Channel 4 News: Rusové opouštějí Sýrii
13. 12. 2024
čas čtení
8 minut
Moderátorka, Channel 4 News, pátek 13. prosince 2024, 19 hodin: Ruské síly již nejsou v Sýrii vítány a před svým pravděpodobným odchodem ze Sýrie se stahují. Oslavy. Ulice Damašku oslavují pád Bašára Asada v
den, který je označován jako Den vítězství. Dobrý večer. Závratné
rychlosti událostí v Sýrii mnozí stále nemohou uvěřit. Ještě minulý
týden touto dobou byl Asadův režim u moci, dnes večer se nad Damaškem a
dalšími velkými městy rozzářily ohňostroje a lidé oslavovali jeho pád.
Stranou od oslavných scén však stále zůstávají pozůstalé rodiny, které
hledají své blízké zmizelé kvůli režimu, a trvají otázky ohledně budoucnosti
Syřanů. Jsme s jedním bývalým vězněm, který už není schopen říct, kdo
je, zatímco se kolem něj shlukují zoufalí příbuzní v naději, že ho
přijmou za svého. Dnes večer také informujeme o následcích nočních
izraelských úderů ve městě Gaza, kde na poště, kde se
ukrývaly, zahynuly desítky lidí, z nichž mnohé byly děti.
Moderátorka: V celé Sýrii se dnes slaví, obavy z budoucnosti se nechávají stranou, desetitisíce lidí se po pátečních modlitbách hrnou na náměstí na masová shromáždění ke Dni vítězství, kam je pozvala povstalecká skupina Haját Tahír aš-Šám, jejíž blesková ofenzíva svrhla Asadův režim. Nejsilnějším nepřítelem povstalců nebyly Asadovy síly, ale ruská armáda a letectvo. Dnes se obrovská ruská vojenská kolona stáhla na sever od Damašku. Jejich odchodu přihlížela mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsumová.
Reportérka: Jak bolestný pohled pro prezidenta Vladimira Putina. Vojáci, které před devíti lety poslal do Sýrie, aby posílili ruský vliv na Blízkém východě, nuceni ustupovat, se dnes ráno přesouvali v koloně po silnici severně od Damašku. Pro Syřany není pohled na jejich průjezd tak bolestný. Bez ruské podpory by Bašár Asad pravděpodobně už dávno padl.
Míjíme desítky vozidel, kolonu, která pokračovala několik kilometrů, organizovaný ústup a pak byli nuceni zastavit kvůli jednomu vozidlu s píchlou pneumatikou a všichni se zastavili. Ruská armáda je notoricky známá tím, že nemá ráda kamery, ale dnes bylo vyhýbání se nám nízkou prioritou. I když se jim nechtělo mluvit. Na svém vrcholu měli Rusové v Sýrii asi 5000 vojáků. Mnoho z nich bylo staženo, když v roce 2022 napadli Ukrajinu. Zde byli nechvalně proslulí ničením, které páchali ze vzduchu. Ale s tím je konec. Povstalci bojovali a nyní jsou to oni, kdo je u moci.
Ruská kolona právě znovu vyrazila. Trvalo jim téměř dvě hodiny, než vyřešili jednu píchlou pneumatiku. Je vidět, že odjíždějí v pořádku. Nevypadají jako poražená armáda. Museli se s novými úřady v Damašku nějak dohodnout.
Ale viděli jsme více než 150 vozidel. To dává představu o tom, jak obrovská byla ruská přítomnost v Sýrii. Odbočili na cestu do Takíru a Tartusu, kde mají Rusové leteckou základnu a námořní přístav, byla tam spatřena dopravní letadla a fregaty, což naznačuje, že tyto síly mají být staženy do Ruska.
V Damašku se nový premiér prodíral nikoliv přes Rusy, ale přes davy přejících, aby se dostal do Umajjovské mešity na páteční modlitbu. Během scén masového oslavování vydal muž, který vedl milice, jež svrhly Asada, a odhodil džihádistické jméno i uniformu, prohlášení, v němž vyzval ke střízlivým a zodpovědným oslavám.
