11. 11. 2024
První den druhé Trumpovy éry proběhl relativně klidně před branami Mar-a-Lago, letoviska, kde má nově zvolený prezident svou rezidenci. V Palm Beach bylo mnoho policejních hlídek, ale byly přečísleny televizními štáby, které hledaly nejlepší záběr na extravagantní nemovitost. Na parkovišti se brzy odpoledne shromáždilo jen několik příznivců Donalda Trumpa.
Byl tam Greg, vousatý a zrzavý, jedoucí na trialovém kole, který řekl, že to byla Trumpova "jedinečná osobnost", která si ho získala. Bridget, žena v čepici MAGA, tlačící kočárek svého dítěte, řekla, že byla přesvědčena, že Trump vyhraje, ale byla nervózní "pro případ, že by ostatní podváděli". Cindy Falco DiCorrado sem chodí "od roku 2016" s přáteli a drží republikánské transparenty, aby si vysloužila troubení od projíždějících aut a další známky podpory.
Na otázku, jak si představuje, že bude vypadat první den Trumpova návratu do Oválné pracovny, Falco DiCorrado odpověděla, jako by četla z hollywoodského scénáře: "Vracíme moc 'nám, lidem', protože vidíme a víme, že jsme byli podvedeni."
Během své dlouhé a rušné kampaně, během níž přežil dva pokusy o atentát, Trump obsesivně hovořil o tom, co plánuje udělat první den v Bílém domě. Dva dny po volbách poslal vzkaz svým příznivcům a požádal je o pomoc při stanovení svých priorit. Co je podle něj naléhavější: "Postavit zeď [s Mexikem]", "Zastavit bující zločin", "Zachránit ekonomiku" nebo "Chránit druhý dodatek", který zaručuje právo nosit zbraň?
Kromě toho, že jde způsob, jak oklikou požádat o další dary, má Trumpova posedlost těmito inauguračními hodinami hodně společného se slibem, že se stane "diktátorem na jeden den", který učinil loni během rozhovoru s moderátorem Fox News a rodinným přítelem Seanem Hannitym v Iowě. Když se ho Hannity zeptal, zda plánuje zneužít svou moc nebo se pomstít lidem, kteří mu ublížili po porážce u volebních uren v roce 2020, Trump odpověděl: "Ne, s výjimkou prvního dne," dne, kdy plánoval "uzavřít hranice" a "vrtat, vrtat, vrtat... Poté přestanu být diktátorem," dodal.
Na svých shromážděních Trump neustále sliboval, že kromě blokování imigrace z Mexika a "uzavření hranic" plánuje zadržet a deportovat miliony imigrantů žijících v USA bez dokladů – odhadem 11 milionů lidí. Navíc slíbil, že to začne dělat hned první den, kdy se bude zabývat tím, co nazývá "zločinem migrantů". "Zahájím záchranu všech měst, která byla napadena a dobyta, a tyto kruté a krvežíznivé zločince uvězníme a pak je co nejrychleji vyženeme z naší země," řekl v předvečer voleb v Readingu v Pensylvánii.
Trumpova posedlost hranicí se ukázala být magnetem, a to i mezi latinskoamerickými voliči. Otázkou nyní je, jak to hodlá uzavřít a kolik to bude stát: Úkol vyhostit milion ilegálních imigrantů ročně by stál 88 miliard dolarů, podle zprávy Americké imigrační rady. Ve čtvrtek 8. října Trump telefonicky řekl NBC News, že náklady na takovou operaci nebudou na americké straně problémem; jak se s migranty vypořádají země, které migranty přijmou, ho samozřejmě nezajímá.
Pokud jde o životní prostředí, slovo "vrtání" bylo během Trumpovy kampaně jedním z jeho oblíbených. Shrnuje jeho plány na zvrácení některých úspěchů Bidenovy administrativy – jednoho z nejekologičtějších prezidentství v historii, s milníky, jako je zákon o snížení inflace, což je poněkud neobvyklý název pro Bidenův ambiciózní akční plán proti změně klimatu.
