Zatímco Amerika hlasuje, genocida v Gaze pokračuje dál a dál

5. 11. 2024 / Derek Sayer

čas čtení 17 minut
Pozn. JČ. Zatímco toto hrůzné izraelské vyvražďování civilistů pokračuje, vládnoucí česká vládní koalice demonstrativně vyjadřuje na sociálních sítích tomuto izraelskému vraždění demonstrativně podporu. No, kde to jsme? Nestydíte se?


Před celou věčností, v březnu, když přebíral Oscara za film Zájmová zóna, přišel režisér Jonathan Glazer s pojmem „ambientní genocida“, tedy genocida odehrávající se těsně vedle nás.

Snímek Zóna zájmu se zaměřuje na každodenní život osvětimského velitele Rudolfa Hösse a jeho ženy a dětí v palácovém domě a krásné zahradě, které bezprostředně sousedily se zdmi tábora. Jediné náznaky genocidy, která se odehrává za zdmi a mimo dohled, spočívají ve zvukové stopě filmu, v níž „okolní hluk vyvolaný hrůzami uvnitř tábora evokuje dusivou intenzitu, která odpovídá dusivému dýmu nepřetržitě se valícímu z komínů osvětimských pecí“.

Naomi Kleinová v komentáři k filmu i Glazerovu projevu (kvůli němuž byl sionisty odsouzen jako kápo a antisemita) aplikovala tento koncept na současné události:

 
"Po více než pěti měsících každodenního vraždění v Gaze, kdy Izrael bezostyšně ignoruje příkazy mezinárodního soudu a západní vlády jemně kritizují Izrael, zatímco mu dodávají další zbraně, se genocida opět děje těsně vedle nás - alespoň pro ty z nás, kteří mají to štěstí, že žijí na bezpečných stranách mnoha zdí, které rozdělují náš svět. Hrozí nám, že se genocida stane zvukovou kulisou moderního života. Dokonce ani ne hlavní událostí."

Po roce bombardování a s pohledem všech upřeným na americké prezidentské volby se Gaza stala přesně tím, čeho se Kleinová obávala - součástí zvukové stopy každodenního života, hlukem v pozadí, který můžeme až příliš snadno odladit. Ale zatímco na naší straně hradeb probíhá život normálně, genocida pokračuje, sotva ji slyšíme.

Týden je v genocidě dlouhá doba.

15. října v dopise, jehož příhodné prozrazení mnozí tušili spíše kvůli snaze zachránit volební šance demokratů v Michiganu než kvůli změně americké politiky vůči Gaze, ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin upozornili Izrael, že pokud do 30 dnů - tedy do 15. listopadu, a tedy po amerických volbách - nepřijme „konkrétní opatření“ k zajištění bezpečnosti palestinských civilistů v Gaze, mohou být ohroženy jeho dodávky amerických zbraní.

Zatím se zdá, že tento poslední (údajný) pokus USA omezit izraelskou agresi měl nulový účinek - za předpokladu, že se vůbec jednalo o něco víc než o cynický předvolební trik.

V posledních několika týdnech došlo k výrazné eskalaci konfliktu na Blízkém východě: Izrael zavraždil vůdce Hamásu a Hizballáhu, bombardoval a napadl Libanon (kde bylo zabito již nejméně 3 000 lidí), podnikl nálety na Sýrii, Jemen a Írán a rostlo násilí osadníků a IDF vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu.

V pásmu Gazy patřily poslední tři týdny k nejkrvavějším pro civilisty od počátku války.

Peter Beaumont píše 29. října v deníku Guardian,

"Současná izraelská ofenzíva v severní části Gazy, která začala 7. října, zabila za něco málo přes tři týdny více než 700 lidí, přičemž téměř 300 z nich zemřelo, především na severu, jen za posledních devět dní."

Podle palestinské agentury pro civilní obranu se do 4. listopadu toto číslo zvýšilo na více než 1 300 mrtvých. Tato čísla jsou - a to je třeba vždy dodat - téměř jistě značně podhodnocená. Pod troskami bude hnít mnohem více mrtvol.

