7. 11. 2024
Miliardáři zvítězili. Úspěšně zabili americký sen. A my se teď musíme bránit.
Právě jsme sledovali konečné naplnění padesátiletého plánu. Louis Powell jej vytyčil v roce 1971 a republikáni se jím na každém kroku řídili.
Byl to plán, jak předat Ameriku do rukou nejbohatších lidí a největších korporací. Byl to plán nahradit demokracii oligarchií. Velká hrstka nejbohatších Američanů do tohoto plánu investovala miliardy a jeho daňové úlevy a dotace na fosilní paliva jim vynesly biliony. Další jim brzy přitečou, míní Thom Hartmann.
Jak vám řekne každý reklamní manažer, s dostatkem peněz a dostatečnou reklamou - zejména pokud jste ochotni lhát - můžete prodat komukoli v podstatě cokoli.
Amerika byla letos na podzim zahlcena miliardami dolarů v podobě nečestné reklamy, což bylo umožněno pěti zkorumpovanými republikány u Nejvyššího soudu, a zabralo to. Demokraté byli masivně převálcováni, nemluvě o síle „zpráv“ Fox rodiny miliardáře Murdocha a 1500 nenávistných rozhlasových stanic.
Otevřeme-li objektiv trochu více, zjistíme, že to zdaleka přesahuje jen tyto volby; prakticky každá krize, které Amerika právě teď čelí, je buď způsobena, nebo prohloubena korupcí velkých peněz, kterou schválilo pět zkorumpovaných republikánů v našem Nejvyšším soudu.
Jsou zodpovědní za naši krizi násilí prostřednictvím střelných zbraní, za drogovou epidemii, bezdomovectví, politickou patovou situací, pomalou reakci na klimatickou krizi, hrozící krizi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, situaci na jižní hranici, dokonce i za nedostatek cenově dostupných léků, pojištění a zdravotní péče.
Všechno má na svědomí hrstka soudců Nejvyššího soudu, kteří prodali své hlasy miliardářům výměnou za extravagantní dovolené, luxusní jachty a obytné vozy, cestování soukromým tryskáčem, honoráře za přednášky, domy, školné a účast v exkluzivních klubech a miliardářských sítích, do nichž my ostatní nemáme přístup.
Clarence Thomas a jeho žena přijímali více než dvacet let miliony za bezplatné luxusní dovolené, školné pro svého adoptovaného syna, dům pro jeho matku, cestování soukromými tryskáči a megajachtami a vstup do raritních klubů.
Sam Alito je také ve vleku peněz a panují otázky, jak Brett Kavanaugh dokázal splácet své dluhy z hazardních her. Manželka Johna Robertse si vydělala přes 10 milionů dolarů od právnických firem, které mají obchodní aktivity před soudem; Neil Gorsuch dostal dokonalou smlouvu na nemovitosti; Amy Coney Barrett se odmítá odvolat z případů týkajících se ropné společnosti jejího otce.
Nic z toho není nezákonné, protože když pět zkorumpovaných republikánů u soudu legalizovalo přijímání úplatků členy Kongresu, legalizovali stejné chování i pro sebe.
Výsledkem je, že oligarchové řídí naše média, sociální sítě a kupují si naše volby, zatímco Nejvyšší soud svým rozhodnutím Citizens United dokonce legalizoval zahraniční vměšování do našeho politického procesu.
Naše moderní éra velkých peněz ovládajících vládu začala v desetiletí poté, co Richard Nixon v roce 1972 dosadil do Nejvyššího soudu Lewise Powella - právníka zabývajícího se tabákovým průmyslem, který v roce 1971 sepsal nechvalně proslulé „Powellovo memorandum“, v němž nastínil, jak by miliardáři a korporace mohli ovládnout Ameriku.
Ve verdiktu Buckley v. Valeo z roku 1976 soud rozhodl, že peníze použité na nákup voleb nejsou jen hotovost: tvrdil, že jde také o „svobodu projevu“ chráněnou prvním dodatkem, který zaručuje právo vyjadřovat se k politickým otázkám.
V předchozích 200 letech - až do americké revoluce v roce 1776 - žádný politik ani důvěryhodný politolog nikdy nenavrhl, že utrácení miliard na nákup hlasů pomocí nepoctivé reklamy je něco jiného než obyčejná korupce.
„Originalisté“ u Nejvyššího soudu však tvrdili, že se řídí zakladateli tohoto národa, zejména těmi, kteří sepsali Deklaraci nezávislosti a Ústavu, když říkali, že ‚peníze jsou totéž co svoboda projevu‘. Tímto tvrzením republikáni ze soudu lhali skrz naskrz.
Republikáni v Nejvyšším soudu naslouchali miliardářům, kteří jim pomohli dostat se k soudu. Kteří je podplatili postavením a mocí a pak je drželi v područí luxusními dovolenými, „přátelstvím“ a dary.
Dva roky po rozhodnutí Buckley v. Valeo z roku 1976 republikáni v Nejvyšším soudu udeřili znovu, tentokrát dodali, že argument „peníze jsou projev a mohou být použity ke kupování hlasů a politiků“ se vztahuje jak na „osoby“ z řad společností, tak na miliardáře. Sám Lewis Powell napsal většinové stanovisko v rozhodnutí Boston v. Bellotti z roku 1978.
Soudci White, Brennan a Marshall vyjádřili nesouhlas:
„Zvláštní postavení korporací jim umožnilo ovládat obrovské množství ekonomické moci, která může, pokud nebude regulována, ovládnout nejen naši ekonomiku, ale i samotné jádro naší demokracie, volební proces.“
Odpůrci však hlasování prohráli a politická korupce všeho od místních voleb až po samotný Nejvyšší soud byla nyní prakticky jistá.
Všimněte si, že toto rozhodnutí padlo pouhé dva roky před Reaganovou revolucí, kdy se téměř veškerý pokrok v Americe zastavil.
Není to náhoda.
A od té doby se to ještě zhoršilo: v roce 2010 soud potvrdil rozsudek Citizens United a zrušil stovky státních a federálních zákonů o „dobré vládě“, které se datují až do konce 19. století.
Amerika má tedy dnes vážný problém s velkými penězi, které ovládají náš politický systém. A včera v noci dosáhl svého vrcholu, když do čela naší vlády dosadil otevřeného fašistu.
Žádná jiná vyspělá země na světě tento problém nemá, a proto mají všechny ostatní vyspělé země národní systém zdravotní péče, bezplatné nebo téměř bezplatné vysoké školy a silné odbory, které udržují zdravou střední třídu. Proto podnikají aktivní kroky k zastavení klimatických změn a nebojí se, že je někdo zastřelí, když jdou do školy, do divadla nebo na nákup.
Proto jsou stále funkčními demokraciemi.
Schopnost Ameriky pohnout se v některé z těchto otázek kupředu je prozatím paralyzována zvolením Trumpa a převzetím senátu Republikánskou stranou.
To však není konec; dopad na dno často zahajuje proces obnovy.
Mnoho Američanů bude i nadále vystupovat a bojovat za demokracii nezkorumpovanou chorobně bohatými.
A já budu také.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse