Channel 4 News: Izrael zabil v Gaze dalších šedesát lidí

3. 10. 2024

čas čtení 36 minut
Moderátor z Bejrútu, Channel 4 News, středa 2. března 2024, 19 hodin:  První izraelští vojáci zahynuli při invazi do Libanonu, zatímco Netanjahu zvažoval, jak silně udeřit po íránském raketovém útoku. Bombardování Bejrútu se přesouvá na vyšší rychlostní stupeň, Libanon utrpěl další ztráty na životech a zkázu při izraelském pronásledování Hizballáhu. Dobrý večer z Bejrútu. Téměř milion lidí zde dostal příkaz opustit své domovy, izraelské nálety pokračují v pronásledování vůdců Hizballáhu. 

Izraelská invaze do jižního Libanonu však již narazila na silný odpor, osm izraelských vojáků bylo zabito, když bojovníci Hizballáhu použili svou síť tunelů a raketometů k odvetnému úderu. A zatímco válka zde sílí, celý region, celý Blízký východ se ptá, jak daleko Izrael zajde, až vrátí úder Íránu a případně všem jeho spojencům v Sýrii, Jemenu a Iráku. 

Přestože rakety nezabily žádného Izraelce, došlo k rozsáhlým škodám na vojenských objektech a v Izraeli je dnes večer silná poptávka po rozhodné akci. Nakolik bude tato akce uměřená? Zdaleka nejvíce se dnes zabíjelo v místě, které je jádrem celého konfliktu. Téměř rok po 7. říjnu zahynulo při izraelských úderech na Gazu kolem 60 lidí, konec se neblíží.

„Jsou mrtví. Kéž se nad nimi Bůh smiluje. Nawal a Madi jsou mrtvé.“

Izraelské síly bojovaly v přímých střetech s bojovníky Hizballáhu uvnitř Libanonu a podnikaly další letecké údery od jižního Bejrútu až po Gazu a syrské hlavní město Damašek. Celý region se připravuje na další eskalaci. V naší první dnešní reportáži se živě spojíme s naším zahraničním zpravodajem Secunderem Kermanim, který je v Tyru na jihu Libanonu.

Reportér: Bojovat  s Hizballáhem na zemi je pro Izraelce vždy mnohem obtížnější úkol než na něj útočit ze vzduchu a necelých 48 hodin po oznámení zahájení pozemního vpádu do jižního Libanonu už izraelské síly utrpěly poměrně značné ztráty. Několik příslušníků elitního komanda bylo zabito jen při jednom incidentu, Hizballáh, který rovněž tvrdí, že zničil 3 izraelské tanky, také pokračuje v ostřelování Izraele raketami a střelami. Nedávno jsme sami viděli několik odpálených raket, i když, upřímně řečeno, vzhledem k síle izraelských systémů protivzdušné obrany většinou způsobují minimální škody. Izrael samozřejmě v posledních týdnech zasadil Hizballáhu mnohem ničivější údery, přičemž velká část vysokého vedení této skupiny je mrtvá, a pokud ne mrtvá, tak se skrývá.

Izrael se nyní pravděpodobně soustředí především na to, jak reagovat na včerejší obrovský íránský raketový útok. Stále se však zdá, že je odhodlán vyčistit Hizballáh z jižního Libanonu, aby se jeho obyvatelé na severu mohli vrátit domů. A to naznačuje, že by mohlo jít o velmi vleklý konflikt. 

Vrtulníky přilétají pro těla na nosítkách. Toto jsou údajně záběry izraelských vojáků zabitých Hizballáhem v jižním Libanonu. Armáda dnes potvrdila smrt osmi svých vojáků. Izraelské síly jsou však stále na frontě a ze vzduchu útočí na celý Libanon podle libosti. Dnes odpoledne to byla bašta Hizballáhu v Dahíru. 

Jsme v jižním městě Tyre, náš pohyb omezuje Hizballáh, který nás doprovází všude, kde natáčíme.

Navštěvujeme obytný blok, který je nyní v troskách. To jsou následky izraelského útoku, který udeřil o víkendu. Je vidět, jak obrovskou zkázu způsobil. Dozvídáme se, že prakticky všichni opustili oblast ještě před úderem, ale že několik lidí bylo zabito v nedaleké nemocnici byli odvezeni za zraněnými pacienty. Devítiletá Mariam byla zraněna při náletu na dům své rodiny.

„Spadla na mě celá střecha.“
„Musela jsi být velmi vyděšená, když se to stalo.“
„Ano, byla jsem vyděšená. Chtěla jsem jen, aby válka přestala a aby všichni zůstali v bezpečí.“

Zdejší lékaři se připravují na další zhoršení situace. Hněv veřejnosti je namířen proti Izraeli.