Předtím, 29. října, podal Beaumont další zprávu o jediném incidentu, v níž popisoval, jak toho rána IDF podruhé během devíti dnů bombardovaly obytné bloky v Bejt Lahíji v severní Gaze. Při předchozím útoku 20. října „zahynulo přes noc nejméně 87 lidí, když izraelský nálet zasáhl několik vícepodlažních budov ... Snímky naznačují, že při útoku byly zdemolovány dva nebo tři velké bytové domy“. Tentokrát,

"desítky Palestinců, včetně mnoha žen a dětí, byly zabity při izraelském leteckém útoku na přeplněný obytný blok v Bejt Lahíji. Agentura civilní obrany Gazy uvedla, že zahynulo 93 lidí a 40 se pohřešuje, zatímco záchranáři se v úterý prohrabávali sutinami a hledali mrtvé a zraněné. Mnoho z těch, kteří se v bloku nacházeli, byli členové rozvětvené rodiny Abú Nasra a také Palestinci vysídlení z jiných míst."

Podle Úřadu OSN pro lidská práva si nálet „vyžádal 93 mrtvých nebo pohřešovaných, včetně nejméně 25 dětí, a stal se tak jedním z nejsmrtelnějších jednotlivých útoků v Gaze za poslední téměř tři měsíce“.

Izraelská organizace na ochranu lidských práv B'Tselem požadovala, aby „izraelská kampaň pomsty a ničení v pásmu Gazy okamžitě skončila“:

"Ten, kdo vydal rozkaz k bombardování budovy, kde se shromažďovali ukrývající se civilisté, je válečný zločinec. Ten, kdo tento zjevně nezákonný rozkaz provedl, je spoluviníkem tohoto zločinu... Dr. Husam Abu Safiyah, lékař z nemocnice Kamal Adwan v Bejt Lahíji, sdělil médiím:  'V nemocnici zůstali pouze dva pediatři. Většinu odborného zdravotnického personálu izraelská armáda zatkla nebo evakuovala. Pracujeme nepřetržitě a provádíme operace, protože jinak každou hodinu přijdeme o jednoho zraněného.' [Dodal, že „v Bejt Lahíji a Džabalíji nezůstaly žádné funkční sanitky a bez urgentní pomoci budou lidé doslova umírat na ulicích.“ 


Tato výzva byla zcela ignorována. Pro IDF byly útoky na Bejt Latije jen dalším pracovním dnem. Tohle dělají stateční chlapci a děvčata z nejmorálnější armády na světě v Gaze každý den už rok. Masakry nevinných jsou pro ně samozřejmostí.


Podle různých agentur OSN bylo o dva dny později „vybombardováno třetí patro nemocnice Kamal Adwan, čímž byl zničen zdravotnický materiál dodaný teprve před pěti dny během společné mise vedené Světovou zdravotnickou organizací“ ... „Záchranné týmy nemohou pracovat kvůli zatýkání personálu a zabavování základního vybavení, včetně sanitek a hasičského vozu“ ... „Útoky na nemocnice na severu - včetně nemocnice Kamal Adwan, která je hlavním poskytovatelem porodnické péče - uzavřely poslední fungující jednotku intenzivní péče pro novorozence v regionu“ ... “Pouze dvě z 20 míst zdravotnických služeb na severu částečně fungují. Totéž platí pro dvě tamní nemocnice, přičemž nemocnice Al-Awda je nedostupná kvůli poškozeným silnicím a přítomnosti izraelské armády.“

Mezitím „do severní Gazy nebyly povoleny téměř žádné humanitární operace ... a humanitární krizi zhoršují tenčící se zásoby, vysoký počet obětí, časté údery na zdravotnická zařízení a rozsáhlé vysídlení.“

"Nadále je hlášeno nucené vysídlování. Podle humanitárních partnerů bylo dnes [31. října] přes kontrolní stanoviště Al Rašíd ze severu na jih vysídleno přibližně 300 Palestinců - včetně žen, dětí a starých lidí. V severní části Gazy byli dnes Palestinci, kteří se zdržovali v okolí indonéské nemocnice a školy Tal Al Arabi v oblasti Al Fakhoura, vysídleni do Beit Lahiya. 

    Od zahájení této poslední pozemní operace na severu 6. října bylo z guvernorátu Severní Gaza do města Gaza vysídleno přibližně 100 000 lidí."

Mezitím  v Tel Avivu


Blinken a Austin v dopise dále varovali, že přijetí zákona v Knesetu, jehož cílem je fakticky zabránit palestinské uprchlické agentuře OSN UNRWA působit v Izraeli nebo na okupovaných palestinských územích, včetně Gazy, „by mělo zničující dopad na humanitární úsilí v pásmu Gazy v kritické době a znemožnilo by vzdělávání a sociální služby pro desítky tisíc Palestinců v Jeruzalémě“. Američané požadovali, aby „premiér Benjamin Netanjahu využil svých pravomocí a vlivu na poslance Knesetu, aby návrh zákona neprošel“.

