Sýrie: Vůdce syrských povstalců neudělil mučitelům z věznic milost
12. 12. 2024
Abú Mohammed al-Džolání prohlásil, že skupina HTS požádá země o vydání představitelů Asadova režimu, kteří uprchnou
Velitel islamistických povstalců odpovědných za pád syrského prezidenta Bašára Asada prohlásil, že osoby odpovědné za mučení a zabíjení v nechvalně proslulém syrském vězeňském systému neuniknou spravedlnosti poté, co otevření vazebních středisek odhalilo rozsah zločinů režimu proti vlastnímu lidu.
Omilostnění ani amnestie nebudou uděleny vinným představitelům režimu, uvedl Ahmed Hussein al-Sharaa, známý také jako Abu Mohammed al-Jolani, v prohlášení zveřejněném na kanálu státního vysílání Telegram. „Budeme je stíhat v Sýrii a požádáme země, aby nám vydaly ty, kteří uprchli, abychom mohli dosáhnout spravedlnosti,“ dodal.
Asadovi velitelé byli pronásledováni po celé zemi během dvou týdnů od chvíle, kdy Džoláního skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájila překvapivou ofenzivu na severní město Aleppo, která vedla k rychlému zhroucení jednoho z nejrepresivnějších policejních států na světě a ukončila téměř 14 let trvající brutální občanskou válku. Mnoho vysoce postavených představitelů uprchlo do zahraničí a předpokládá se, že někteří se skrývají na pobřeží, kde byla podpora režimu tradičně nejsilnější.
Na sociálních sítích koluje několik neověřených videí, která podle všeho ukazují zabíjení syrských ozbrojenců v uniformách na různých místech země.
Na hraničním přechodu Masnaa do Libanonu se ve středu večer snažily tisíce Syřanů opustit zemi navzdory ujištění HTS, že občanská práva a sektářské rozdíly budou respektovány. Zdálo se, že povstalci pátrají po příslušnících režimní armády a bezpečnostních služeb, kteří se snaží dostat do Libanonu se svými rodinami.
Před Syřany, kteří se odvažují doufat v lepší budoucnost, stojí obrovské výzvy - v neposlední řadě touha po spravedlnosti, která by mohla etnicky a nábožensky rozmanitou zemi uvrhnout do nové kapitoly násilí, pokud ozbrojení aktéři vezmou věci do svých rukou.
Nový prozatímní premiér Mohammed al-Bašír se v úterý ve svém prvním krátkém projevu ve státní televizi objevil před dvěma vlajkami: zelenou, černobílou vlajkou, kterou po celou dobu občanské války vyvěšovali Asadovi odpůrci, a bílou vlajkou s muslimskou šahádou neboli přísahou víry, kterou obvykle vyvěšují sunnitští islamističtí bojovníci, což v řadách syrských menšin vyvolalo obavy, jakým směrem může HTS zemi vést.
Ve středu bylo ozbrojenými islamistickými povstalci vypáleno mauzoleum v Kardáhu nedaleko Latákíje, v němž byly uloženy ostatky Asadova otce Háfeze, který se v roce 1970 zmocnil vlády v Sýrii, což zvýšilo obavy mezi menšinovou alavitskou sektou Asadovy rodiny.
Mnoho lidí stále pročesává chodby režimních věznic a hledá stopy, kde se nacházejí jejich zmizelí blízcí. Nejméně 300 000 lidí bylo zabito a dalších 130 000 je stále pohřešováno v důsledku války, přičemž se předpokládá, že většina z nich zmizela ve vězeňském systému.
Do márnice jedné z nemocnic v Damašku dorazilo ve středu 35 těl nesoucích známky mučení a lékaři požádali lidi, aby si prohlédli fotografie zbitých těl, než jim umožní mrtvoly prohlédnout. Patolog Jásir al-Kásem řekl agentuře France-Presse, že mrtví jsou vězni z nechvalně proslulé věznice Sednaja na předměstí hlavního města, kterou Amnesty International nazývá „lidskými jatky“, a že byli zjevně zabiti nedávno.
Ve středu se v al-Midanu, rušné čtvrti jižně od damašského starého města, shromáždily tisíce lidí na náměstí al-Ašmar poté, co se rozšířily zvěsti, že jeden z hlavních pachatelů masakru v Tadamonu v roce 2013 bude za své zločiny veřejně oběšen.
Tento masakr odhalil před dvěma lety deník Guardian: civilisté se zavázanýma očima a spoutaní byli jeden po druhém zastřeleni a jejich těla padala do předem připravené jámy, která byla následně zapálena pomocí hořících pneumatik. Záběry natočené Asadovými vojáky dokumentovaly zabití nejméně 288 lidí, včetně 12 dětí.
V al-Ašmaru chlapci a mladí muži šplhali po stromech a posedávali na střechách autobusových zastávek, mávali vlajkami syrské opozice a palestinskými vlajkami, zatímco maskovaní a ozbrojení bojovníci vedli skandování za svobodu a spravedlnost a čekali na přivezení důstojníka syrské vojenské rozvědky.
Asi po dvou hodinách se ho nepodařilo přivést a dav se rozptýlil. Podle čekajících však byla chuť po pomstě silná. „Lidé tolik trpěli. Nejde jen o Tadamon nebo Sednaju,“ řekl pětatřicetiletý Areej z pouštního města Deir ez-Zor.
„Tyto zločiny postihly všechny a po tolika letech režimu je potřeba spravedlnosti. Doufám, že to udrží lidi pohromadě proti režimu, a nezačnou bojovat mezi sebou,“ dodala.
Dvacetiletý Mohammed z Damašku řekl: : „Teď se proslýchá, že bude v pátek místo toho popraven. Budeme chodit na náměstí každý den, dokud se to nestane.“
Na jiných místech Sýrie zůstala ve středu situace nadále proměnlivá a některé frontové linie se znovu zvedly. V bojích v Manbidži u tureckých hranic mezi arabskými povstaleckými skupinami podporovanými Tureckem a Kurdy vedenými a USA podporovanými Syrskými demokratickými silami (SDF) zahynulo 218 lidí od chvíle, kdy Tureckem podporované skupiny zahájily ofenzívu v důsledku Asadova nedělního rozhodnutí uprchnout do Moskvy.
Izrael, který již více než rok bojuje jak s palestinskou skupinou Hamás v Gaze, tak s libanonskou milicí Hizballáh, rozmístil pozemní jednotky do demilitarizovaného nárazníkového pásma na sporných Golanských výšinách i mimo něj, což je jeho první vpád na území kontrolované Sýrií za posledních 50 let.
Diskuse