„Díval jsem se se synem a sestrou na televizi. Najednou jsme byli zasaženi a ona byla zabita,“ říká tento muž. „Neznají slitování.“

Velká část Tyre a velká část jižního Libanonu zažila útěk svých obyvatel na sever. Ne všichni však odešli. Proč jste se rozhodli zůstat tady?

„Protože můj otec a moje matka žili celý život tady, takže nemohou odejít. Rádi tu zůstávají. Tak jsme se rozhodli zůstat tady."

Všichni v  tomto regionu jsou připraveni na další násilí.

Moderátor z Bejrútu: No a teď je tu se mnou Ghassan Hasbani, libanonský poslanec a bývalý místopředseda vlády a místopředseda parlamentu. Co podle vás čeká vaši zemi v nadcházejících dnech?

Ghassan Hasbani: No, doufejme, že věci brzy skončí, ale právě teď panuje obrovská nejistota vzhledem ke všem událostem, které se odehrávají na jihu a na předměstí Bejrútu v údolí Bekaa, dochází k opravdu nebývalým střetům mezi izraelskými ozbrojenými silami a Hizballáhem a libanonským územím.

Moderátor: Podporujete tento odpor? O který se  Hizballáh snaží?

Ghassan Hasbani: Ve skutečnosti ne. Z našeho hlediska, z našeho národně politického hlediska jsme vždy varovali před existencí nestátního aktéra, který číní svá vlastní rozhodnutí mimo stát, mimo vůli libanonského suverénního státu a vlády. Riskuje s lidskými životy, s budoucností Libanonu tím, že Libanon uvrhne do regionálních válek, a my nyní vidíme výsledky takové situace, která byla tolik let neřešena.

Moderátor: Máte tedy pocit, že vás zavedli do temného kouta.

Ghassan Hasbani: No, bohužel jsme před touto situací mnohokrát varovali a Libanon byl zatažen do regionálního konfliktu, kterému se Libanon mohl vyhnout. Byl to podle mého názoru nevypočítaný krok ze strany Hizballáhu, který nyní fakticky poškozuje všechny Libanonce ekonomicky, fyzicky, vojensky i v jejich vlastní bezpečnosti.

Moderátor: Je tedy ostatní země nyní bezmocná? Myslím tím, zda jste jen pěšákem ve větší hře mezi Teheránem a ajatolláhy a Netanjahuem a izraelskou vládou?

Ghassan Hasbani: No, bohužel ano. Libanon je nyní bohužel ochromen. Nezapomínejme, že Libanon se již dříve nacházel v hospodářské krizi. V čele země nestojí žádný prezident. Už tak byl ochromen. A nyní je ještě více paralyzován tímto regionálním konfliktem.

Moderátor:  Co očekáváte, že udělá Izrael, když zvažuje svou reakci?

Ghassan Hasbani: No, to, čeho jsme nyní svědky, je potenciální regionální eskalace, protože zatímco Izrael zvyšuje svou odpověď Íránu, Izrael pokračuje v bombardování Hizballáhu v Libanonu. A jsme svědky ještě agresivnějších scén, než jaké jsme viděli v roce 2006, které tehdy vyústily v rezoluci Rady bezpečnosti OSN o zastavení bojů a odstranění zbraní všech ozbrojených neúředních a nesuverénních ozbrojených sil z Libanonu.

Moderátor:   Jakému zahraničnímu tlaku je libanonská vláda vystavena, pokud jde o způsob, jakým používá ozbrojené síly?

Ghassan Hasbani:  No, máme libanonské ozbrojené síly, které mají za úkol zajišťovat suverenitu a ochranu suverenity Libanonu. Když se však Hizballáh rozhodl vstoupit do války, nikoho o povolení nežádal. Nedívali se na suverénní stát a nejednali s ním jako se suverénním rozhodovatelem. Pokud jde o mír, libanonské ozbrojené síly jsou nyní v situaci, kdy vidí, že země byla zatažena do války, které se neúčastnily. Vláda nebyla stranou, libanonský lid nebyl stranou takového rozhodnutí a nemůže ho učinit.

Moderátor: Jaký je tedy váš vzkaz Benjaminu Netanjahuovi?

Ghassan Hasbani:  Nemohu se dívat na to, jak tato válka pokračuje. Všichni bychom měli usilovat o realizaci dohody 1701 na všech stranách. 1701 je rezoluce OSN, která v roce 2006 ukončila válku a vyzvala ke stažení všech ozbrojených sil, které nejsou libanonskou armádou, z jihu Libanonu na sever od řeky Litani, asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Rozmístění UNIFIL a libanonských suverénních ozbrojených sil a odebrání zbraní z rukou všech milicí v Libanonu.

