Jak se izraelští špioni nechali zaskočit Hamásem, ale přesto tvrdě zasáhli Hizballáh

30. 9. 2024

čas čtení 7 minut
Před rokem Izrael utrpěl nejhorší selhání zpravodajských služeb v historii, když Hamás provedl překvapivý útok, při němž zahynulo 1 200 lidí a bylo zajato asi 250 rukojmích. Dnes vlna útoků proti Hizballáhu vrátila dlouho vychvalované izraelské špiony zpět do sedla, píše Rory Jones.

Tento obrat odráží to, jak Izrael investoval svůj čas a zdroje v posledních dvou desetiletích. Od války s libanonským Hizballáhem v roce 2006 se Izrael přísně připravuje na další velký konflikt s touto militantní skupinou – a potenciálně s jejím podporovatelem Íránem.

Naproti tomu Hamás byl považován za mnohem méně silnou hrozbu. Dokonce i krátce před vpádem z pásma Gazy 7. října vysocí představitelé odmítali známky blížícího se útoku. Loni v září izraelská armáda sebevědomě charakterizovala Gazu jako zemi ve stavu "stabilní nestability" a zpravodajské odhady dospěly k závěru, že Hamás přesunul svou pozornost na rozdmýchávání násilí na Západním břehu Jordánu a chtěl omezit riziko přímé izraelské odvety.

"Hodně jsme se soustředili na přípravu na konfrontaci s Hizballáhem," řekla Carmit Valensi, vedoucí výzkumná pracovnice Institutu pro studium národní bezpečnosti v Tel Avivu a expert na libanonské milice. "Poněkud jsme zanedbali jižní arénu a vyvíjející se situaci s Hamásem v Gaze."

Série izraelských útoků v Libanonu v posledních dvou týdnech vyvolala v Hizballáhu šok. Šokovala schopnost Izraele proniknout do této skupiny a ta se teď usilovně snaží zacelit mezery. Tisíce pagerů a vysílaček Hizballáhu explodovaly prakticky současně v po sobě jdoucích dnech, zabily 37 lidí a zranily asi 3 000 lidí. Krátce poté zabil letecký útok v Bejrútu skupinu více než tuctu elitních vojenských vůdců.

V pátek Izrael zaútočil na to, co popsal jako hlavní ústředí Hizballáhu na předměstí Bejrútu.

Bezpečnost Hizballáhu zůstává děravá. V úterý další izraelský nálet v jižním Bejrútu zabil nejvyššího velitele raketových jednotek Hizballáhu.

Operace přišla téměř dva měsíce poté, co Izrael demonstroval svůj průnik do Hizballáhu zabitím vrchního velitele Fuada Šukra, který unikal USA po čtyři desetiletí. Byl zabit leteckým útokem na jeho byt v horních patrech bejrútského obytného domu, kam byl krátce předtím přivolán telefonátem.

Zesílená kampaň izraelské zahraniční špionážní služby, Mossadu a vojenských zpravodajských jednotek zdevastovala vedení Hizballáhu a degradovala jeho zbrojní arzenál. Letectvo země navázalo bombardovací kampaní, která tento týden zasáhla více než 2 000 cílů.

Náčelník generálního štábu izraelské armády ve středu řekl, že zvýšené úsilí bylo přípravou na pozemní invazi. USA a jejich spojenci tlačí na obě strany, aby pozastavily boje, a doufají, že se vyhnou válce na jiné frontě nebo dokonce regionálnímu požáru, protože boje v Gaze pokračují již 12. měsíc.

Při útocích na Libanon z tohoto týdne bylo zabito více než 600 lidí a asi 2 000 jich bylo zraněno, uvedlo ministerstvo zdravotnictví země, což přispívá k velkému počtu obětí, které jsou již v Gaze.

Úspěch Izraele proti Hizballáhu ve srovnání s jeho neúspěchem vůči Hamásu přichází proto, že bezpečnostní služby země jsou lepší v útoku než v obraně, tvrdí Avner Golov, bývalý vysoký ředitel izraelské Národní bezpečnostní rady, který nyní působí v MIND Israel, poradní skupině pro národní bezpečnost.

