CNN: Šéf Hizballáhu Nasralláh souhlasil s příměřím, hned po tom souhlasu ho Netanjahu nechal zavraždit

3. 10. 2024

čas čtení 9 minut

Christiane Amanpour: Říkáte, že Hassan Nasralláh souhlasil s příměřím jen chvíli předtím, než byl zavražděn?

Libanonskýá ministr zahraničí Abdallah Bou Habib: Souhlasil, souhlasil. Ano, ano, souhlasili jsme úplně. Všichni souhlasili s příměřím, konzultovali to s Hizballáhem. Řečník pan Berry to konzultoval s Hizballáhem a my jsme informovali Američany a Francouze o tom, co se stalo. A oni nám to řekli a že pan Netanjahu také souhlasil s prohlášením, které vydali oba prezidenti.


Christiane Amanpour: A co děláte vy? Právě jste ve Spojených státech. Víte, že několik představitelů administrativy souhlasí s izraelským, víte, pozemním vpádem do vaší země. Co si o tom myslíte, když jste ve Washingtonu a snažíte se získat podporu pro příměří?


Abdallah Bou Habib: No, souhlasili také s prohlášením Bidena a Macrona, které vyzývá k příměří a které také vyzývá k zavedení 21denního příměří. A pak by pan Rothstein jel do Libanonu a vyjednal příměří. A řekli nám, že  i pan Netanjahu s tím souhlasil. A tak jsme získali i souhlas Hizballáhu. A víte, co se stalo od té doby? To bylo v den, kdy jsme vás viděli v New Yorku.

Christiane Amanpour: Já vím. A vy jste mluvil o tom, že jdete do Rady bezpečnosti kvůli tomu příměří, a sotva 24 hodin poté byl šéf Hizballáhu zavražděn. Říkáte, že Hasan Nasralláh souhlasil s příměřím? Jen chvíli předtím, než byl zavražděn.

Abdallah Bou Habib: Ano, souhlasil. Ano, ano. Souhlasili jsme úplně. Ale konzultovali jsme to s Hizballáhem,  pan Berry to konzultoval s Hizballáhem a informovali jsme Američany a Francouze. To, to se stalo. A oni nám řekli, a že i  pan Netanjahu také souhlasil s prohlášením, které bylo vydáno.

Christiane Amanpour: Kde byl prezident?

Abdallah Bou Habib: Pan Netanjahu byl v té době také v New Yorku a veřejně řekl, že IDF musí bojovat dál. A pak nařídil atentát a útok na to velitelství, při kterém byl zabit Nasralláh.

Christiane Amanpour: Takže vzhledem k tomu všemu. Komu věříte? Když nejsilnější země na světě, Spojené státy, zdá se, že nemají žádný nebo jen velmi malý vliv poté, co veřejně prohlásily, že nastane příměří?

Abdallah Bou Habib: Myslím, že nemáme jinou možnost. Potřebujeme pomoc Spojených států. Jestli ji dostaneme, nebo ne, to ještě nevíme, ale Spojené státy jsou velmi důležité, životně důležité pro příměří, pokud k němu má dojít, Spojené státy jsou v tomto ohledu vždycky důležité.

Christiane Amanpour: Jeden z problémů, který máte, samozřejmě jste suverénní stát, ale máte samostatnou milici zvanou Hizballáh, samostatnou armádu, která kontroluje mnoho vojenských aktivit, také je vlivná v parlamentu po celá desetiletí. Je to moment, kdy by Libanon mohl získat zpět svou suverenitu, pokud je teď Hizballáh na ústupu, může vaše armáda zaplnit vakuum? Existuje vakuum?

Abdalláh Bou Habíb: Podívejte se, vakuum by tu nebylo. Vláda slíbila, že kdykoli dojde k ústupu, k příměří, pošleme armádu dolů na jih spolu s UNIFIL, aby potvrdila svou přítomnost. A my to uděláme. Jsme připraveni to kdykoli udělat. Ale bez příměří nechceme vystavit naši armádu, naše ozbrojené síly, jakémukoli druhu války, protože máme omezenou moc a nechceme je vystavit jakémukoli druhu války 

Christiane Amanpour: Otázka ohledně síly libanonské armády, chci říct, že jste možná četli, že vám vaši lidé možná ukázali články v New York Times, komentář našeho tamního zpravodaje na CNN, že v celé této krizi se zdá, že libanonská vláda není nikde vidět. Někdo se ptal, proč vláda nedělá víc, a ten dobrovolník řekl, že pro začátek žádná vláda není. Vláda se probudí až poté, co tato válka skončí. Řekněte mi, co na to říkáte?