Moderátor: Pane Hasbani, děkuji vám. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nyní prohlásil, že země je uprostřed tvrdé války proti íránské ose zla, která se "nás snaží zničit". Trvá však na tom, že "společně zvítězíme". Šéf izraelské armády také varoval, že země odpoví na íránský raketový útok, a uvedl, že její síly mohou udeřit kdekoli na Blízkém východě. Náš hlavní zpravodaj Alex Thompson je v Jeruzalémě. Alexi.

Alex Thompson: Ano. No, jak se dalo očekávat, už několik dní připravují izraelští političtí představitelé svůj lid na prostou a zřejmou skutečnost. Když napadnete cizí zemi, bude to bolet. A tak se ukazuje, že zřejmě něco málo po šesté hodině místního času izraelské obranné síly zveřejnily kompozici fotografií, které si myslím, že teď můžete prohlédnout. Osm vojáků je nyní uvedeno jako mrtví, Šest jich bylo z jednotky Argos Commando zabito v přestřelce s bojovníky Hizballáhu v jižní libanonské vesnici. Dalších pět bylo při tomto kontaktu zraněno. Další dva vojáci z průzkumné jednotky Gilani zabiti při samostatném útoku a jeden další voják z tohoto incidentu uveden jako vážně zraněný. Kromě toho byl samozřejmě uveden i zajatec, který byl dříve zabit v akci, ale událostem v celé zemi samozřejmě dominovaly dvě věci. Zaprvé ozbrojenci útočící a zabíjející civilisty zhruba půl hodiny před včerejším útokem z Íránu a pak samozřejmě těch 181 raket vypálených na Izrael. Dá se říci, že ne zrovna kontroverze, ale debata o tom, zda tvrzení Izraele, Spojených států a do jisté míry i Velké Británie o nedobytnosti izraelské protiraketové obrany a jejich systémů protiraketové obrany proti Íránu je opravdu tak silné, jak se v některých kruzích objevuje, sílí.

Ověřené snímky ukazují íránské rakety vybuchující v blízkosti izraelské letecké základny. A další ověřené video nyní ukazuje další raketové údery až dnes pozdě odpoledne. Izraelské letectvo tvrdí, že několik jeho základen bylo zasaženo bez obětí, dodali. V Jeruzalémě byla včera večer většina přilétajících raket, jak se zdá, zachycena, ale dojem téměř neporazitelnosti, kterým se Izrael, USA a Velká Británie ohánějí, také není zcela úplný.

Krutá ironie. Jediným potvrzeným mrtvým při akci Íránu byl tento Palestinec, kterého několik vteřin po těchto snímcích zasáhla padající raketa. Na den přesně ještě hlubší ironie: mrtvý muž Samir Al Asali pocházel z Gazy.

Severně od Tel Avivu, kráter po raketě, který se dnes ráno již zaplnil, žlutá stuha za návrat rukojmích. To vše blízko, velmi blízko hlavních bezpečnostních zařízení, této vojenské základny a sídla tajné služby Mossad. O několik kilometrů dál ještě hasili požár, který včera večer založil další raketový úder.

„Všichni se schovali do krytů, ale poměrně brzy jsme začali dostávat zprávy nejprve o šrapnelech, pak o explozích a pak o zásazích.“

Zničený prázdný dům v parku. Gaza to není, ale 181 íránských raket znamená, že Izrael mluví přinejmenším o bezprostřední odvetě. Premiér Benjamin Netanjahu označil tuto akci Íránu za velkou chybu, ale zatím žádné další kroky ze strany Izraele. A v podstatě ani žádné další rakety, které by z Íránu přiletěli přes noc. Bývalý velitel letectva, který osobně bombardoval irácká jaderná zařízení, říká, že Izrael provede odvetu, ale to vše přišlo s velmi jasným varováním pro jeho vlastní lid.

„Můžeme Íránu způsobit velké škody. Ale mělo by to následky a kaskádový efekt. Nezapomeňte, že tu máme Rusy, kteří se v poslední době spojili s Íránci kvůli válce na Ukrajině. A Rusové jsou hned vedle v Sýrii. Nechceme tento kaskádový efekt.“

Jaffa na pobřeží truchlí za sedm zastřelených, 11 zraněných, z toho 6 kriticky. Stalo se to asi půl hodiny před včerejší íránskou raketovou salvou. Dnes v noci Hamás prohlásil, že to udělal on. Jen málo očitých svědků bude mluvit otevřeně.

