Vysavači nerůstu!

7. 9. 2024 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

Nedá mně to, abych se nepověnoval této kulturní bitvičce, protože je vlastně ukázkovým příkladem toho, že v kulturních válkách je jediným cílem ničení názorových oponentů - a ve válkách jsou přece povoleny všechny zbraně. Lhát se nejen může, ale musí! My jsme jasné dobro, názorový oponent je čisté zlo, tečka.

 
1) Meritum věci: zmíněný pán nastoupil do oné neziskovky koncem loňského roku, předtím s ní neměl nic společného, takže oněch 47 miliónů společnost získala během předchozích dvaceti let.

Je to úplně stejné jako říkat, že kdyby pan Poňuchálek nastoupil do plzeňské Škodovky na pozici nočního vrátného, že "Poňuchálkova firma dodávala zbraně Wehrmachtu".

2) Tím bych to vlastně mohl celé ukončit, ale dodám několik bonusů zdarma. 

První je: "jak vlastně fungují neziskovky"? Evidentně totiž tu panuje dojem, že někdo založí neziskovku a naběhne na nějaký stát a řekne davaj prachy, chci sát! A stát dá.

Ne, tak takhle to nefunguje. Veřejná sféra má nějaké potřeby: velmi typické jsou v oblasti vzdělávací a sociální. Některé si pokryje vlastními silami (školský systém, sociální systém), a některé ne. 

Na ty druhé vytvoří tzv. dotační program. Ten říká: potřebuji tady vyškolit 500 lidí v tom a tom oboru, má to takové a onaké další parametry, hlaste se do výběrového řízení, kdo to dokážete. 

Do výběrka se přihlásí několik až mnoho společností, některá vyhraje, rozhodujícím faktorem je nabídnutá cena.

Zejména v těchto zmíněných oblastech ale uchazečem může být pouze neziskovka. To je rozumné a osvědčené: stát platí pouze náklady plus režii neziskovky, nepřispívá ji (jako v jiných případech, viz dále) na zisk. Konkurence mezi neziskovkami je velmi tvrdá.

Pak jsou jiné veřejné zakázky - například stavební, dodávky jakýchkoli jiných produktů, dodávky IT řešení - kde se účastnit mohou i ziskovky a typicky se i zúčastňují. (Jinak to v tomto oboru nejde). Je vlastně kuriózní, že panuje obecná nevole vůči neziskovkám, zatímco ziskovky, kterým stát vlastně financuje i jejich zisk (a ten může být i obrovský, o několikanásobně nasolených IT zakázkách bychom si mohli povídat do rána!) tu nikdo nekritizuje.

Právě tak je sprostým slovem "dotace", zatímco "zakázka" je přece super a bezva. Fakticky ale jde o totéž: stát si něco objedná, dostane to a zaplatí to. (Dávám nyní stranou strukturální dotace např. do zemědělství - to je zas jiný příběh, který ovšem taky stojí za diskusi).

3) Pokud tedy chtějí kritici kritizovat, měli by si zjistit, jaké zakázky pro neziskovky stát vypisuje, hezky jít do dokumentů a zkusit posoudit, jestli jsou to nějaké blbosti nebo ne.

4) Samozřejmě absurdní je pak označení neziskovek za "politické". Politické v nich není vůbec nic. A pokud se někomu nelíbí, že provádějí vzdělávací činnost například v oblasti (řekněme) domácího násilí nebo násilí na ženách, a nikoli ve zvyšování nenávisti vůči lidem jiné pleti, je tedy problém v něm a pouze v něm.

5) A ještě něco k nerůstu, který je evidentně pro posluchačstvo rudý hadr.

Smutný vtip je totiž v tom, že on ten "nerůst" nastane nejspíš docela sám, i bez pana Žďárského a bude to docela nepříjemný příběh. Vzhledem k demografickým křivkám (velmi nízká a stále klesající porodnost) se totiž bude populace lidí v produktivním věku, tedy ekonomicky aktivních, něco vyrábějících, přinášejících, snižovat až neuvěřitelnou rychlostí.

Ukázkové Japonsko má dnes 75 miliinů lidí v produktivním věku; během tří čtvrtstoletí (2050, 2075 a 2100) má při nezměněné demografii klesat takto: 53, 40, 25 milionů.

Pro Českou republiku, kde je porodnost trošku vyšší, jsou čísla takováto: aktuálně 6.8 miliónu, a pak postupně pokles k 4.5 milionu. Pozor nicméně, tohle je se ZAPOČTENÍM migrace do ČR; protože ale žádné migranty v ČR přece nechceme, tak pokud by nebyla, máme na konci století 3.5 milionu ekonomicky produktivních lidí.

Takže bych s dovolením  začal "nerůstem", či ještě přesněji "zrychlujícím se poklesem", což chudák Žďárský vůbec nenavrhuje, docela vážně a seriózně zabývat, protože přijde sám, nevítán a bez ohlášení.

Konec hlášení.

0
Vytisknout
3495

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2024