Budoucí pandemie ve velikosti covidu je nevyhnutelná, říká hlavní britský lékařský odborník

27. 9. 2024

čas čtení 5 minut
 
Profesor sir Chris Whitty, hlavní anglický lékařský odborník britského státu, při slyšení o covidové pandemii také uvedl, že nízká úroveň poskytování intenzivní péče ve Spojeném království je politickým rozhodnutím


Prof. Sir Chris Whitty varoval, že další pandemie podobného rozsahu jako covid, která zabila 7 milionů lidí na celém světě, je „jistá“, a zároveň uvedl, že nedostatečná kapacita intenzivní péče pro nejnemocnější pacienty ve Spojeném království je „politickým rozhodnutím“.

 
Britské zdravotnictví čelilo  „naprosto katastrofální situaci“, když virus v roce 2020 poprvé udeřil, ale mohlo to být „podstatně horší“, kdyby ve  Spojeném království nebyl zaveden lockdown, řekl hlavní lékař Anglie.

„Musíme předpokládat, že v budoucnu dojde k pandemii takového rozsahu,“ řekl ve čtvrtek při veřejném vyšetřování covidu-19. „To je jistota.“

Bylo by také „pošetilé“ nepředpokládat, že k bezpříznakovému přenosu smrtelného viru dojde znovu, dodal.

Varování Whittyho přišlo poté, co se jeden z lékařů při vyšetřování opakovaně rozplakal, když popisoval, že krize covidu byla pro personál zdravotnictví jako nutnost reagovat na „teroristický útok každý den“, kdy nakažení pacienti „prší z nebe“.

Prof. Kevin Fong - bývalý klinický poradce pro připravenost na mimořádné události, odolnost a reakci v anglickém zdravotnictví, který měl službu během bombových útoků v Londýně 7. července - uvedl, že rozsah úmrtí v nemocnicích na vrcholu pandemie byl „skutečně ohromující“.

Některá oddělení intenzivní péče v Anglii byla tak zahlcena, že personál musel po vyčerpání pytlů na mrtvoly ukládat mrtvá těla do průhledných plastových pytlů na odpadky a poté na jejich lůžko okamžitě uložit dalšího pacienta nakaženého covidem, uvedl Fong.

Při svědecké výpovědi po Fongovi Whitty uvedl, že rozšíření kapacity zdravotnictví by mu mohlo v budoucnu pomoci lépe zvládat nápor nemocných pacientů. „Vezmeme-li zejména jednotky intenzivní péče [JIP], má Spojené království ve srovnání s většinou srovnatelných národů v zemích s vysokými příjmy velmi nízkou kapacitu JIP,“ řekl. „Je to volba, politická volba.

„Je to volba konfigurace systému, ale je to volba. Proto máte menší rezervu, když dojde k závažné mimořádné události, i když to má  v rozsahu covidu jen malý dopad.“

Whitty uvedl, že klíčové je také vyřešení krize pracovních sil v britském zdravotnictví. Dodal, že zdravotnické systémy nelze v případě budoucí pandemie „rozšířit“ bez „vyškolených lidí“.

„Můžete nakoupit lůžka, můžete nakoupit prostory, můžete dokonce zavést kyslík a další věci... Ale v zásadě je limitem tohoto systému, stejně jako jakéhokoli jiného systému, vyškolení lidé, a není možné, abyste někoho za šest týdnů vycvičili tak, aby měl zkušenosti zkušené sestry na jednotce intenzivní péče nebo zkušeného lékaře na jednotce intenzivní péče. To prostě není možné.

Takže pokud je nemáte, když jdete na pohotovost - pokud se jedná o pohotovost s takovou rychlostí nástupu - neměli byste si dělat iluze, že je budete mít, jakmile se dostanete na vrchol pandemie.“

Z dalších doporučení Whitty uvedl, že největší pozornost si zaslouží schopnost provádět bleskový vědecký výzkum a snižování nerovností v oblasti zdraví. „Pokud se nebudeme vážně snažit řešit nerovnosti v oblasti zdraví mezi pandemiemi, není možné, abyste to dokázali, až pandemie nastane,“ řekl.

„Nejvdůležitější je mít mechanismus, který umožní provádět výzkum velmi, velmi rychle.

S odkazem na vývoj vakcín a léčebných postupů dodal: „Myslím, že lidé vždy na začátku pandemií podceňují, že je to vlastně věda, která je dostane z bryndy, ne  ostatní věci. Ostatní věci jen drží linii, dokud věda neudělá svou práci.“

Whitty uvedl, že kromě přímých škod způsobených covidem, jako jsou úmrtí a dlouhý covid existují i nepřímé škody, „které pocházejí z toho, že systém je přetížen nebo přinejmenším není schopen se s nimi vyrovnat... všechny nemoci, nejen covid, mají vyšší úmrtnost, než by měly“.

Připustil, že informace o tom, jaké roušky by měl personál zdravotnictví nosit, aby se chránil před covidem, byly na počátku pandemie „dosti zmatené“. Řekl také, že úředníci „nedostatečně vysvětlili“, že veřejnost by měla i nadále chodit do nemocnice kvůli jiným závažným onemocněním než covid. Nikdy nebude „dokonalá rovnováha“, pokud jde o zprávy o pobytu doma, řekl.

„Snažili jsme se... psali jsme na Twitter, mluvili jsme přes pódium a tak dále. Zda jsme příliš silně tlačili na sdělení o rizicích covidu, to si myslím, že je ve skutečnosti složitá otázka.“

Whitty uvedl, že se ještě dnes obává, zda vláda v roce 2020 správně pochopila „míru znepokojení“ ohledně nebezpečí covidu. „Buď jsme to přehnali, takže se lidé neuvěřitelně báli něčeho, kde ve skutečnosti bylo jejich matematické riziko nízké, nebo jsme to neprezentovali dostatečně, a proto si lidé neuvědomovali, do jakého rizika jdou?

Myslím si, že tato rovnováha je opravdu těžká, a někteří lidé by pravděpodobně řekli, že jsme to na začátku spíše přehnali než podcenili.“

V prohlášení britské organizace Covid-19 Bereaved Families for Justice UK (Rodiny pozůstalých po obětech covidu za spravedlnost), která zastupuje tisíce lidí, se uvádí, že popsané scény na jednotkách intenzivní péče „nebyly nevyhnutelné, nelze je považovat za přijatelné a nikdy se nesmí opakovat“.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2221

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2024