Dne 26. října se ministři zahraničí Kanady, Austrálie, Francie, Německa, Japonska, Korejské republiky a Spojeného království přihlásili ke společnému prohlášení, v němž vyjádřili „vážné znepokojení“ nad nadcházejícím hlasováním v Knesetu. Podstatně důraznějším jazykem potvrdili, že „znovu co nejdůrazněji odsuzujeme brutální a neoprávněné teroristické útoky Hamásu na Izrael 7. října 2023“.

Stejně tak mohli dát Izraeli zelenou. Bylo celkem jasné, že stejně jako v dřívějších případech mohou západní spojenci Izraele vyslovit mírnou kritiku izraelských excesů, ale nepodniknou žádné významné praktické kroky na obranu palestinských životů, jako je zbrojní embargo nebo jiné sankce. Tak tomu bylo i poté, co IDF střílely na mírové jednotky OSN, které odmítly opustit svá stanoviště v jižním Libanonu.

Stejně jako se Izrael předtím beztrestně vzepřel veřejně vyhlášené „červené linii“ Joea Bidena a pokračoval v invazi (a velkoplošném ničení) do Rafáhu, i v tomto případě se vysmál  svému americkému spojenci a hlavnímu dodavateli zbraní.

Dne 28. října - den před druhým útokem v Bejt Lahíji - schválil Kneset dva zákony, které označují UNRWA za „teroristickou organizaci“, zakazují jí působit v Izraeli i na okupovaných územích a zakazují izraelským úřadům s ní udržovat kontakt.

Návrhy zákonů byly schváleny většinou 92 ku 10 a 87 ku 9 hlasům, přičemž jediným odpůrcem byli arabští poslanci.

Tuto legislativu od té doby odsoudili nejen pracovníci OSN a UNWRA, ale mimo jiné i Evropská unie („Tato legislativa je v příkrém rozporu s mezinárodním právem a základním humanitárním principem lidskosti a pouze zhorší již tak vážnou humanitární krizi“), vlády Irska, Norska, Slovinska a Španělska („Legislativa ... vytváří velmi vážný precedens pro práci OSN a pro všechny organizace multilaterálního systému“) a nevládní organizace.

Prohlášení Lékařů bez hranic (MSF) je reprezentativní pro posledně jmenované:

"Lékaři bez hranic (MSF) odsuzují tuto legislativu, která představuje nehumánní zákaz životně důležité humanitární pomoci. Hlasování Knesetu žene Palestince do ještě hlubší humanitární krize. Je nezbytné, aby svět jednal na ochranu základních práv Palestinců. Je nutná okamžitá mezinárodní intervence, která by vyvinula tlak na Izrael, aby umožnil neomezený přístup k humanitární pomoci, zavedl příměří a ukončil současnou ničivou kampaň v Gaze."

Na rozdíl od Joea Bidena a Kamaly Harrisové, Keira Starmera a Davida Lammyho (kteří nedávno informovali britský parlament, že používání slova genocida o Gaze „podkopává vážnost tohoto termínu“), Antonyho Albanese a Penny Wongové, Justina Trudeaua a Mélanie Jolyové, MSF mají přímé poznatky o tom, o čem hovoří.

Izraelská vláda mezitím potvrdila, že formálně oznámila OSN, že země do 90 dnů zakáže UNRWA působit na území Izraele.


Apokalypsa nyní

Meziagenturní stálý výbor (IASC), založený v roce 1991, je „nejdéle fungujícím a nejvýše postaveným fórem pro koordinaci humanitární pomoci v rámci systému OSN“ - jinými slovy mezinárodním orgánem, jehož výroky bychom neměli brát na lehkou váhu.

Dne 1. listopadu vydal IASC prohlášení nazvané „Zastavte útok na Palestince v Gaze a na ty, kteří se jim snaží pomoci“. Je to bezútěšné čtení:

"Situace, která se odehrává na severu Gazy, je apokalyptická. Oblast je již téměř měsíc v obležení, je jí odpírána základní pomoc a životně důležité zásoby, zatímco bombardování a další útoky pokračují. Jen za posledních několik dní byly zabity stovky Palestinců, většinou žen a dětí, a tisíce lidí byly opět nuceně vysídleny. 

    Nemocnice byly téměř úplně odříznuty od zásobování a staly se terčem útoků, při nichž zahynuli pacienti, bylo zničeno životně důležité vybavení a narušeny život zachraňující služby. Zdravotničtí pracovníci a pacienti byli vzati do vazby. K bojům údajně dochází i uvnitř nemocnic. 

