Zabití Hasana Nasralláha staví Írán před osudovou volbu. USA byly poníženy

29. 9. 2024

čas čtení 5 minut

Izraelský letecký útok na vedení Hizballáhu v Libanonu má dalekosáhlé důsledky pro Teherán a Washington
 

Když americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v New Yorku novinářům řekl, že nadcházející dny rozhodnou o dalším směřování Blízkého východu, nemohl být prozíravější, i když v tu chvíli doufal, že se Hizballáh a Izrael podaří přesvědčit, aby ustoupili z okraje.

Nyní, když bylo potvrzeno, že vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh byl zabit, region po jedenácti měsících konečně překročil hranici a ocitl se na místě, kde skutečně nikdy předtím nebyl.

Všechny oči se budou upírat k reakci Teheránu. Stojí před osudovou volbou, které se vždy snažil vyhnout a kterou zejména jeho nové reformistické vedení nechtělo učinit.

 
Pokud pouze hněvivě odsoudí Izrael za zničení ústředního bodu osy odporu, kterou tolik let pracně budoval, nebo vyzve ostatní, aby podnikli blíže nespecifikované kroky, je důvěryhodnost Íránu ohrožena.

Pragmatismus však může vést Írán k tomu, že doporučí Hizballáhu, aby absorboval ztráty a přijal příměří, které zároveň nepřinese klid zbraní v Gaze, což je deklarovaný cíl Hizballáhu.

Na druhou stranu, pokud Írán místo toho zahájí přímou vojenskou odvetu proti Izraeli, musí být smysluplná. Ví, že půjde do boje proti armádě, která prokázala smrtící hodnotu svých značně nadřazených technologických a zpravodajských schopností. Izraelské zpravodajské služby zjevně pronikly hluboko do nitra Hizballáhu a totéž se možná podařilo i ohledně Teheránu.

Pro nového prezidenta Masúda Pezeškiana, zvoleného na základě hesla o zrušení ekonomických sankcí, částečně díky budování lepších vztahů se Západem, nemohla Nasralláhova smrt přijít v horší dobu.

Jeho ministr zahraničí Sayeed Abbas Araghchi právě strávil celý týden v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde se setkal s evropskými politiky, jako je německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a britský ministr zahraničí David Lammy, ve snaze přesvědčit je, aby obnovili rozhovory o obnovení jaderné dohody, která byla uzavřena v roce 2015 - a Donald Trump ji v roce 2018 roztrhal.

Rafael Grossi, šéf jaderné inspekce OSN, byl tím, co na schůzkách slyšel, ohromen a řekl:  „Myslím, že toto je okamžik, kdy je možné s jadernou otázkou něco udělat. Výhodou pana Araghchiho je, že o tomto procesu ví všechno, takže umožňuje, aby postupoval rychleji.“ Nasralláhovo zabití činí pro reformisty mnohem těžší přesvědčit íránskou armádu, že olivová ratolest má ještě nějaký smysl.

Pezeškian si již dříve stěžoval, že se mu dostalo jen málo protislužby za to, že vyslyšel prosby inspirované Západem, aby se nesnažil o okamžitou pomstu za zabití Ismaila Hanijeha, vůdce Hamásu zavražděného Izraelem v Teheránu.

Pezeškian uvedl, že mu bylo slíbeno, že dohoda o příměří v Gaze, která by znamenala propuštění rukojmích a palestinských politických vězňů, je vzdálena jen týden nebo dva. K dohodě nikdy nedošlo, protože podle Íránu Spojené státy odmítly vyvinout potřebný tlak na Benjamina Netanjahua, aby přijal podmínky příměří.

Zklamán jednou, Pezeškian je sotva ochoten věřit slibům USA, že o plánu zabít Nasralláha předem nevěděly - a vůbec,  jeho smrt z hotelového pokoje v New Yorku sice schválil Netanjahu, ale v Bejrútu vybuchly bomby dodané USA.
 
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se těší nárůstu domácí popularity. Fotografie: Neblahý úspěch Netanjahua Netanjahua, který se těší velkému zájmu veřejnosti, je patrný na snímcích z jeho kampaně, která se konala v roce 2012.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu ve svém pravděpodobně zdrženlivém prohlášení vyzval muslimy, aby „stáli při libanonském lidu a hrdém Hizballáhu všemi prostředky, které mají, a pomohli jim čelit ... zlému režimu [Izraele]“.

Pro Washington je to diplomatické ponížení a ukázka jeho neschopnosti či odmítání kontrolovat svého problematického spojence.

Netanjahu doufá, že se mu v New Yorku podařilo americké diplomaty oblbnout. Americké ministerstvo zahraničí trvá na tom, že na základě rozhovorů s Ronem Dermerem, izraelským ministrem pro strategické záležitosti, a Netanjahuem mělo jasnou představu, že Izrael bude akceptovat 21denní příměří, a přesto, jakmile byl plán oznámen, Netanjahu od dohody odstoupil.

Svým způsobem se jedná o vyvrcholení téměř 12 měsíců trvající americké strategie, která nyní leží v troskách. Od útoků Hamásu 7. října USA opakovaně žádaly Izrael, aby přijal jinou strategii ohledně dodávek potravin do Gazy, ochranných zón, pozemní ofenzívy v Rafáhu, podmínek příměří a především ohledně zamezení eskalace konfliktu.

Netanjahu pokaždé uznal postoj USA, vyhnul se jasné odpovědi a nakonec Washington ignoroval. Pokaždé USA - otrávené a frustrované - vyjádřily nad Netanjahuovou strategií pochybnosti, ale pokaždé mu dál předávaly munici.

Vzhledem k blížícím se prezidentským volbám, kdy se Netanjahu těší nárůstu domácí popularity - a také vzhledem k tomu, že jen málo arabských států roní slzy nad Nasralláhovým koncem - mají USA zřejmě jen málo možností. Netanjahu trvá na tom, že vítězí a je na cestě k úplnému vítězství.

V současné době, pokud se Írán neprojeví rozhodněji než doposud, je to Netanjahu, kdo přežil, kdo je v čele.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1985

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2024