„Víte, oni utekli a přišli sem. Udělali jsme, co jsme mohli. Obvázali jsme mu nohu. Byl postřelen do nohy. Měl zraněnou celou nohu. Celý postřelený byl včera od krve.“

Dva Palestinci ze Západního břehu navštívili tuto mešitu, pak pobodali policistu, ukradli mu zbraň a zahájili palbu na tramvajové zastávce nad silnicí na Jeruzalém a zabili sedmkrát více lidí než všechny íránské rakety. Prý jen čekali na tramvaj.

A přesto se včera večer také oslavovalo. Alláhu Akbar. Bůh je veliký, křičí v Gaze, zatímco oblohu nad Izraelem osvětlují útočné a obranné rakety. A na Západním břehu Jordánu byli Arabové potěšeni akcí Teheránu.

Moderátor: To byl Alex Thomson. Hovořil jsem s Eyalem Hulatou, který za minulé vlády působil jako izraelský poradce pro národní bezpečnost a koordinoval izraelské úsilí vůči Íránu. Nyní působí jako vedoucí pracovník americké  Nadace na obranu demokracií. A začal jsem tím, že jsem se ho zeptal, jaký by podle něj měl být cíl izraelské reakce na Írán.

Eyal Hulata: Tato včasná reakce je v první řadě důležitá proto, aby Íránu vyslala vzkaz, že takhle postupovat nemůže. Z Izraele musí přijít odpověď, která Írán dostane na lopatky a ujistí se, že pochopí, že tohle nemůže udělat vždy, když se mu zachce.

Moderátor: Ale otázkou je, zda by tato reakce měla být vzkazem. Měla by být zdrcující? Měla by být zaměřena na klíčová zařízení? Jadernou energii? Víte, takový druh infrastruktury. Jaký by to mělo mít rozsah?

Eyal Hulata:  Myslím, že pouhé zasílání zpráv a signalizace nebude v tuto chvíli vhodnou reakcí. Skutečnost, že Američané a ve skutečnosti také Velká Británie a všechny hlavní evropské země již několik týdnů Íránu říkají, aby to nedělal. Je to nevhodné. Nevyhrocujte situaci v regionu do války. Neodpalujte balistické rakety na Izrael, a přesto to udělali. Mohu vám říci, že je to zcela jasné. Z hlediska Izraele to nebude akt, který by otevřel regionální válku. Izrael nemá zájem na válce.

Moderátor: Otázka zní, čeho je podle vás možné dosáhnout? Víte, jestli je to otázka toho, že   Írán bude vrácen o 10 nebo 20 let zpátky, pokud jde o jeho schopnost útočit v budoucnu, víte, jestli je to taková, víte, spíš jak zní ta hrozná fráze "kosení trávníku" v Íránu stejným způsobem, jak je vnímáno, že to Izrael dělá s Hamásem a s Hizballáhem, je to v podstatě totéž. Účel?

Eyal Hulata:  To nemůže být stejný účel Írán je je 2000 kilometrů daleko. Izrael ve skutečnosti bojuje o život poté, co byl znovu a znovu tak brutálně napadán. To neznamená, že Izrael dnes potřebuje zahájit regionální válku. Nemyslím si, že to je to, co bychom měli očekávat. Co by měl Izrael očekávat od mezinárodního společenství? Že to pochopí a že se k tomuto úsilí také připojí, protože Írán není jen problém Izraele.

Moderátor:  Ale v tom případě se zdá, že to, o čem mluvíte, je zásadní změna dynamiky Blízkého východu. Není to tak, že pokaždé, když se o to Izrael pokusil, selhal?

Eyal Hulata:  Neřekl bych, že se o to Izrael znovu a znovu pokoušel a neuspěl. Ve skutečnosti si myslí, že Izrael zkoušel jiné prostředky, jak dosáhnout dohod a diplomatických řešení našich konfliktů, a ty skutečně selhaly.

Moderátor:  Můžeme mluvit o Gaze? Na chvíli, protože téměř rok po 7. říjnu bylo v Gaze zabito více než 40 000 lidí. Dnes je tam dalších 60 mrtvých a Izrael stále neporazil Hamás. Chci říct, jaká je tamní strategie a proč se nedaří?

Eyal Hulata:  Schopnosti Hamásu byly oslabeny. Mnoho obětí v Gaze jsou ve skutečnosti operativci Hamásu, kteří nesou zbraně, na které se zaměřují, a to, že se skrývají  mezi civilisty. Hamás bojuje proti Izraeli zevnitř těchto civilních komunit a neukrývá je. Hamás nedovolí svým civilistům, aby se ukryli pod zemí. Raději budou střílet rakety na izraelské komunity od těchto civilních obyvatel.

