Británie: Většina voličů brexitu „by nyní souhlasila s volným pohybem“ a s přístupem na jednotný trh EU

12. 12. 2024

 

Na základě průzkumu veřejného mínění, kterého se zúčastnilo více než 9 000 lidí ve Spojeném království a pěti nejlidnatějších zemích EU - Německu, Francii, Itálii, Španělsku a Polsku - v týdnech po Trumpově listopadovém volebním vítězství, studie ECFR zjistila, že nejsilnější nadšení pro obnovení vztahů bylo v Británii.

Snad nejpozoruhodnějším zjištěním bylo, že 54 % Britů, kteří hlasovali pro odchod, včetně 59 % voličů v ostře pravicových volebních okrscích, uvedlo, že výměnou za přístup na jednotný trh EU by nyní akceptovali úplnou volnost pohybu občanů EU a Spojeného království při přeshraničním cestování, bydlení a práci.

Důvodem může být prudký nárůst čisté migrace do Spojeného království po brexitu v  roce 2016, což znamená, že stoupenci brexitu již nepovažují brexit za řešení migrace, naznačuje zpráva.

Mezi všemi britskými voliči by nyní 68 % respondentů podpořilo volný pohyb výměnou za přístup na jednotný trh, 19 % bylo proti a většinovou podporu měli příznivci všech stran kromě ultrapravicové Reform Party (44 % jejích voličů tuto myšlenku ale rovněž podpořilo).

Podobný podíl Britů podpořil reciproční program mobility mladých lidí ve věku 18 až 30 let, který je považován za klíčový požadavek lídrů EU výměnou za lepší dohodu o brexitu, ale britský premiér Keir Starmer se mu zatím brání.

Zpráva uvádí, že vzhledem k dnešní globální situaci by Spojené království a EU měly při obnovování vazeb „postupovat ve velkém a rychle“. Zpráva dodává: „EU i Spojené království jsou velmi zranitelné vůči převládajícím globálním událostem a obnovení vztahů je jediným nejúčinnějším způsobem, jak obě strany posílit.“

Zpráva konstatuje, že zatímco politici a úředníci EU jsou skeptičtí k myšlence nabídnout Spojenému království nějaké zvláštní podmínky a Starmer a jeho vláda jsou podobně opatrní, pokud jde o prosazování zlepšení vztahů, veřejné mínění na obou stranách Lamanšského průlivu se od těchto postojů zřejmě výrazně liší.

Mezi britskými voliči byla patrná jasná podpora užších vztahů s EU - 55 % z nich uvedlo, že by podpořilo užší vazby s blokem EU, zatímco 10 % by dalo přednost vzdálenějším vazbám a 22 % by si přálo zachovat je v současné podobě.

Toto přesvědčení sdílelo mnoho příznivců Konzervativní strany, zejména v otázce migrace a bezpečnosti. Skeptičtější k přínosům užších vazeb s EU byli především voliči ultrapravicové strany Reform UK.

Napříč EU s tím souhlasila většina dotázaných v každé zemi: 45 % Němců uvedlo, že si přeje užší vztahy se Spojeným královstvím, stejně jako 44 % Poláků, 41 % Španělů, 40 % Italů a 34 % Francouzů.

„Je důležité si uvědomit, že brexit a budoucí vztahy mezi Spojeným královstvím a EU mají větší význam pro respondenty ze Spojeného království než pro občany jiných států. Evropská veřejnost však v široké míře souhlasí s přetvořením vztahů,“ uvádí se ve zprávě.

„Mezi představiteli EU a vládami může existovat skepse ohledně zvláštních podmínek pro Spojené království, ale náš průzkum naznačuje, že veřejné mínění je pragmatičtější.“

Jak občané Spojeného království, tak občané EU jsou „otevřeni mnohem ambicióznějšímu a dalekosáhlejšímu přenastavení, než si jejich vlády představují“.

Zpráva zjistila, že přibližně polovina Britů se domnívá, že větší zapojení do EU je nejlepším způsobem, jak podpořit britskou ekonomiku (50 %), posílit bezpečnost (53 %), účinně řídit migraci (58 %), řešit změnu klimatu (48 %), umožnit Ukrajině postavit se Rusku (48 %) a Británii postavit se USA (46 %) a Číně (49 %).

Stejně tak byla mezi občany EU široce podpořena možnost některých hospodářských ústupků po brexitu výměnou za větší spolupráci ve zvláště důležitých oblastech, jako je společná bezpečnost.

Průzkum ukázal, že většina voličů v Německu a Polsku - a nadpoloviční většina ve Francii, Itálii a Španělsku - se domnívá, že EU by měla být ochotna učinit Spojenému království hospodářské ústupky, aby si zajistila užší bezpečnostní vztahy. Většina nebo téměř většina byla také otevřená tomu, aby se Spojené království zapojilo do výzkumných programů bloku.

To by se mohlo rozšířit i na myšlenku, že by si Spojené království „vybíralo“ přístup k částem jednotného trhu, přičemž většina voličů v Německu (54 %) a Polsku (53 %) podpořila „zvláštní přístup“. Dokonce i ve Francii, která je takovým myšlenkám nejméně nakloněna, by jej podpořilo 41 % respondentů, zatímco 29 % by bylo proti.

Nejdůležitějšími důvody pro užší spolupráci se Spojeným královstvím jsou pro občany EU posílení bezpečnosti bloku (přibližně 40 % v Německu, Itálii, Polsku a Španělsku) a možnost postavit se USA a Číně.

Větší spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím je podle většiny respondentů ve všech pěti zemích EU také nejlepším způsobem, jak zvýšit výkon evropské ekonomiky (od 38 % ve Španělsku po 26 % ve Francii) a efektivně řídit migraci (od 36 % ve Francii po 29 % v Německu). Velký počet respondentů napříč celým blokem se domníval, že brexit byl pro EU špatný.

Ačkoli někteří konzervativní a reformní politici navrhovali, aby se Spojené království politicky přiklonilo k Trumpovu předsednictví na úkor Evropy, nezdálo se, že by tento názor sdílelo mnoho voličů. Na otázku, zda by Spojené království mělo upřednostnit vztahy s USA nebo s EU, se 50 % Britů vyslovilo pro Evropu a pouze 17 % pro USA.

Evropané se podobně zdráhali, aby jejich vlády následovaly Trumpa. „Zvolení Donalda Trumpa a Putinova plnohodnotná invaze na Ukrajinu zasáhly britskou a evropskou politiku jako dvojitý úder kladivem,“ uvedl ředitel ECFR Mark Leonard, který je autorem zprávy.