Finlandie se nachází v energetické a turistické krizi po přerušení vztahů s Ruskem

3. 10. 2024 / Adam Svoboda

Energetická krize: cenový šok a ztráta zdrojů

Jedním z nejvýraznějších dopadů uzavření hranice bylo zastavení dovozu neopracovaného dřeva z Ruska. Tento krok nejenže připravil Finsko o důležitou surovinu pro dřevozpracující průmysl, ale také destabilizoval energetický sektor. Ve Finsku, kde značná část tepla pochází ze spalování dřevní biomasy, přerušení dodávek způsobilo prudký nárůst cen vytápění. Ceny za vytápění, zejména v zimě, vzrostly na rekordní úroveň, což zasáhlo průmysl i domácnosti.

Starosta pohraničního města Kemi, Matti Ruotsalainen, situaci popsal takto: „Zastavení dovozu neopracovaného dřeva z Ruska a růst cen energií patří k nejvýznamnějším důsledkům pro Finsko. Zvyšující se náklady na vytápění a elektřinu ovlivňují všechny sektory ekonomiky, od průmyslu po domácnosti, a to vyvolává vážné obavy.“

Řešení problémů s energetickými zdroji není jednoduché. Přestože Finsko aktivně rozvíjí obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, změny v infrastruktuře vyžadují čas a značné investice. Země uzavřela nové smlouvy s evropskými dodavateli plynu a elektřiny, ale ty jen částečně nahradily ruské zdroje. Náklady však stále rostou.

Turismus: pohraniční podnikání v krizi

Neméně dramatické jsou důsledky uzavření hranice pro finský turistický průmysl. Ruští turisté po desetiletí patřili k nejdůležitějším zákazníkům finských pohraničních podniků. Města Lappeenranta, Imatra a Kemi prosperovala díky pravidelným návštěvám Rusů, kteří navštěvovali finské obchody, hotely a restaurace. Tento proud téměř okamžitě vyschl po zavedení omezení na překročení hranic.

Dopad na místní ekonomiku byl zničující. Hotely a restaurace, které dříve prosperovaly díky přílivu ruských turistů, byly nuceny snižovat počet zaměstnanců a v některých případech zavírat. Obchody zaměřené na pohraniční zákazníky, včetně nákupní turistiky, ztratily většinu klientely. Podle starosty Mattiho Ruotsalainena: „Negativní dopady jsou obzvláště silně cítit v pohraničních oblastech. Snažíme se hledat nové příležitosti a trhy, ale zatím žádná opatření nepřinášejí očekávaný efekt.“

Podobně jako Česká republika, která úspěšně rozvíjí ekoturistiku, chce i Finsko propagovat sebe jako destinaci pro ekologické cestování a aktivní dovolenou. Přesto se nejvíce postižené pohraniční oblasti stále nacházejí v obtížné situaci. Úplná rehabilitace těchto oblastí bude záviset na schopnosti vlády nabídnout dlouhodobá řešení a podpořit podnikatele, kteří se museli přizpůsobit novým podmínkám.

Nový směr: výzvy a příležitosti

Finsko se ocitlo v situaci, kdy musí přehodnotit své dlouhodobé ekonomické strategie. Turistický a energetický sektor jsou pouze částí širšího obrazu. Země musí přehodnotit své zahraničně-ekonomické vztahy a zaměřit se na využití vnitřních zdrojů.

Pro energetiku to znamená urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie. Finsko vykazuje působivý růst ve větrné a solární energii a pracuje na rozvoji infrastruktury pro skladování a distribuci energie. Cílem je snížit závislost na fosilních palivech a stát se energeticky nezávislým do roku 2030. Tento ambiciózní plán, navzdory obtížím, může být klíčovým krokem k zajištění stability v dlouhodobé perspektivě.

Finsko hodlá diverzifikovat turistický sektor přilákáním turistů z Evropy a dalších regionů. Klíčem je také propagace ekoturistiky a aktivního odpočinku, což může kompenzovat ztrátu ruských turistů. Nicméně nejvíce postižené pohraniční oblasti potřebují dodatečná opatření a finanční podporu, aby kompenzovaly ztráty.

Uzavření hranice s Ruskem je pro Finsko stejně zásadní, jako pro Českou republiku bylo přerušení dodávek plynu z Ruska. Ekonomické důsledky cítí především energetika a turistický sektor. Cesta k obnově bude dlouhá a finské úřady již dnes musí pokládat základy pro zajištění lepší budoucnosti.