Krajně pravicová strana Svobodných se v rakouských volbách umístila na prvním místě, naznačují první výsledky

30. 9. 2024

čas čtení 7 minut
Foto: Herbert Kickl

Strana podle odhadů porazila středopravicové lidovce o tři procentní body, a překonala tak očekávání

Krajní pravice získala v nedělních rakouských volbách poprvé od nacistické éry nejvíce hlasů, když se Svobodní (FPÖ) svezli na vlně hněvu veřejnosti kvůli migraci a životním nákladům a podle prvních odhadů porazili středopravicovou Lidovou stranu (ÖVP) o tři procentní body.

 
Předběžné výsledky naznačovaly, že prokremelská a protiislámská FPÖ překonala očekávání a získala přibližně 29 % hlasů, čímž pohodlně předstihla vládní ÖVP kancléře Karla Nehammera s výsledkem něco málo přes 26 %.

Opoziční sociálnědemokratická strana zaznamenala svůj historicky nejhorší výsledek - 20,6 % - zatímco liberální NEOS získala přibližně 9 %. Navzdory ničivým záplavám, které tento měsíc způsobila bouře Boris a které vynesly do popředí klimatickou krizi, dosáhli Zelení, mladší partneři ve vládní koalici, jen necelých 9 % a obsadili chmurné páté místo.

Zdálo se, že komunistická strana a apolitická Pivní strana pravděpodobně nepřekročí 4% hranici pro zastoupení. Volební účast byla vysoká a činila přibližně 78 %.

FPÖ, která těžila z nárůstu pravicových stran v mnoha částech Evropy a vzala si za vzor maďarského Viktora Orbána, využila obav z migrace, azylu a kriminality, které ještě zesílily po srpnovém zrušení tří koncertů Taylor Swift ve Vídni kvůli údajnému islamistickému teroristickému spiknutí. Narůstající inflace, vlažný hospodářský růst a přetrvávající nespokojenost s přísnými vládními opatřeními během Covidu se promítly do 13bodového skoku podpory FPÖ od posledních voleb v roce 2019.

Její polarizující hlavní kandidát Herbert Kickl, který v kampani používal přezdívku „lidový kancléř“, jíž byl kdysi označován rakouský rodák Adolf Hitler, si díky rozhodujícímu vítězství své strany okamžitě dělal nárok na moc.

„Volič dnes položil nohu na stůl a jasně řekl, že v této zemi by nemělo pokračovat to, co se dělo doposud,“ řekl veřejnoprávní televizi ORF. „Vždy jsme říkali, že jsme připraveni vést vládu, že jsme připraveni prosazovat tuto změnu v Rakousku po boku jeho občanů.“

Nehammer označil výsledek, který vyšle do Evropy šokové vlny, za „hořký“, zatímco jeho ministryně obrany Klaudia Tannerová připustila, že debakl pro vládní strany je „budíčkem“.

Protože FPÖ nezískala absolutní většinu, bude potřebovat k vládnutí partnera. Na rozdíl od ostatních centristických stran ÖVP nevyloučila spolupráci s krajní pravicí v příští vládě, jak to již v minulosti dvakrát učinila v rámci spojenectví prolamujících tabu na celostátní úrovni. Nehammer však v neděli zopakoval, že scénář, v němž by se Kickl, bývalý tvrdý ministr vnitra, stal kancléřem, nepřipadá v úvahu, a připravil tak potenciální roztržku, v níž by FPÖ musela buď Kickla odhodit, nebo se ve vládě posadit na zadní sedadlo, aby získala podporu ÖVP.

„V příštích týdnech uvidíme, co je pro voliče FPÖ důležitější - zda nárok na křeslo kancléře, nebo Herbert Kickl,“ řekl ORF politolog Peter Filzmaier a dodal, že exit polling ukázal, že voliče motivovala témata, a ne osobnosti.

Kickl, obrýlený maratonský běžec, byl chráněncem Jörga Haidera. Bývalý vůdce FPÖ a korutanský zemský premiér, který zemřel v roce 2008 při nehodě pod vlivem alkoholu, proměnil stranu založenou bývalými nacistickými funkcionáři a důstojníky SS v ultranacionalistickou sílu, kterou je dodnes.

Skupiny migrantů vyjádřily obavy o budoucnost Rakouska, které se podle kritiků nedokázalo plně přiznat ke své nacistické minulosti a roli v holocaustu. Rabín Jacob Frenkel z vídeňské židovské rady označil volby za „okamžik pravdy“.

Na svém pátečním závěrečném shromáždění v centru Vídně sklidil Kickl nadšené ovace davu, který brojil proti protiruským sankcím EU, „snobům, ředitelům škol a všeználkům“, klimatickým aktivistům a „transvestitům ve školách a předčasné sexualizaci našich dětí“. Přivítal návrh ústavního dodatku, který deklaruje existenci pouze dvou pohlaví. Největší potlesk však vyvolala jeho výzva k „remigraci“ neboli nucené deportaci lidí, „kteří si myslí, že nemusí hrát podle pravidel“ rakouské společnosti.

Nehammer se během kampaně aktivně snažil kooptovat tvrdý postoj FPÖ k imigraci, který krajní pravice doufá prosadit na úrovni EU s využitím nadstandardního vlivu Rakouska v Bruselu díky jeho geografické poloze a silným spojenectvím. Gratulace Kicklovi přicházely od pravicově populistických stran z celé Evropy včetně německé Alternative für Deutschland a maďarské vládní strany Fidesz.

„Vláda drasticky snížila počet žádostí o azyl,“ uvedl ve čtvrtek kancléř. „Potřebujeme však více: azylové řízení ve třetích zemích před tím, než žadatelé o azyl projdou několika evropskými zeměmi. A ještě více: úplný přístup k sociálním dávkám až po pěti letech pobytu v Rakousku.“

Pro FPÖ to byl pozoruhodný návrat, poté, co byla ponížená před pěti lety po takzvaném skandálu v  Ibize, kdy byl tehdejší rakouský vicekancléř a předseda strany Heinz-Christian Strache zachycen na videu, jak ve španělském luxusním letovisku diskutuje o možném úplatku od ženy, která údajně byla neteří ruského oligarchy.

Zneuctěný Strache a jeho šéf parlamentu Johann Gudenus, který schůzku inicioval, byli nuceni odstoupit, což vyvolalo předčasné volby, v nichž zvítězila ÖVP, tehdy vedená „zázračným“ kancléřem Sebastianem Kurzem. O dva roky později Kurz odešel z politiky kvůli vyšetřování korupce.

Poslední volební období bylo poznamenáno ohromujícím zvratem vlády, koalice ÖVP se Zelenými, a to i na barokní poměry politiky v této devítimilionové alpské zemi. Konzervativci za tu dobu ztratili 11 procentních bodů podpory, FPÖ vede v průzkumech od konce roku 2022 a ve volbách do Evropského parlamentu v červnu skončila první.

Očekává se, že koaliční jednání potrvají několik týdnů, než bude sestavena nová vláda. Bez ohledu na výsledek se zdá, že ÖVP se udrží u moci, a to buď ve spojenectví s krajní pravicí, nebo v těžkopádné, bezprecedentní trojkoalici s menšími centristickými stranami, podobně jako v případě nepopulární německé vlády. Oboustranná aliance se sociálními demokraty by mohla zajistit tenkou většinu, ale podle analytiků je takový pakt nepravděpodobný.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1981

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2024