Baby boomers žijí déle, ale mají horší zdravotní stav než předchozí generace

7. 10. 2024

čas čtení 3 minuty
 

Obezita, cukrovka 2. typu, rakovina, srdeční choroby a další nemoci postihují lidi v mladším věku, konstatují odborníci


Baby boomers, tedy lidé narození v prvních dvou desetiletích po druhé světové válce,  žijí déle, ale mají horší zdravotní stav, než měly ve stejném věku předchozí generace, a to i přes pokroky v medicíně a větší povědomí o zdravém životním stylu, ukazuje celosvětová studie.

Výzkumníci zjistili, že lidé ve věku 50 a 60 let mají častěji vážné zdravotní problémy než lidé, kteří se narodili před druhou světovou válkou nebo během ní, když dosáhli tohoto věku.

 
Výsledky nelze vysvětlit tím, že lidé žijí déle, uvedli odborníci z Oxfordské univerzity a University College London (UCL). Obezita, cukrovka 2. typu, rakovina, srdeční choroby a další nemoci postihují lidi v mladším věku.

Podle zjištění zveřejněných v časopise Journals of Gerontology se v průběhu minulého století míra nemocnosti a invalidity zvyšovala napříč po sobě jdoucími generacemi.

Hlavní autorka studie, Laura Gimeno z UCL, uvedla, že došlo ke „generačnímu posunu zdraví“, kdy mladší generace mají tendenci mít horší zdraví než předchozí generace ve stejném věku.

„I přes pokroky v medicíně a větší informovanost veřejnosti o zdravém životním stylu jsou lidé narození po roce 1945 vystaveni většímu riziku chronických onemocnění a postižení než jejich předchůdci.

„Vzhledem k tomu, že až pětina obyvatel západních zemí s vysokými příjmy je nyní starší 65 let, budou mít rostoucí nároky na zdravotní a sociální péči obrovský dopad na státní výdaje.“

Výzkumníci analyzovali zdravotní údaje více než 100 000 osob z let 2004 až 2018, které zahrnovaly několik generací lidí ve věku 50 let a více v Anglii, USA a Evropě.

Zjistili rostoucí míru chronických onemocnění, zejména při srovnání osob narozených v letech 1936-1945 a osob narozených v letech 1955-1959.

Míra výskytu chronických onemocnění se zvyšovala napříč po sobě jdoucími generacemi ve všech regionech, přičemž u nedávno narozených dospělých byla vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny, plicních onemocnění, srdečních problémů, cukrovky 2. typu a vysoké hladiny cholesterolu než u jejich předchůdců ve stejném věku.

Ačkoli výskyt diabetu 2. typu rostl ve všech regionech stejným tempem, v Anglii a Evropě se nejvíce zvýšil počet diagnóz rakoviny, srdečních problémů a vysoké hladiny cholesterolu, přičemž u lidí z období baby boomu byla pravděpodobnost výskytu těchto problémů 1,5krát vyšší než u jejich předchůdců ve stejném věku.

Úroveň síly úchopu, která je dobrým měřítkem celkové svalové síly a zdravého stárnutí, se napříč generacemi v Anglii a USA snížila, ale v Evropě se buď zvýšila, nebo zůstala stejná.

Většina lidí v poválečných generacích měla stejně často nebo častěji než jejich předchůdci potíže s úkony, jako je koupání, jídlo, chůze na krátké vzdálenosti a nakupování potravin.

„Naše studie přináší nové znepokojivé důkazy o tom, že se zdravotní stav nedávno narozených generací v pozdějším věku zhoršuje,“ uvedla Gimeno.

„Navzdory klesající míře invalidity u předválečných generací se chronická onemocnění a rostoucí obezita mohou u generací baby boomu přelít do těžké invalidity.

„Pokud zůstane střední délka života stabilní nebo se bude nadále prodlužovat, mohou tyto znepokojivé trendy způsobit, že mladší generace stráví více let ve špatném zdravotním stavu a budou žít se zdravotním postižením.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1822

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2024