Moderátor: Rok v Gaze, kde je méně sil, je méně bojovníků Hamásu než bojovníků Hizballáhu, a vy s nimi stále bojujete. Jak brzy by podle vás mohla válka v Libanonu skončit?

Eyal Hulata:  No, Izrael nemá v úmyslu dostat se do celého Libanonu, nebo dokonce ani ne na celý jih Libanonu, tak jako jsme to udělali v Gaze.

Moderátor:  Chci říct, zda souhlasíte s tím, že nakonec je řešení v Gaze jedinou věcí, která může vést k politickému urovnání, a že sice můžete bojovat, ale nakonec jediná věc, která přináší mír, je politika a rozhovory. A tak budete muset nakonec uzavřít dohodu o budoucnosti Palestinců.

Eyal Hulata: Izrael nezačal tuto válku s Gazou. Skutečně věřím, že v Gaze potřebujeme řešení. Hamas drží 101 rukojmích, které chci propustit. A pokud budou přijata řádná bezpečnostní opatření, pak ano.

Moderátor: Ale dohoda znamená stát.

Eyal Hulata: Vaši diváci  musí vědět, že Izrael se z Gazy úplně stáhl už v roce 2005 a odtržení a dal shromáždit palestinské samosprávě, aby vládla, víte, koncept, že jim dáme půdu a oni si z ní pak udělají základny, aby mohli útočit na Izrael. To nemůže být pro izraelskou veřejnost ani pro izraelskou vládu přijatelné.

Moderátor:  Chci říct, jen na závěr,  chápete, proč mohou být lidé zmateni zprávami, které přicházejí z Izraele a které říkají, že sice nechcete regionální válku, ale  v současné době bojujete v Libanonu a Gaze a možná v Jemenu a Sýrii a teď je Írán to, co je další slíbené? Chci říct, že faktem je, že   v regionální válce už  jste.

Eyal Hulata: Ano, skutečně bojujeme na 7 frontách, které nám byly všechny vnuceny, a já doufám, a myslím, že všechna tato shromáždění doufají, že nový rok, který dnes začíná v, Izraeli, židovský rok, který dnes začíná, že příští rok nebude rokem války. Nebude to rok bojů. Musí odložit zbraně.


-----

Moderátor: Pro celý region byly včerejší události seismické a pro obyvatele Gazy klíčové. Noc se odehrála, jako již mnohokrát předtím, pod izraelským bombardováním, ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že v Chán Júnisu a dále na severu bylo zabito 51 lidí. Další útoky na školu a sirotčinec, kde se ukrývají vysídlení lidé. Toto je speciální reportáž, kterou naši kolegové z Gazy natočili přes noc ve dvou čtvrtích a v jedné nemocnici ve městě Gaza, a musím vás upozornit, že obsahuje znepokojivé záběry.

Zdravotníci se opět pohybují po městě Gaza. Další mimořádná událost, další izraelský úder, tentokrát na sirotčinec, kde se ukrývají desítky vysídlených rodin.

Počkejte, počkejte. Říkají záchranářům, aby ještě neodcházeli. Jsou tu další zranění.

Šest lidí bylo zabito.

Přeživší říkají, že nebylo žádné varování, žádná siréna, žádná ochrana.

Začali jsme vynášet všechna těla. Bylo jich hodně. Všechno jsou to děti, ženy a děti.

Domovem těch, kteří už neměli kam jít, se stala i nedaleká škola Muscat. Těsně před druhou hodinou ranní jich tu zahynulo 25. Mohammed Abu Leil byl výbuchy uvězněn. Říká nám, že došlo ke dvěma úderům. Pak se třídy zavalily.

Nemohli jsme se dostat ven.

Kvůli prachu jsme nemohli dýchat, a tak jsme jen zavřeli oči, dokud nepřijely sanitky.

Než se tělo této ženy podařilo vytáhnout. Dlouhá debata o tom, jak ji nejlépe přikrýt, abychom ochránili její důstojnost a smrt. Když zranění odjížděli do nemocnice. Ti, kteří už tam byli, hlásili příbuzným na druhém konci telefonu, kdo z jejich rodin žije a kdo zemřel.

„Nawal a Madi jsou mrtvé. Moje sestra Iman je v pořádku. Mohammed je v pořádku. Byli jsme zabiti jen tři a jsme v nemocnici Al Ali.“

Uvnitř je rodina Judea v šoku.

"Spali jsme. Podařilo se nám dostat zpod trosek naše děti."

Hassanovi je šest let, jejímu nejmladšímu chlapci Jusufovi teprve pět. Nedokáže strýčkovi odpovědět ani otevřít oči. Pro tyto děti není dost lůžek, není dost lékařů, kteří by je ošetřili.