Abdallah Bou Habib: To je prohlášení, které lidé říkají, když nemohou dostat odpověď. Někdy to říkají, ale řeknu vám, že máme přes milion vysídlených Libanonců a také Syřanů a více než sto, 250 tisíc jich odešlo do Sýrie, což všichni v západním světě, my říkáme, že Sýrie není bezpečná pro Libanonce nebo pro Syřany, teď vidíte, že Libanonci a Syřané se vážně vracejí zpět do Sýrie. Takže máme jako vláda na krku spoustu věcí. Ano, řekli jsme to mnohokrát, premiér to řekl mnohokrát, že rozhodnutí o válce nebylo na nás. Měli jsme přijmout rozhodnutí, neměli jsme žádné karty na jihu, a pokud je na jihu Hizballáh, hnutí odporu, je to proto, že  my máme okupaci. Kdyby Izrael přistoupil na to, že skutečně dokončí a provede rezoluci 1701, pravděpodobně by Hizballáh nebyl tak silný a tak přítomný na jihu, jako byl donedávna.

Christiane Amanpour:  1701 je rezoluce OSN, která ukončila válku v roce 2006, vyzvala k vytvoření nárazníkové zóny a vyzvala všechny strany, aby se stáhly. Ale mám otázku. Jak víte, Hizballáh začal 8. října po 7. říjnu ostřelovat Izrael na podporu Hamásu. Bylo to nevyprovokované, pokud jde o to, že stříleli jako první. A otázkou je, že Izrael čekal rok, než tuto akci vzal do vlastních rukou, protože nikdo jiný Hizballáh nezastavil. Dokážete pochopit tento postoj Izraele, že musel něco udělat?

Abdalláh Bou Habíb: No, nerozumím tomu, protože to bylo omezené. Bylo to tak 2-3 kilometry na obou stranách hranice. Nebyla to velká válka. Možná, že to není rozhodnutí vlády stejně, takže ale byla to omezená válka, kterou oni podnikli. Eskalace vždycky přicházela z izraelské strany a teď je to velká eskalace a nevím, jak to skončí. Jak víte, mluvíte se mnou, já jsem ve Washingtonu. Takže se modlím, aby nastal nějaký mír. A pracuji na tom a jsem zasažen svou vládou, abych pracoval na míru. Takže se držím mimo zemi.

Christiane Amanpour: To je zajímavé. Zůstáváte mimo zemi, protože nemůžete riskovat, že tam pojedete a uvíznete. Kdyby válka přišla do Bejrútu a zavřela letiště. Tak se vás zeptám. Především víte, že desetitisíce Izraelců musely být vysídleny ze severního Izraele, takže pro Izrael to není jen omezená věc, je to větší věc. Ale otázka, kterou vám chci položit, je, že jste právě řekl, že to byla omezená válka. Izrael teď říká, že jeho vpád do vaší země je omezená ofenziva. Tak tomu říkáte? Jak označujete to, co teď Izrael dělá?

Abdallah Bou Habib: Podívejte se. Izrael vpadl do Libanonu. Ať už je to omezené, nebo neomezené, je to proti této suverénní zemi. Je to nezávislá země. Je to země Organizace spojených národů, stejně jako Izrael, a proto bychom se měli vzájemně respektovat. Hizballáh nevtrhl do Izraele. Ano, stříleli. Nesouhlasím s vámi, že 8. října zahájili válku a stříleli a Izrael palbu opětuje, ale teď došlo k vpádu a to je něco nebezpečného a doufám, že to neudělají. Myslím si, že je důležité, aby respektovali mezinárodní právo, což nedělají. Ani humanitární mezinárodní právo, ani žádný druh zákonů, které zavedla Organizace spojených národů po 2. světové válce.

Christiane Amanpour: A ještě jedna otázka na vás. Hodnotíte Hizballáh, teď víte, že velká část jeho nejvyššího vedení, nejen Nasralláh, byla zlikvidována, pagery a vysílačkami a všemi ostatními věcmi. Jaký je stav této vojenské síly v současnosti a jako politiků?

Abdalláh Bou Habíb: Jaký je stav vojenské moci? No, já budu spíš analyzovat, než abych vám říkal, co vím, protože o tom moc nevím. Ale mají, víte, vůdce a nejen to. Takže když jeden zemře, protože očekávají, že budou zabiti nebo ve ve válce, tak a teď říkali, že mají 100 tisíc vojáků. Jestliže jich mají 50 000 a 10 000 jich zemře, tak pořád mají 40 000. A když jich zemře 10 000, tak jich pořád mají 40 000. Takže jich je pořád velký počet. A proto potřebujeme opravdu příměří a pak kontrolovat ten problém a zastavit boje, zastavit zabíjení, víte, 1 000 000 vysídlených lidí. To je hodně. Spí na ulicích. Zabírají domy, které jsou prázdné. Domy, prázdné hotely. Obsazují je. Je to velmi nebezpečná situace, kterou máme. Ano. A rádi bychom také nějakou humanitární pomoc, která zatím do Libanonu nepřišla v dostatečném množství.

-1
Vytisknout
2501

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2024