Největší davy lidí byly v Damašku, ale po celé zemi vyšli lidé oslavit pád Asadova režimu před pouhými pěti dny. Od té doby se toho stalo tolik. Celý národ se proměnil. S bolestí se ohlížíme zpět a s nadějí hledíme vpřed. Syřané jsou možná rádi, že Rusové odcházejí, ale na jejich místo se tlačí další regionální mocnosti, které chtějí zaplnit prázdné místo po desetiletích diktatury a války.
Moderátorka: Lindsey se k nám nyní připojuje žive z města Homs, Lindsey.
Reportérka: Aisho, bylo by hezké si myslet, že by Syřané mohli být pány svého osudu, že by si mohli vybrat, jakou vládu chtějí, a bylo by to. Ale takhle svět samozřejmě nefunguje. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken byl v posledních dvou dnech v Turecku a v Iráku. Jsou velmi znepokojeni. Na jedné straně jsou Američané samozřejmě nadšeni, že jsou Rusové spolu s Hizballáhem a Íránci zatlačováni zpět. Na druhou stranu se velmi obávají, že tato nová situace v Sýrii povede k tomu, že se tam opět objeví al-Káida a ISIS. A samozřejmě nový vůdce, Ahmad Al Farai, dříve se jmenoval Al Al Jilani pod svým pseudonymem, je stále pod sankcemi, takže Američané si nejsou úplně jistí, co mají dělat. Máte Izraelce, kteří bombardují, máte Turky, kteří bombardují kvůli Kurdům. A co potom Rusové? Teď ten přístav v Tartusu je pro Rusy velmi důležitý, chtějí si ho udržet, protože je odtamtud je to pro ně odrazový můstek pro všechno, co dělají v Africe, v Sahelu v západní Africe, Rusko má stále větší vliv a v tuto chvíli jsou v tom přístavu dvě lodě naložené pšenicí pro Sýrii. To je ruská vyjednávací karta. Pro novou syrskou vládu možná nebude tak snadné se Rusů zbavit, jak by si přála.
Moderátorka: Lindsey, děkuji vám. Zatímco mnozí Syřané oslavují, jiní pokračují v zoufalém pátrání po svých blízkých, kteří zmizeli v důsledku Asadova brutálního režimu. Když se otevřely dveře věznic v zemi, vedlo to k radostným shledáním pro některé, ale ke zlomeným srdcím pro jiné. A mnozí stále hledají odpovědi a upínají se k naději, že jejich pohřešovaní příbuzní jsou naživu, jak vysvětluje náš zahraniční zpravodaj Paraic O'Brien v této reportáži, která obsahuje znepokojivé záběry.
Reportér: Otec Bašára al-Asada získal bývalého nacistického důstojníka, aby navrhl jeho zpravodajskou a mučící operaci, jejímž jedním z pilířů byla věznice Sednaja, odkud byly v neděli osvobozeny tisíce lidí. A teď si představte, jak to asi vypadalo ve dnech po osvobození nacistických koncentračních táborů. Představte si, jak se okolní nemocnice a márnice plní lidmi pátrajícími po pohřešovaných. Tragické je, že už není třeba si to představovat. Celý den před nemocnici Al Mustahhid přicházejí lidé, aby se pokusili najít své blízké mezi fotografiemi mrtvých. Chadderův otec byl zadržen před 12 lety. Jeho tvář na zdi není, takže stále žádné uzavření.
Uvnitř nemocniční márnice lidé přešlapují kolem mrtvol na podlaze. Někteří byli zadržováni tak dlouho, že vypadají jinak, stárnutí a mučení ztěžuje jejich identifikaci.
V jiné nemocnici se dozvídáme, že je zde ošetřován osvobozený vězeň. Míjíme další nástěnku pro pozůstalé. V této nemocnici je od včerejška jen deset zadržených. Tohle celé (ukazuje velkou složku papírů) je seznam lidí, kteří napsali svá jména s tím, že ztratili své blízké, které hledají. Uvnitř je místnost pro bývalé zadržené plná lidí, stále přicházejí další.
Nemůže dát souhlas k tomu, abychom ho natáčeli, ale jeho lékaři nám řekli, abychom jeho přítomnost zde zveřejnili. Vzhledem k absenci testovacích sad DNA neexistuje způsob, jak ho identifikovat.
Někteří jsou přesvědčeni, že je to jejich ztracený syn. Je jedním ze statisíců uvězněných nebo zmizelých režimem.
1786
Diskuse