„Mám ruce rozedřené od vyhrabávání svých dětí. Nevím, kde jsou ostatní moje děti.“

Když Mohammed stojí  nad svou sedmiletou holčičkou Dinou, najednou mu přivedou syna. Je to Hassan. Úleva ze shledání trvá jen krátce. Příliš se bojí o Júsufa.

Co se stalo s Júsufem?

Odmítá se probudit. Doktoři říkají, že je v pořádku, ale on se odmítá probudit.

Jusuf stále nereaguje, ale má vedle sebe postel. Dina a Hassan se museli vzdát té své, nuceni spolu s otcem dnes v noci ještě více ustrnout na tvrdých plastových sedačkách v čekárně.

------


Moderátor: Před chvílí prezident Biden prohlásil, že Amerika plně solidarizuje s Izraelem a podporuje ho, a během telefonátu s vedoucími představiteli skupiny G7 jednal o zavedení nových sankcí proti Íránu. Nejnovější informace nám poskytne naše washingtonská zpravodajka Siobhan Kennedyová. Siobhan.

Reportérka: No, to je pravda, Krishnane. Joe Biden dnes ráno svolal schůzku G7. Myslím, že opravdu proto, aby shromáždil podporu pro Izrael. A cituji, aby jednoznačně odsoudil včerejší nepřijatelný útok Íránu, jak řekl Bílý dům. Joe Biden pak chvíli po tomto telefonátu mluvil na letištní ploše s novináři, řekl, že všichni lídři G7 se shodli na tom, že Izrael má právo odpovědět na íránské rakety. Nemyslím si, že by USA nebo G7 chtěly být součástí této reakce, ale chtějí se mezi sebou dohodnout, jak daleko by podle nich měl Izrael zajít a sdělit mu tuto radu. Předat své rady premiérovi Netanjahuovi, pokud bude chtít poslouchat. 

Na jednom místě byl Joe Biden dotázán, zda by podpořil izraelské údery na íránská jaderná zařízení. A on odpověděl, že ne. Poslechněme si, jak to prezident Biden  řekl:

„Odpověď zní ne a myslím, že jsou věci, o kterých budeme s Izraelci diskutovat, co budou dělat. Ale všech sedm z nás se shoduje na tom, že mají právo odpovědět."

Pak ale řekl, že USA plánují další sankce proti Íránu. Už teď je to země, na kterou Spojené státy uvalily nejvíce sankcí, a to ještě dnes ráno přibyly čerstvé sankce proti Húsíům a včera večer proti osadníkům na Západním břehu Jordánu.

Moderátor: A Írán vystupoval v Radě bezpečnosti. Co řekl?

Reportérka: Dnes ráno bylo svoláno mimořádné zasedání v rámci OSN. Vystoupil na ní íránský velvyslanec při OSN. Kritizoval Spojené státy, jak se dalo očekávat, a Izrael a řekl, že včerejší reakce Íránu byla nezbytná a přiměřená. Poslechněme si, jak se vyjádřil.

„Írán je plně připraven přijmout další obranná opatření, bude-li to nutné k ochraně jeho legitimních zájmů a obrany, jeho územní celistvosti a svrchovanosti proti jakémukoli aktu vojenské agrese a nezákonnému použití síly v tomto ohledu Írán nebude váhat.“

Biden se tedy dnes velmi snaží prezentovat, myslím, jednotnou frontu. Nezapomeňte, že ještě před dvěma dny vyzýval k příměří. Nyní se o tom nemluví. Jen železná podpora Izraele.

Moderátor: Díky, Siobhan. No, v Radě bezpečnosti se pak velvyslanci Íránu a Izraele navzájem obviňují z toho, že zastupují teroristické státy, a hrozí dalšími vojenskými akcemi, raketový útok Íránu na Izrael je považován za pokus upevnit svou podporu na Blízkém východě, zatímco nejvyšší vůdce řekl, že západní země by měly z regionu odejít. Naše mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsumová přináší tuto zprávu.

Reportérka: Vrchní velitel Revolučních gard použil k vydání povelu k palbě poněkud retro technologii a pak se modlil. Kdyby tak Izrael neexistoval, řekl dnes ráno nejvyšší vůdce:
.
„Kdyby odstranili své zlo z tohoto regionu, bezpochyby by tyto konflikty, tyto války, tyto střety zcela zmizely. Země tohoto regionu se mohou řídit samy, řídit svůj region, žít spolu v míru, zdraví a blahobytu.“

Příznivci režimu byli vyvedeni na oslavu útoku na Izrael, ale není jasné, zda má Írán vojenskou sílu, aby odolal převaze izraelského letectva. Mávají fotografiemi vůdce Hizballáhu, kterého Izrael minulý týden zabil, ale otázkou nyní je, zda íránská jaderná zařízení pohřbená hluboko pod zemí vydrží izraelský útok.

