Jana Maláčová nám stejně jako Marian Jurečka žádnou naději nikdy nepřinesla…
3. 10. 2024
/
Pavel Veleman
čas čtení
5 minut
"Sociální pracovník v terénu bez funkčních nástrojů
sociální politiky je jako hasič bez vody u hořícího domu".
Jana
Maláčová narozdíl od Mariana Jurečky se v systému sociální
politiky vyznala. Vždy byla brána odbornou veřejností jako
expert, což zejména nás - sociální pracovníky velmi mátlo.
Nechápali
jsme, proč nechává běžet věci na ministerstvu práce a sociálních věcí stále tak špatně. Jana
Maláčová hrála vždy tak trochu dvojí hru - na jedné straně
neustálá podpora tzv. kulatých stolů, kde jsme se neustále
scházeli a diskutovali například o nutnosti dostupného bydlení
nebo funkčních nástrojů k výkonu sociální práce.
Paní
Maláčová vše odkývá, aby se následně v dalším setkání se
zástupci byznysu směje nám, naivním a užitečným
idiotům sociální práce (viz. svědectví Martina Freunda, který
byl spolutvůrce první koncepce dostupného bydlení a metody
Housing First v tehdejším Brně).
A
tady je někde zásadní problém paní Jany Maláčové, kdy
například od Vladimíra Špidly opravdu postrádá autentický
životní příběh sociální demokratky - vše je spíše
vypočítavé, pragmatické, v každé chvíli vidíte jinou paní
Janu - jednou skoro jako obhájce bossingu a mobbingu na Úřadu práce ČR a
podruhé jako bojovnici za práva zaměstnanců.
Za
ministryně práce a sociálních věcíJany Maláčové nastalo v Praze sjednocení úřadů práce do obrovských celků, které tehdy i
dnes vytvářejí velké problémy v koncentraci různých skupin
klientů. Ale pozor, toto se dělo v končící době covidu,
začínající energetické krize a vzrůstající inflace.
Dlouholetá krize na Úřadech práce ČR se prohloubila a paní
ministryně tolerovala její zásadní represivní funkci vůči
nejohroženějším klientům.
Pokračovala
kampaň proti tzv. “nepřizpůsobivým” a reforma sociálních
dávek se vlastně velmi podobala té současné Jurečkově -
nepromyšlené sjednocení dávek, penalizace za jakýkoliv
prohřešek, strop maximálně tří let dávky na bydlení u nejvíce
vyloučených a deklasovaných na zaštěnicované ubytovně.
“Jde
bezpochyby o největší útok na chudé lidi od dob Drábkových
reforem. Šílené je, že přichází od ministryně za sociální
demokracii.“( Saša Uhlová, Deník Alarm, Maláčová chystá
bezprecedentní útok na výplaty dávek na bydlení, Deník Alarm
21. 6. 2019)
Jana
Maláčová se vždy snažila překrucovat realitu terénu (viz
její časté diskuze s tehdy velmi kritickou opoziční “stínovou
ministryni” práce a sociálních věcí za Piráty - Olgou Richterovou (paradoxně a až
absurdně se po volbách role vyměnily a neměnný, špatný stav na Úřadu práce ČR zase hájila O.R. a kritizovala J. M.
Na
úřadech práce ČR tehdy i dnes stála a stojí fronta důchodců ve
frontách na příspěvek na bydlení a také řešení sociálních
problémů pomocí potravinových bank a nadací se zdálo, paní
Maláčové normální, přirozené.
Zkusme
si představit, že by například z ČSSZ neodcházel v předmětném
měsíci (zde je to dokonce přesný den) starobní nebo invalidní
důchod. Ihned by nastal občanský, politický a mediální poplach.
A přitom například příspěvek na bydlení je pro starobního
důchodce úplně stejně důležitá dávka (pakliže ji nedostane,
nezaplatí nájem a hrozí mu vystěhování). To se za úřadování
paní Maláčové dělo opravdu masivně.
Její
současná politická koncepce tzv. velké koalice levice ( po vzoru
Francie), s kterou jde na sjezd sociální demokracie, nevychází z
české reality. Národně populistická, xenofobní a proruská
KSČM, která se pod nátěrem změny názvu STAČILO (s malými
straničkami plných zapšklých politiků, kterým definitivně ujel
levicový vlak současnosti) - by měla být hlavním tahounem k
proniknutí nejstarší české politické strany zpět do Sněmovny?
To by se musely tehdejší špičky vedení, které se zachránily
útěkem do exilu nebo skončily ve vězení a 200 000 sociálně
demokratických členů, kteří odmítli podepsat tzv. slučovací
přihlášku a byli následně perzekuováni nebo také skončili v
komunistických lágrech - obrátit v hrobě.
Současná
předsedkyně KSČM paní Konečná je myšlenkově přímo
protipól současných evropských levicových hodnot (proto také
není již společně s kolegou Dostálem v Evropském parlamentu součástí levicových
stran - její hlasování podle statistik této frakce, vykazovalo
největší shodu při hlasování s nacionálně konzervativními až
fašistickými politickými stranami v EP).
Spojovat
se s touto stranou a být ještě jen přívažek - může pouze
politik “fierlingrovského typu”, povahy a charakteru. A takové
političky nebo politiky si strana, která má ve svém dějinném
DNA opravdovost, solidaritu, odvahu a hlavně věrnost ideálům
komplexní lidské svobody, které jsou neslučitelné se současnou
eticky a mravně zdegenerovanou KSČM nezaslouží.
To
radši důstojný konec, přátelé a přítelkyně…
3926
Diskuse