Emigrují Němci z Německa?

9. 9. 2024 / Jan Molič

čas čtení 7 minut
Podle studie politický vzestup AfD děsí mnoho lidí v Německu - a mohl by vést k emigraci, píše německý list Die Zeit. (Vzestup AfD: Mnoho lidí v Německu zvažuje, že se kvůli vzestupu AfD odstěhuje.) 

Ale co když je to trochu jinak? Mám kamaráda v Drážďanech a ten také uvažuje o emigraci – jenže chce emigrovat právě proto, proč volí AfD. Podle něj v Německu zase zavládl fašismus. Prý je povoleno vyjadřovat pouze jediný správný názor a v médiích je zobrazována pouze jediná správná realita, která však neodpovídá skutečnosti. AfD jako jediná strana skutečné problémy adresuje.
AfD je na vzestupu hlavně na východě Německa. Podle mě je to proto, že bohatý západ si dosud užívá rauše z blahobytu a neuvažuje o palčivé skutečnosti, totiž že pomalu nemá čím konkurovat Číně, a tudíž ten blahobyt může brzy skončit. Na chudší východní Německo již dopadá přicházející krize. Východní Německo si navíc zažilo přesně to co my; po revoluci byl jeho průmysl ovládnut západem a zlikvidován (pokud to někdo popírá, nechť si vzpomene třeba na modernizované a vzápětí zbourané cukrovary v Hrochově Týnci nebo Němčicích).

Kamarád z Drážďan také rád vzpomíná na zbouraný Palác republiky v Berlíně. Ten byl výkladní skříní východního Německa a na jeho interiéru se podílely všechny tamější firmy. Pak přišla revoluce a budovu, prý kvůli azbestu odstranili (prý šetrně) a nyní na jejím místě vyrostla replika původního císařského paláce. Východní Němci toto vnímají jako popření vlastní historie, faktu, že byli také úspěšní. Podle mě je tohle důvod rozdělení východu a západu Německa, který přetrvává po třiceti letech: západní Německo upírá východu jeho identitu a tlačí mu svoje hodnoty.

https://www.youtube.com/watch?v=38kH3_s6Em8

Cokoli, co se nehodí, je prý v Německu ihned hanlivě nálepkováno. Západem ovládaná média se snaží AfD vykreslovat jako extremistickou, fašistickou stranu, jenže podle mého kamaráda jsou to naopak tahle média, která přitom používají fašistickou rétoriku a způsoby. Článek v Die Zeit o emigraci Němců kvůli AfD budiž příkladem. Opravdu chtějí Němci emigrovat kvůli AfD? A není to spíš propaganda, která má za cíl očernit jiné pohledy na věc?

Kdybyste se zeptali běžných Němců, co si myslí třeba o zavření jaderných elektráren, o přijímání uprchlíků bez limitů, asi byste zjistili, že se k těmto tématům vyjadřují neochotně. Buď opakují to co říká establishment – což je bezpečné – nebo se bojí vyjádřit. O spoustě věcí se vůbec nemluví. (Přesto jsem měl třeba zajímavé diskuse o odsunu Němců, ovšem až po pár pivech.)

Spousta témat je živá, ale drží se pod pokličkou. V Německu jsem žil tři roky okolo 2013 a už tehdy jsem si všímal, že třeba druhá světová válka je tabu. Přitom je ale všude. Když přepínáte programy v televizi, tak snad není doba, kdy by aspoň na jednom kanále neběželo něco o Hitlerovi. Jdete do práce a míjíte aspoň jednu výstavu o holokaustu. Tlačí na pilu tak vehementně, až jsem si říkal, že to jednou musí bouchnout. Bohužel jestli to bouchne zrovna v Německu, tak to bude zase “velmi efektivní”, jako všechno do čeho se Němci pustí.

Když se Němci do něčeho pustí, mají tendenci dotáhnout vše do konce, a to za jakoukoli cenu. Kupříkladu jeden kolega pracoval na virtualizaci systému celé firmy. Jeho úkolem bylo vytvořit klon reálného systému tak, abychom mohli nanečisto zkoušet změny v aplikaci před nasazením. Začal na projektu pracovat a brzy měl funkční demoverzi. Jenže v mezidobí přišlo rozhodnutí firmy, že se bude dělat nejméně polovina věcí úplně jinak. Rozumné by tedy bylo, stopnout virtualizační projekt, který už nebude potřeba. Jaké však myslíte, že bylo “německé” rozhodnutí? Pokračovat. Vytrvat do konce. A tak kolega celý další rok dělal na něčem, co od začátku postrádalo smysl.

Přesně stejně uvažují Němci o odklonu od jádra, Energiewende. Přesně stejně uvažují o příjímání uprchlíků. I kdyby se v mezidobí objevily podstatné problémy, nejsou ochotni připustit diskusi nebo snad rozhodnutí přehodnotit. Bylo to tak přeci už jednou naplánováno! Navíc, na rozdíl od Čechů, mají Němci schopnost táhnout za jeden provaz (bohužel jakýmkoli směrem), takže když se rozhodnou, že potáhnou doleva, tak všichni a opravdu až do finále.

Také důvody odklonu od jádra chápu. Jaderné elektrárny představují riziko a neví se příliš kam s odpadem – jenže když mezitím vědci začali bít na poplach a říkat, že je za tři dvanáct, a že právě nyní musíme udělat všechno co můžeme, abychom snížili emise CO2, do deseti let – co udělají Němci? Pokračují ve vypínání jaderek a nakonec vypouštějí ještě víc CO2 než předtím.

Nebo přijímání uprchlíků bez limitů. Na začátku byla uprchlická krize a heslo My to zvládnem! Společnost byla odhodlána to opravdu zvládnout. Jenže brzy se ukázalo, že není všechno tak skvělé a ne všichni jsou váleční uprchlíci a ne všichni mají chuť akceptovat německá pravidla fungování společnosti. 

Podle mě je zcela normální nastavit si hranice, ostatně člověk to dělá v jakékoli mezilidské komunikaci a domů si také nepustíte kdekoho, kdo zrovna potřebuje přespat. Přesto Němci ty hranice dosud nenastavili. Uběhlo deset let a přestože problémy existují už dávno, teprve teď se o nich začíná mluvit, jenže teprve až pod tlakem rostoucí AfD. Establishment nevidí problémy v uprchlících, jako spíš v AfD.

Ten můj kamarád nikdy neměl nic proti ekologii, šetrným přístupům, elektromobilitě ani proti uprchlíkům a už vůbec ne židům. Jenže kvůli přístupu německé vlády se už několik let cítí jako myš zahnaná do kouta. Proto volí AfD, proto uvažuje o emigraci. Je extremista?

Bohužel není-li jiná alternativa, lidé se uchylují k tomu co je k mání. Neřeší-li establishment reálné problémy, tak toho zneužívají političtí podnikatelé, kteří cítí voličský potenciál. Do programu klidně zamotají kdeco od LGBT až po antielektromobilitu a z původně umírněných voličů udělají extrémisty. Tu stranu ale nevolí extremisté.

Ostatně, máme v Česku alternativu k Fialově vládě? Tak se nedivme tomu, že také u nás je na vzestupu Stačilo! a spol. Mně by přitom stačilo, kdyby vznikla rozumná, umírněná a volitelná alternativa pro Česko.


1
Vytisknout
1953

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2024