Hlavní jaderná zařízení, na která by se Izrael mohl zaměřit, jsou v Araku, Fordowu, Natanzu, Isfahánu a Búšeře a vedlejší zařízení, která jsou roztroušena po celé zemi.

Je zřejmé, že Izrael může způsobit vážné škody, může narušit jejich řídicí a kontrolní systémy, může narušit jejich komunikační systémy, a to samo o sobě bude mít vážný dopad. Také proto, že se domnívám, že izraelské vzdušné síly mohou po určitou dobu působit s určitou mírou kontroly nad vzduchem nebo potenciálně se vzdušnou převahou nad Íránem. A tak mohou zabírat 
 cíle, jak uznají za vhodné.

Příznivci Íránem podporovaných milicí byli včera večer v ulicích Bagdádu. Irácké milice jsou součástí íránské osy odporu, ale Izrael vyvíjí tlak na všechny členy osy. Minulý týden zaútočil na jemenský přístav Hodeidah, odkud Húsíové ostřelují západní lodní dopravu a Izrael, a dnes byl zasažen cíl, pravděpodobně Izraelem, v syrském hlavním městě Damašku. 

Až dosud mohl Írán přimět Hizballáh, aby střílel přes hranice do Izraele, což by mohlo Izrael odradit od útoku na samotnou islámskou republiku. Nyní však Izrael zabil jeho vůdce. Hizballáh je v rozkladu. Írán využívá vojenské přehlídky k předvádění svého arzenálu, ale jeho účinnost je nyní otevřená. Někteří lidé v Izraeli a USA v tom vidí příležitost, kdy by mohli íránský režim svrhnout. Přetváření Blízkého východu je však nebezpečná záležitost, jak se Amerika přesvědčila v Iráku, a Íránci, kteří touží po změně, možná nevidí tuto cestu jako správnou.

Dokonce i ti, kteří jsou proti režimu, kteří i ti, kteří nepodporují linii establishmentu, nemusí nutně vidět válku jako řešení, a ve skutečnosti by se mnozí obávali války jako dalšího destabilizačního faktoru, a to takového, jehož důsledky a vývoj byste neznali.

Včera večer stáli Íránci ve frontě, aby mohli natankovat benzín do svých aut, někteří se zásobili potravinami. Nacházejí se v oku bouře, kde jim nezbývá než se schovat a doufat, že to přejde.

Moderátor: Nyní se ke mně z Washingtonu připojuje Ali Vaez, který je ředitelem íránského projektu ve Wilsonově centru International Crisis Group. Myslíte si, že se íránský nejvyšší vůdce přepočítal?

Ali Vaez: No, to je velmi těžké říct, protože ve skutečnosti neměl před sebou žádné dobré možnosti. Jeho volbou bylo v podstatě nereagovat, což by tento íránský alianční systém zmenšilo na systém, který by se dal popsat slovy všichni za jednoho a jeden za nikoho, což v podstatě znamená, že žádný ze spojenců Íránu s ním nemůže počítat. Nebo reagovat a riskovat potenciálně zničující izraelskou odvetu. Myslím si však, že protože se v posledních dvou měsících prosazovala varianta A, tedy demonstrace zdrženlivosti, z íránského pohledu to pouze zvýšilo agresivitu Izraele a signalizovalo, že Írán je v pozici slabosti. Íránci se rozhodli pro tuto akci, aby změnili dynamiku.

Moderátor:  Co si myslíte o těch lidech, kteří tvrdí, že íránský raketový útok včera večer měl obnovit odstrašující sílu Íránu, aby se Izrael nenechal zatáhnout do plnohodnotné války?

Ali Vaez:  Podívejte, nemyslím si, že by si Íránci dělali iluze, že v tuto chvíli mohou obnovit odstrašující prostředky vůči Izraeli. Izrael je samozřejmě mnohem silnější vojenská mocnost, podporovaná světovou vojenskou jedničkou, a proto víte, že není možné, aby se Írán v jakémkoli ohledu vyrovnal Izraeli, včetně ochoty jít nahoru v eskalaci. Myslím, že Íránci chtěli Spojeným státům připomenout, že pokud budou pokračovat v tomto tolerantním postoji vůči Izraeli, může skutečně dojít k tomu, čemu se Bidenova administrativa v posledních 11-12 měsících velmi snažila vyhnout, tedy k regionálnímu konfliktu, a Íránci jsou ochotni a tolerantní k riziku vstoupit do arény, pokud Spojené státy nebudou Izrael brzdit.

