

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2024