"Jádrem izraelské bezpečnostní doktríny je přenést válku k nepříteli," řekl Golov. "S Gazou to bylo úplně jiné. Byli jsme překvapeni, takže to byl neúspěch."

Izrael monitoruje hromadění arzenálu Hizballáhu od té doby, co obě strany podepsaly příměří v roce 2006 po měsíc trvající válce. V té době byli mnozí v izraelském bezpečnostním establishmentu zklamáni výkonem armády ve válce, protože se jí nepodařilo významně poškodit Hizballáh, který začal znovu budovat své pozice na jihu.

Armáda se v důsledku toho snažila lépe porozumět Hizballáhu a omezit íránskou vojenskou a finanční podporu této skupině, včetně kampaně leteckých úderů v Sýrii, která se stala známou jako "válka mezi válkami".

Naproti tomu v Gaze premiér Benjamin Netanjahu v posledních letech přijal strategii zadržování Hamásu, protože si myslel, že palestinská skupina se soustředí na vládu v Gaze a nemá zájem na válce s Izraelem. Obě strany vedly řadu krátkých konfliktů po převzetí Pásma Gazy Hamásem v roce 2007 a vůdce této skupiny v enklávě Jahjá Sinvár se zdál být více zaujat zlepšením ekonomických podmínek palestinského lidu.

Objevily se náznaky, že USA označená teroristická skupina plánuje útok, včetně vojenského cvičení, které předznamenalo způsob, jakým 7. října vtrhla do Izraele.

Izraelské zpravodajské služby však tato cvičení odmítly jako řinčení šavlemi pro domácí publikum Hamásu. Armáda cítila důvěru v sílu technologicky vyspělé separační zdi, kterou postavila, aby oddělila Gazu od izraelského území.

Shromažďování zpravodajských informací z lidských zdrojů, které by mohly varovat před útokem, se stalo obtížnějším poté, co se Izrael v roce 2005 jednostranně stáhl z pásma Gazy a předal ho pod palestinskou kontrolu, řekl Uzi Šaja, bývalý izraelský zpravodajský důstojník.

"Schopnost vytvářet zpravodajství z lidských zdrojů v Gaze, ve velmi husté a malé oblasti, ve které každý zná každého, kde se okamžitě odhalí cizinec, činí život mnohem obtížnějším," řekl Šaja. Získat přístup k lidem v Libanonu nebo mimo Libanon napojeným na Hizballáh je snazší, řekl.

Výkony zpravodajců se počítají jen do určité míry. O úspěchu Izraele proti kterékoliv skupině se nakonec rozhodne na bojišti. V těsném sevření Pásma Gazy izraelská armáda rozdrtila Hamás a zpustošila městskou krajinu. Bude čelit jinému nepříteli v libanonských horách.

Navzdory dlouhodobé snaze Izraele snížit vojenské posilování Hizballáhu se libanonským milicím podařilo nashromáždit obrovský arzenál, který mohou nasadit ve válce. Skupina nyní zvažuje, jak reagovat na sérii ničivých izraelských útoků. Hizballáh ve středu odpálil svou vůbec první raketu na obchodní hlavní město Tel Aviv, což byla jeho dosud nejodvážnější reakce, ale ještě se nepřiblížil k využití všech svých schopností.

Valensi, vedoucí výzkumná pracovnice Institutu pro studium národní bezpečnosti, řekla, že existuje nebezpečí, že nedávné úspěchy Izraele ho zanechají příliš sebevědomým. Invaze vojáků do Libanonu by mohla dát Hizballáhu příležitost demonstrovat svou vojenskou výhodu na zemi, řekla.

"Viděli jsme, jak náročné a obtížné je zničit tak složitou organizaci, jako je Hamás," řekla. "Hizballáh je jiný příběh."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1652

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2024