Moderátor:  Existují nyní nějací vnější hráči, kteří mají na Írán významný vliv? Vždyť oni sami řekli, že o svém chystaném útoku informovali Rusy. Chci říct, jaká by byla jejich role ve snaze zabránit válce v plném rozsahu?

Ali Vaez:  Podívejte se, Rusové mají vliv na Írán, ale myslím si, že Rusům se ve skutečnosti líbí větší nestabilita v této části světa, která by odvedla pozornost od toho, co se děje na Ukrajině, zejména pozornost Spojených států a Západu. Číňané mají větší obavy. Protože to je oblast světa, ze které získávají 1/3 svého energetického dovozu a a Číňané mají vliv na Íránce na Saúdy, Emiráty atd. ale ne nutně na Izraelce. Jediným aktérem, který zde má vliv na Izrael, jsou Spojené státy, ale Spojené státy jsou také pouhé čtyři týdny před prezidentskými volbami politicky téměř paralyzovány, a i když nebyly, nebyly příliš ochotny uplatňovat svůj vliv na Izrael. A tak není velká naděje, že by nějaký vnější aktér mohl účinně zabránit tomu, aby tato dynamika skončila katastrofou.

----

Moderátor: Poslední íránský útok balistickou raketou na Izrael byl větší a komplexnější než úder, který provedl v dubnu. Jak jsme již probírali, zahrnoval pokročilejší zbraně, z nichž některé dokázaly po odpálení změnit kurz. To a také jejich množství dostalo izraelské systémy protiraketové obrany pod větší tlak, Harry Fawcett se na útok podívá blíže a zjistí, proč tentokrát prošlo více raket.



Reportér: Pohled z paluby letadla na hromadné odpálení raket Íránem na Izrael včera večer. Nedostatek varování pro civilní letectvo, známka vůle překvapit, je také známkou rizika, které se považuje za hodné podstoupení. Americké Středisko pro námořní analýzu zjistilo, že místo odpalu se nachází v údolí jižně od íránského města Šíráz. Celkem má Írán podle odhadů 180 odpalovacích zařízení balistických raket. To je stejný počet raket, které byly podle Izraele použity při včerejším útoku a které urazily více než 1000 kilometrů. Co přesně tedy Írán vypálil? Írán tvrdí, že byly použity jeho nejnovější balistické rakety Fatah nebo Conquer. Jejich hypersonická rychlost, která byla představena v loňském roce za doprovodu zvukové stopy, ne-li speciálních efektů přímo z Hollywoodu, byla velmi zdůrazňována. Klíčovým průlomem pro Írán je však jejich schopnost měnit kurz, a to jak v prostoru, tak po návratu do atmosféry. Včera v noci se vedle starších raket Scud odvozených od rakety Shahab objevily v důkazech a zprávách i stopy po raketě Fatah. Střela Fatah 2 byla použita poprvé.

Jakou schopností údajně řada střel Fatah disponuje, jí umožňuje pohybovat se při středním kurzu, který mění výpočet místa, kam by mohla dopadnout, a tím ztěžuje Izraeli pro ostatní možnost tuto přilétající střelu porazit.

Izraelský systém protiraketové obrany je vícevrstvý. Baterie Iron Dome jsou určeny k likvidaci raket krátkého doletu, jaké jsou odpalovány z Gazy a Libanonu na vzdálenost přibližně 40 mil, David Sling zachycuje střely delšího doletu, včetně balistických a řízených střel vypálených až ze vzdálenosti 180 mil. Ale pro včerejší útok z Íránu. Izrael potřeboval svůj systém Arrow s dosahem 1500 mil, který dokáže zasáhnout nepřátelskou střelu mimo zemskou atmosféru. Zdá se, že přinejmenším jeden snímek ze včerejší noci ukazuje právě takové zachycení, ale v porovnání s dubnovým útokem se zdá, že prošlo mnohem více střel, v neposlední řadě tato poblíž sídla zpravodajské agentury Mossad na předměstí Tel Avivu.

A kamery namířené na leteckou základnu v jižním Izraeli také ukázaly opakované zásahy na zemi.


V dubnu bylo oznámeno, že Izrael vynaložil 1,5 miliardy dolarů na sestřelení se svými spojenci údajně 99 % íránských raket a dronů. Tentokrát není k dispozici žádné oficiální procento úspěšnosti, Izrael místo toho trvá na tom, že útok byl poražen. Letecké základny zasaženy, ale letadla a zbraně neporušeny a připraveny k odvetnému úderu. 

0
Vytisknout
1396

Diskuse

Obsah vydání | 4. 10. 2024