Izraelské dekapitační údery vyvolávají v Rusku obavy

9. 10. 2024

čas čtení 6 minut
Rusové se obávají, že země může být zranitelná vůči útokům, jaké používá Izrael proti Hizballáhu. Jejich navrhované odpovědi jsou bez nápadu, upozorňuje Ksenija Kirillova.

Naprostá drzost a rozsah izraelských útoků na militantní skupinu Hizballáh jsou bezprecedentní. Nejenže způsobili organizaci velmi vážné škody, ale také dosáhli ohromujícího úspěchu v penetraci – ať už prostřednictvím lidských agentů nebo signální rozvědky – instinktivně tajnůstkářské skupiny.

Celý svět si toho všiml, včetně Ruska. A to je nervózní.

Zářijové útoky na členy Íránem podporované militantní skupiny v Libanonu zabily nejméně 62 lidí a zanechaly nejméně 1 500 bojovníků zmrzačených a oslepených, řekl představitel Hizballáhu agentuře Reuters. Brzy poté Izrael zahájil dlouhou sérii dekapitačních útoků zaměřených na zničení vyšší velitelské struktury Hizballáhu, se značným úspěchem.

Ruská armáda nyní diskutuje o tom, zda je také zranitelná a jak se nejlépe bránit.

Ruské propagandistické stránky, zejména ty nejkonzervativnější, poukazují na paralely mezi Hizballáhem (který USA a Velká Británie označily za teroristickou skupinu) a Ruskem a varují, že Moskva se musí poučit z toho, co se stalo.

Rusko má dnes předem připravený sbor extrémních nacionalistů, kteří reagují na téměř jakýkoli vývoj návrhy na akty agrese a někdy i na válečné činy. Jsou prominentní, hluční a mají přístup k hromadným sdělovacím prostředkům. A i když se jejich řeči někdy zdají být mírně nepříčetné, režim je schvaluje.

Samozvaný filozof a ultranacionalista Alexandr Dugin, který má blízko ke Kremlu, řekl, že útok a následná smrt vůdce Hizballáhu Sajída Hasana Nasralláha byly "kolosálním úderem proti celé struktuře blízkovýchodního 'odporu'" a "začátkem konce světa".

Jeho kolegové podpořili Duginův argument, že Rusko by mělo použít své nejnebezpečnější (tj. jaderné) zbraně, aby se vyhnulo podobnému osudu. K těmto otevřeným radikálům se připojili vojenští analytici, kteří opakovali jeho slova.

Na webové stránce Military Review, která je také blízká režimu Vladimira Putina, několik článků navrhovalo řadu "preventivních úderů", aby se předešlo strašlivému osudu Nasralláha a jeho pobočníků.

Jevgenij Fjodorov, pravidelný přispěvatel této stránky, prohlásil, že "izraelské teroristické činy v Libanonu vyvolávají otázky ohledně bezpečnosti Rusů" a varoval, že dovážené technologie mohou být život ohrožující.

Rusko nemá žádné formální spojenectví s teroristickými skupinami na Středním východě, ale má s nimi dlouhodobé spojení, stejně jako Sovětský svaz, který cvičil a vyzbrojoval militanty. Putinův režim vyjádřil solidaritu se světovými vyděděnci, včetně vzkvétajícího spojenectví s Íránem, a rostoucí antisemitismus přispěl k vnímání Izraele jako nepřítele. I když tento antisemitismus není vyhlášen oficiálními představiteli, vklouzává do jejich veřejných prohlášení.

Konspirační teorie, že Židé rozpoutali rusko-ukrajinskou válku, aby vyčistili zemi od Slovanů a sami se tam usadili, je populární i v radikálních vlasteneckých kruzích. Šíření těchto nálad mohlo ovlivnit antisemitské pogromy v Dagestánu loni na podzim.

Další přispěvatel do Military Review, Michail Nikolajevskij, tvrdil, že Západ záměrně "tlačí" Rusko a Írán "do nejtěžšího scénáře: Rusko použije jaderné zbraně, Írán vstoupí do totálního nepřátelství s Izraelem".

Argumentoval, že obě země by měly v reakci na to společně vyvinout "neočekávané a netriviální řešení".

Jeho kolega Andrej Mitrofanov přišel s možnostmi takových "netriviálních řešení", včetně masivního raketového útoku na vládní budovy v Kyjevě nebo útoků na některé země NATO – i když pod cizí vlajkou.

Navrhl použití bezpilotních letounů "bez identifikačních značek nebo s ukrajinskými identifikačními značkami" k úderům na americké radarové stanice Globus-3 a Globus-2 v Norsku. Jednou z možností by mohl být útok z Finska, řekl.

Mitrofanov také navrhl zařízení na těžbu ropy a plynu v Norsku a finskou satelitní společnost ICEYE jako možné cíle. Také Rumunsko by mohlo být zasaženo, napsal, protože je to "země nepřátelská vůči Rusku". Terčem by byly radary a odpalovací zařízení umístěná tam jako součást amerického systému protiraketové obrany Aegis Ashore.

Navrhl také údery na pobaltské státy, které "vytvářejí problémy", a napsal, že "blízkost a omezené území Lotyšska, Litvy a Estonska umožňuje rozsáhlé použití malých kamikadze UAV, včetně bezpilotních letounů FPV, včetně těch se zápalnou municí. Cílem jsou muniční sklady, palivo a další podobné objekty."

V další provokaci navrhl, že britské lodě by měly být potopeny pod záminkou, že "Rusko s tím nemá nic společného".

Takové návrhy byly opakovány napříč prokremelskými médii. Pisatelé z ekonomických novin Vzgljad věnovali článek zdůvodnění, proč "malí sousedé Ruska by byli ve velké válce nebezpeční".

Pobaltské země mají vycvičené a organizované zálohy ozbrojených sil, doplňkové jednotky a obrněná vozidla, stejně jako "přebytečnou infrastrukturu přístavů a letišť, která jim umožňuje přijímat velké kontingenty NATO," napsali. Všechny tyto válečné plány jsou doprovázeny články o strategické nevýhodě pro Rusko při jakýchkoli mírových rozhovorech o Ukrajině.

Otázkou je, jak vážně by se takové plány měly brát. Válka na Ukrajině na jedné straně ukázala, že Putinovo Rusko není schopno porazit ani menšího souseda a ubránit své vlastní území, a proto mu chybí zdroje pro totální válku s NATO.

Na druhou stranu by však sabotáže pod falešnou vlajkou nebo bez vlajky měly být brány vážně. Západní zpravodajské služby zaznamenaly nárůst počtu ruských sabotážních útoků v Evropě zaměřených na přerušení dodávek zbraní do Kyjeva, včetně žhářství a výbuchů ve vojenských továrnách.

Soudě podle plánů předložených ruskými vojenskými analytiky, budou tyto aktivity pokračovat s obnovenou silou.

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
2652

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2024