"Odeberu všechny nevyčerpané prostředky (stanovené v zákoně)," řekl nově zvolený prezident. Slíbil také, že podpoří průzkum ložisek ropy – zdroj energie, který považuje za zásadní součást americké identity – a podpoří frakování. A konečně skoncuje s projekty větrné energie na moři "od prvního dne", protože bez vědeckých důkazů tvrdí, že "zabíjejí velryby".
Trump má také bezprostřední plány pro americkou zahraniční politiku, i když v nich byl méně konkrétní než v otázce propuštění zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, jmenovaného ministerstvem spravedlnosti, aby se zabýval dvěma jeho probíhajícími procesy, "za dvě vteřiny"; nebo jeho plány na omilostnění stovek lidí "nespravedlivě" uvězněných za útok na americký Kapitol 6. ledna 2021, které nazývá "rukojmími" a "neuvěřitelnými vlastenci". Není například jasné, jak hodlá splnit svůj slib dosáhnout míru mezi Ukrajinou a Ruskem, i když nikdo nepochybuje o tom, že se bude velmi lišit od Bidenova přístupu, který Trump považuje za zatažení USA do "3. světové války".
Trump vyjádřil svůj obdiv ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, který dva dny po volbách řekl: "Jsem připraven ho kontaktovat, nepovažuji za hanbu ho oslovit sám." Během své kampaně a na každém shromáždění Trump opakoval, že tento osobní vztah s Putinem bude stačit k tomu, aby ho přivedl k jednacímu stolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. O tom, jak by se taková věc skutečně stala, se debatuje mezi republikány, i když není pochyb o tom, že konečné rozhodnutí učiní Trump a Trump sám, na své straně Atlantiku.
Jak uvádí The Wall Street Journal, mezi těmi, kteří se objevují jako kandidáti na ovlivnění jeho zahraniční politiky, existuje několik myšlenkových škol. Staromódní konzervativní jestřábi, jako je Mike Pompeo, který byl jeho ministrem zahraničí a nyní aspiruje na šéfa Pentagonu, doufají, že dosáhnou takové dohody, kterou Moskva nemůže prodat jako diplomatické vítězství. (Mezitím se Trump výslovně vyjádřil, že zastánci tradiční zahraniční politiky Pompeo a Haleyová nemají v jeho kabinetu místo - pozn. KD.) Pak jsou tu ti, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení války, i kdyby to znamenalo donutit Kyjev k velkým ústupkům.
Nově zvolený viceprezident J. D. Vance je mezitím neoblomný v tom, že od USA by se již nemělo očekávat, že budou dohlížet na svět. V zářijovém rozhovoru navrhl vytvoření demilitarizované zóny mezi Ukrajinou a Ruskem: Země nikoho "silně opevněná, aby ji Rusové znovu nenapadli". V této dohodě by si Rusko ponechalo to, co dobylo, což by znamenalo pro Ukrajinu ztrátu až o 20 % jejího území a také by to znamenalo, že Kyjev zaručí neutralitu.
New York Daily News informují o dalším z nápadů, o kterých se diskutuje v Trumpově okolí. Ta by podmiňovala pokračování vojenské pomoci Ukrajině tím, že Kyjev nevstoupí do NATO nejméně 20 let – scénář, který by znamenal, že frontová linie by zůstala tam, kde je, a obě strany by souhlasily s 800 mil dlouhou demilitarizovanou zónou.
Vzhledem k Trumpově snaze o zahraniční politiku, která "upřednostňuje zájmy Spojených států", a jeho netrpělivosti s tím, že členové NATO nedokážou vynaložit stanovenou částku pro obranný rozpočet aliance, se washingtonští analytici obávají, že Trump vzkřísí svou aspiraci podkopat moc multilaterálních organizací a konkrétně stáhnout USA z NATO. V loňském roce Kongres schválil zákon, který brání jakémukoli prezidentovi učinit takové rozhodnutí bez souhlasu Senátu a Sněmovny reprezentantů, ale zdá se, že Trump by mohl kontrolovat obojí.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse