29. 10. 2024 / Albín Sybera
„Když jsem se před několika dny dozvěděl, že PPF ukončila mnohaleté sponzorování Institutu Václava Klause, a byl jsem osloven s žádostí o podporu, rozhodl jsem se okamžitě. IVK finančně podpořím,“ napsal Tykač na svých osobních webových stránkách v příspěvku k nadcházejícímu 35. výročí sametové revoluce, pádu komunismu v tehdejším Československu v roce 1989.
Na založení IVK se v roce 2012 podílela nejbohatší česká investiční společnost PPF, jejíž PPF Banka je největším sponzorem IVK.
Tykač tvrdil, že „role Václava Klause, stejně jako role Václava Havla a Miloše Zemana“, je „významná, výjimečná a veskrze pozitivní“, a také tvrdil, že IVK představuje „důležitý názorový proud v mnoha současných debatách, ať už jde o klimatickou agendu, konsolidaci veřejných financí nebo Evropskou unii“.
Zatímco zesnulý Havel byl disidentem komunistické éry a mezinárodně uznávaným dramatikem a filozofem, Klaus dohlížel na divokou privatizaci země v 90. letech, která dala vzniknout současným gigantickým konglomerátům, jako je PPF, a Zemanovo funkční období bylo poznamenáno jeho otevřenými vazbami na autokraty, jako je Vladimir Putin a Si Ťin-pching.
Česká společnost má ke klimatickým změnám nadále ambivalentní postoj. Z nedávného rozsáhlého průzkumu Institutu 2050, který zveřejnil Český rozhlas „České klima 2024“, vyplynulo, že Češi považují změnu klimatu za závažný problém, ale jen menšina z nich se jí cítí být ohrožena.
Průzkum ukázal, že 52 % Čechů si myslí, že problémy spojené se změnou klimatu je třeba řešit „okamžitě“, a 25 % si myslí, že je třeba je řešit „v tomto desetiletí“, ale většina také negativně vnímá Zelenou dohodu EU. Zelená dohoda je kritizována napříč velkou částí politického spektra, které je z velké části rozptýleno mezi populistické, pravicové a krajně pravicové strany.
Diskuse