Může Robert Habeck zachránit německou Stranu zelených?

4. 10. 2024

Němečtí Zelení jsou terčem stále ostřejších útoků ze strany politických oponentů, zatímco jejich přední politici čelí ostrému protivětru na sociálních sítích. V době, kdy krajní pravice a populisté slaví řadu volebních úspěchů na platformě tvrdší imigrační politiky, se environmentalisté snaží prosadit svá klíčová témata: Energetickou transformaci a ochranu klimatu.

Německá strana zelených má za sebou dlouhou historii vzestupů a pádů: V roce 1990, v roce znovusjednocení Německa, kdy se obyvatelstvo zajímalo především o to, aby se obě poloviny země pokojně spojily, chtěli Zelení zaměřit na ochranu životního prostředí. To mělo za následek špatný výsledek u volebních uren ve všeobecných volbách téhož roku a strana téměř úplně ztratila zastoupení v dolní komoře parlamentu, Bundestagu.

V roce 1999, když byli Zelení ve vládě spolu se středolevými sociálními demokraty (SPD), následovali ministra zahraničí své strany Joschku Fischera a schválili účast Německa v misi NATO v Kosovu – což byl rozchod s pacifistickými tradicemi strany. Desítky tisíc členů tehdy opustily Zelené.

Čtyři velké volební porážky v tomto roce

Zelení letos utrpěli řadu neuspokojivých volebních výsledků. Za prvé, v červnových volbách do Evropského parlamentu získali pouze 11,9 %, což je méně než 20,5 %, které získali v roce 2019 – kdy byli v Berlíně ještě v opozici.

V září následovaly tři drtivé výsledky ve volbách ve východních spolkových zemích Sasko, Durynsko a Braniborsko: Strana je nyní zastoupena pouze v zemském sněmu v Sasku – všude jinde nepřekročila potřebnou 5 % hranici.

V důsledku toho se straničtí lídři Omid Nouripour a Ricarda Lang rozhodli minulý týden rezignovat. Odcházející lídři uvedli, že politika Zelených v oblasti ochrany klimatu a umírněné reformy migrační politiky již u voličů nerezonuje, a dodali, že mnoho voličů nyní zřejmě vnímá Zelené jako netečné ke skutečným obavám voličů.

Dva noví lídři budou zvoleni na nadcházející stranické konferenci v polovině listopadu. Jednou z kandidátek je Franziska Brantner, státní tajemnice na spolkovém ministerstvu hospodářství. Druhým je poslanec Bundestagu Felix Banaszak, který do roku 2022 vedl Zelené ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, kde nyní vládnou s konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU).

Brantner je blízkou důvěrnicí ministra hospodářství a vicekancléře Roberta Habecka a stejně jako u něj se má za to, že má málo trpělivosti s citlivostí členů strany, kteří si libují v debatách o základních politických principech.

Na stranické konferenci před více než rokem řekla DW, že je pro braní půjček na rozsáhlé investice do churavějící ekonomiky a pro uvolnění "dluhové brzdy" zakotvené v ústavě. Šestnáct spolkových zemí Německa je povinno vyrovnat své účetnictví a spolková vláda si může vzít čisté půjčky v maximální výši 0,35 % hospodářského výkonu, HDP.

Felix Banaszak mezitím vášnivě podporuje přezbrojení Bundeswehru a dodávky zbraní na Ukrajinu, přičemž obě pozice sdílí s Habeckem. Když se DW zeptala, zda se mladí Zelení jako on mohou stále nazývat pacifisty, jako kdysi jejich zakladatelé strany, odpověděl: "V klasickém pacifistickém smyslu 80. let: Ne. Pokud chcete žít v míru, musíte nejprve dosáhnout míru. Pokud chcete dosáhnout míru, potřebujete nejprve vojenskou sílu. Takže to není o 'vytváření míru beze zbraní', ale naším cílem zůstává vytvořit mírumilovnější svět."

Političtí experti si kladou otázku, zda v době chabých průzkumů veřejného mínění a pokračujících koaličních sporů o penze, rozpočet a migraci má smysl spoléhat na Habecka, že povede stranickou kampaň ve spolkových volbách v příštím roce, přestože je jedním z hlavních hráčů ve vývoji, který stranu uvrhl do krize.

Habeckův pokus nahradit plynové a olejové topné systémy v německých domech podporou instalace udržitelnějších tepelných čerpadel se změnil v PR katastrofu: Návrh zákona v této věci byl zveřejněn ještě před dokončením, což vyvolalo masivní odpor. Zákon nakonec vstoupil v platnost, ale byl značně rozmělněn. Od této porážky Habeckova dříve nebetyčně vysoká popularita nadále klesá.

Habeck, bývalý autor knih pro děti, však často dokazuje, že je schopen se učit. Habeck se narodil v roce 1969 v Lübecku, studoval filozofii, německou literaturu a filologii, než v roce 2000 získal doktorát. Do Strany zelených vstoupil v roce 2002. Je otcem čtyř dětí ze severní spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde v letech 2012 až 2018 působil jako ministr životního prostředí. Během této doby si vybudoval pověst pohodového politika, který stejně dobře spolupracoval se středolevicovou SPD i středopravicovou CDU.

Habeck je považován za dostatečně pragmatického na to, aby byl otevřený spojenectví s konzervativci z CDU a CSU na spolkové úrovni. Zdá se nejasné, zda strana zcela přizpůsobí svou volební kampaň současnému vicekancléři. Je však pravděpodobné, že členové strany nebudou chtít stát v cestě jedné ze svých nejznámějších postav v jeho kancléřství poté, co ministryně zahraničí Annalena Baerbock oznámila, že svou kandidaturu neobnoví. Zelení mají v současné době celonárodní průzkumy kolem 11 % a je extrémně nepravděpodobné, že by se současná vláda SPD, Zelených a liberálních Svobodných demokratů (FDP) vrátila do úřadu v příštím roce.

Zdroj v angličtině: ZDE