Ekologické problémy severu: Norsko na pokraji ekologické katastrofy

24. 10. 2024 / Adam Svoboda

Jedním z nejkřiklavějších příkladů environmentální destrukce jsou plány na těžbu nerostů z mořského dna. Generální tajemnice Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Karolina Andaur tuto politiku označila za největší zásah do přírody v historii země. Upozornila, že vláda odstranila veškeré ekologické regulace a ignorovala četná varování vědců o katastrofálních dopadech na mořské ekosystémy. WWF žaluje stát a požaduje okamžité zastavení těžby v Arktidě. „Norsko by mělo okamžitě podpořit globální moratorium na těžbu z mořského dna, jak to už udělaly desítky jiných zemí,“ prohlásila Andaur. Místo toho však vláda otevřela nové oblasti k těžbě, což ohrožuje budoucnost arktických ekosystémů. 

Karolina Andaur

Další problém je ignorování původních obyvatel, jejichž životy a tradice jsou na těchto oblastech závislé. Zatímco ropné společnosti a developeři větrné energie dostávají zelenou k zásahům do arktické přírody, Sámové čelí systematickému přehlížení svých práv. Tradiční chov sobů, který je pro ně klíčový, mizí pod tlakem průmyslového rozvoje. „Naše země mizí před očima. Stát ničí náš tradiční způsob života ve jménu ekonomických zájmů,“ varuje Marianne Gunnardottir, zástupkyně Sámů. Tyto kroky jsou nejen krátkozraké, ale představují přímé porušení lidských práv. Pro Sámy je země a příroda nedílnou součástí jejich identity, a jakýkoli zásah do těchto území ohrožuje jejich existenci.

Větrná energie, která je často prezentována jako řešení klimatické krize, se ukazuje být další hrozbou pro původní obyvatele. Místo toho, aby přinášela udržitelné řešení, vytváří nové konflikty. Projekty větrných elektráren ve Fosenu v Trøndelagu jasně ukázaly, že zájmy energetických společností mají přednost před právy původních obyvatel. Tyto projekty narušují právo Sámů na chov sobů, což vedlo k masovým protestům. „Neztrácíme jen pastviny pro soby — ztrácíme naši kulturu a budoucnost,“ prohlásila Nina Heddal, členka Rady Sámů. V záplavě ekonomických zájmů stát zapomíná na své mezinárodní závazky chránit práva původních obyvatel.

Navzdory oficiálním závazkům k udržitelnému rozvoji vláda pokračuje v intenzivním rozvoji ropného a plynárenského průmyslu. Jen v roce 2023 bylo v Barentsově moři otevřeno 37 nových oblastí pro těžbu ropy a plynu, a to navzdory varování vědců o nevratných změnách klimatu a tání arktických ledovců, které jsou jedním z hlavních symbolů globálního oteplování. Vláda však tato varování ignoruje a směřuje zemi k ekologické katastrofě. „Toto není jen nezodpovědná politika — je to zločin proti přírodě a budoucím generacím,“ říká Daniel Bengtsson, vedoucí projektu Nordic Stop Deep Sea Mining v Greenpeace.

Tváří v tvář narůstající kritice ze strany ekologů a původních obyvatel se environmentální hnutí spojují. WWF, Greenpeace a desítky dalších organizací vytvořily Alianci proti těžbě z mořského dna, která požaduje okamžité zastavení licencí pro tyto aktivity. Aliance se postavila proti plundrování přírody a zdůrazňuje nutnost ochrany arktických ekosystémů. I rybářské a průmyslové organizace vyjadřují nespokojenost a upozorňují, že těžba na mořském dně může devastovat nejen jejich průmysl, ale i biologickou rozmanitost regionu. „Vláda nás vede k ekologickému kolapsu. Riskujeme, že přijdeme o naše moře, náš rybolov a naši budoucnost,“ uvedl zástupce rybářského svazu.

Přestože Norsko navenek působí jako lídr v oblasti udržitelného rozvoje, ve skutečnosti hrubě zanedbává jak přírodu, tak práva původních obyvatel. Norsko, dříve vzor ekologické odpovědnosti, nyní ničí Arktidu.

Rozvoj větrné energie a těžby nerostných surovin nelze ospravedlnit, pokud ohrožuje jedinečné ekosystémy a kultury. Vláda by měla okamžitě přehodnotit svou politiku, přestat ignorovat varování vědců a ekologů a přijmout odpovědnost za ochranu budoucnosti planety. Norsko musí rozhodnout: cesta destrukce nebo záchrana pro přírodu a kultury.