Extrémně nízké majetkové daně, extrémně vysoké daně pro nízkopříjmové a extrémní počet daňově optimalizujících OSVČ

9. 9. 2024 / Boris Cvek

 

Ochod ANO z liberální frakce Dostálová vysvětlovala tím, že frakce po unijních volbách trvala na federalismu a přijímání uprchlíků a odmítala přijmout jakékoli návrhy ANO. ANO tedy odešlo a hledalo a našlo Orbána. Dojemný příběh. Tak hlavně že se našli.

Za zmínku asi stojí i to, že asi konečně víme, jaké portfolio bude mít český komisař Síkela, nebo vlastně nevíme. Prý to má být obchod, ale proslýchá se, údajně, že to bude možná ještě velmi komplikované. Pro Dostálovou je učiněná katastrofa to, že se komisařkou pro energetiku má stát Španělka. Prý je to „Timmermans“ v sukních.

No jo, ve Španělsku je socialistická vláda a socialisté mají velkou sílu v unijním parlamentu. Podle Dostálové předsedkyně komise „políbila prsten zelených“, záchrana ale může přijít od Evropské rady na základě národních voleb. Jak zmínil Dvořák, možná se paní Dostálová těší na AfD.

Mnohem zajímavější, ale vlastně stále dokola, byla debata mezi ekonomy Rusnokem, Horskou a Švejnarem o rozpočtu. Zpočátku jedině Rusnok zmínil otázku daní, podle něj vláda je zbytečně ideologicky zablokovaná, pokud jde o zvyšování daní z příjmu. Švejnar řekl, že cílem státu má být zvyšování životní úrovně, ne schodek rozpočtu, a za příklad dal Polsko. Viděli jsme také, že za obsluhu dluhu budeme platit 100 miliard příští rok a v dalších letech dokonce až 118 miliard. A to by se dalo snadno vyřešit daněmi, jenže ono je vlastně pro ty samé lidi dobré mít nízké daně a půjčovat státu. Těch 100 miliard neskončí na Marsu.

Rusnok si stěžoval na nízkou nezaměstnanost a celkové zablokování společnosti, která už prý chce jen zůstat u toho, co zbylo. Od Horské jsme zase slyšeli, že důchodový systém, ale také zdravotnictví a tak dále jsou neudržitelné, totiž stárneme, vymíráme, nemáme růst. Problém jsou prý agendy státu, které se mají škrtat, přitom Rusnok zdůraznil, že s ohledem na krize a válku role státu musí logicky růst. Státní zaměstnance je třeba zaplatit. Shoda byla na tom, že je třeba dělat reformy, dokonce radikální, ale nikdo, kromě odborníků, je nechce. Shoda byla i na tom, že by bylo dobré dostat lidi ze zbytečných agend státu do soukromé sféry.

A konečně se v druhé hodině dostal pořad i k daňovému systému. Slyšeli jsme komentář odborníka z PAQ Research, že náš daňový systém zvyšuje nerovnost a zátěž hází na střední třídu a chudé. Švejnar zmínil snižování daní, které je podle něj hlavním problémem rozpočtu, a nejen těch 100 miliard, které byly vypuštěny z rozpočtu při rušení superhrubé mzdy.

Nejostřeji to ale řekla Horská: daně byly výrazně snížené pro vysokopříjmové a odnesli to ti nízkopříjmoví, na které stát pak musí dávat peníze přes sociální systém. Podle ní máme extrémně nízké majetkové daně, máme extrémně vysoké daně pro nízkopříjmové, máme extrémní počet OSV. U těch OSVČ jde prý zejména o optimalizaci odvodů státu, což povede k tomu, že budeme mít velmi nízké důchody a že chybí peníze ve zdravotnictví.

Rusnok vnímá jako hlavní problém nízké daně pro vysoce vydělávající OSVČ. Podle něj by bylo dobré zavést více daňových pásem. Když se moderátor ptal na to, zda vláda nemá také takové voliče, kteří jsou tím poškozováni, protože zjevně dělá politiku pro vysoce vydělávající OSVČ, dostal od Rusnoka a Švejnara odpověď, že tito voliči prostě nevědí, jak dobře se těmto vysokopříjmovým OSVČ, typicky bílým límečkům, žije.

Ještě jedna věc se mi na tom, co říkal Rusnok, zdá pozoruhodná. Připomenu, že jde o bývalého guvernéra ČNB. Rusnok totiž naprosto odmítl, že by zvyšování platů lidem s nízkými příjmy mohlo vyvolat inflaci. Ti lidé podle něj budou utrácet za své běžné potřeby, což nemá na inflaci vliv. Nepřímo tím řekl, že příčinou inflace jsou ti, kdo mají vysoké příjmy, čili snížení daní při rušení superhrubé mzdy podpořilo tu děsivou inflaci, kterou odnesli chudí lidé a na které vydělaly bohaté firmy.