    Desítky škol sloužících jako úkryty byly bombardovány nebo násilně evakuovány. Byly ostřelovány stany ukrývající vysídlené rodiny a lidé byli upáleni zaživa. 

    Záchranné týmy jsou záměrně napadány a mařeny jejich pokusy vytáhnout lidi zasypané pod troskami jejich domů. 

    Potřeby žen a dívek jsou ohromující a každým dnem rostou. Ztratili jsme kontakt s těmi, které podporujeme, a s těmi, kteří poskytují životně důležité služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a genderově podmíněného násilí. 

    A dostáváme zprávy o civilistech, kteří se stali terčem útoku, když se snažili hledat bezpečí, a o mužích a chlapcích, kteří byli zatčeni a odvezeni na neznámá místa k zadržení. 

    Hynou také hospodářská zvířata, byla zničena úroda, stromy shořely na popel a infrastruktura zemědělsko-potravinářských systémů byla zdecimována. 

    Všemu palestinskému obyvatelstvu v severní Gaze bezprostředně hrozí smrt v důsledku nemocí, hladomoru a násilí.L


Další dvě nedávno zveřejněné zprávy dokumentují pokračující izraelskou genocidu v Gaze v mrazivých detailech a monumentálním měřítku.

Knihu Kartografie genocidy sestavil tým Goldsmiths College, University of London Forensic Architecture: Genocida Izraele v Gaze od října 2023 obsahuje neuvěřitelně podrobnou zprávu o 826 stranách a „interaktivní kartografickou platformu“, která „shromažďuje důkazy o tisících násilných činů, ničení nebo bránění v pohybu, jichž se izraelská armáda dopustila vůči všem aspektům civilního života v Gaze“. Shrnutí zjištění této skupiny naleznete zde. Doporučuji ji všem, kteří se chtějí podívat pravdě do očí, na rozdíl od oblbování frázemi nebo propagandou.

Doplňkem je zpráva zvláštní zpravodajky pro situaci v oblasti lidských práv na palestinských územích okupovaných od roku 1967 Francesky Albanese. Genocida jako koloniální vymazání, která má 387 stran. Toto je shrnutí Albaneseové:

"V této zprávě zvláštní zpravodajka pro situaci v oblasti lidských práv na palestinských územích okupovaných od roku 1967 Francesca Albanese zkoumá hrůzy, které se odehrávají na okupovaném palestinském území. Zatímco plošné ničení Gazy pokračuje v nezmenšené míře, ostatní části země nebyly ušetřeny. Násilí, které Izrael rozpoutal proti Palestincům po 7. říjnu, se neděje ve vzduchoprázdnu, ale je součástí dlouhodobého záměrného, systematického a státem organizovaného násilného vysídlování a nahrazování Palestinců. Tato trajektorie může způsobit nenapravitelnou újmu samotné existenci palestinského lidu v Palestině. Členské státy musí zasáhnout nyní, aby zabránily novým zvěrstvům, která dále poznamenají lidské dějiny. "

Není od věci zde zaznamenat, že v době, kdy jsem psal tento článek, úřady na McGillově univerzitě v Montrealu (podle zástupců studentské unie) „bojovaly za bezostyšné ukončení“  přednášky Albanesové, kterou pořádalo několik studentských právnických skupin a univerzitní pobočka Independent Jewish Voices. Poté, co byla přednáška  vyloučena z právnické fakulty - což má vzhledem k flagrantnímu pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany Izraele pěknou symboliku -, vyslechlo Albaneseovou nadšené publikum v zaplněném tanečním sále v budově studentské unie. V mladých lidech je možná ještě naděje.

Zaposlouchejte se do zvuků zpoza zdí spoluviny, dvojího myšlení, vyhýbání se, represe a popírání. Ať už v amerických prezidentských volbách zvítězí kdokoli, v Palestině je to teď apokalypsa.

Derek Sayer je emeritním profesorem Albertské univerzity a členem Kanadské královské společnosti. Jeho nejnovější kniha Postcards from Absurdistan: Praha na konci dějin, získala v roce 2023 Kanadskou židovskou literární cenu za vědeckou práci a stala se finalistou ceny PROSE Award asociace amerických nakladatelů v oboru evropských dějin.

Zdroj v angličtině ZDE

V tomto anglickém originále jsou také autorovy četné odkazy na zdroje.
 

0
Vytisknout
1221

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2024