2025: Bude to další rok války, ne míru

8. 1. 2025

čas čtení 5 minut
Putin nemá v úmyslu v příštích 12 měsících zastavit ofenzívu na Ukrajině, říká vysoce postavený západní diplomat pracující v Moskvě.

Od podzimu probíhá živá diskuse o podmínkách ukončení největší války v Evropě za posledních 80 let. Vyprovokovalo ji oznámení Donalda Trumpa, že obnoví mír, pokud se mu podaří znovu získat Bílý dům, píše Jędrzej Bielecki.

Náš partner však tvrdí, že atmosféra v Kremlu je zcela odlišná. Zde Vladimir Putin již spřádá plány na pokračování ofenzívy v roce 2026. Diktátor nedal žádný signál, že je připraven vzdát se svého hlavního cíle podřídit celou Ukrajinu Moskvě a omezit se na konečné převzetí asi 1/5 ukrajinského území, které Rusko již dobylo. Putin to veřejně naznačil během výroční tiskové konference na konci prosince. Na otázku, zda věří, že rok 2025 bude rokem míru, odpověděl, že "věří v Boha a ten je s námi".

To staví Trumpa před jasné dilema: buď bude souhlasit s úplnou kapitulací na Ukrajině, nebo se pokusí vyvinout takový tlak na Kreml, aby změnil názor. Prozatím jsou signály přicházející od nově zvoleného prezidenta protichůdné. Na jedné straně kritizuje nedávné rozhodnutí Joea Bidena zrušit omezení na používání raketových systémů ATACMS Ukrajinci proti cílům v Rusku a varuje, že "pravděpodobně" sníží podporu Kyjeva. Na druhou stranu oznamuje, že opuštěním Kyjeva "není dosaženo žádné dohody". Především však Trump jmenoval svým vyslancem na Ukrajině generála ve výslužbě Keitha Kellogga, který prosazuje vyvíjení maximálního tlaku na Putina, aby ho donutil ke kompromisu.

Rusové jsou od Dnipra vzdáleni necelých 200 kilometrů

Prozatím zůstává diktátor na své cestě, protože se zdá, že věci jdou podle jeho představ. Na Donbasu se fronta pohybuje na západ nejrychlejším tempem od začátku invaze před téměř třemi lety. Nachází se necelých 200 km od Dnipra, strategického centra zbrojního průmyslu nacházejícího se na největší řece v zemi, která rozděluje Ukrajinu na dvě části.

Náklady na takovou operaci jsou však děsivé. Odhaduje se, že Rusko již ztratilo, počítáme-li raněné a zabité, 700 000 vojáků. Země vynakládá 1/3 svého rozpočtu na obranu. Z tohoto důvodu je ekonomika přehřátá: inflace dosahuje 10 % a navzdory velmi vysokým (21 %) úrokovým sazbám ji centrální banka není schopna kontrolovat. V takových podmínkách a při nedostatku volných pracovníků (šli na frontu nebo pracují ve výrobě zbraní) nemůže být žádná aktivita mimo zbrojní průmysl zisková. Podle odborníků ruská ekonomika v takových podmínkách nepřežije déle než jeden až dva roky. Pak se zhroutí. Signálem nadcházejícího kolapsu je kolaps rublu, který jen v loňském roce ztratil 1/5 své hodnoty vůči dolaru.

Trump má díky tomu mnoho příležitostí. Zpřísněním sankcí proti Rusku a zintenzivněním závodů ve zbrojení může jít ve stopách Ronalda Reagana, který tak významně přispěl k rozpadu Sovětského svazu před téměř 35 lety. Může však také znásobit dodávky zbraní na Ukrajinu, což zvýší ruské ztráty na úroveň, kterou společnost již nemůže ustát.

Trumpovo okolí si živě pamatuje ostudný způsob, jakým Joe Biden v roce 2021 vyvedl americké vojáky z Afghánistánu. Nově zvolený prezident to nechce opakovat. Nejenže by to pošpinilo jeho image, ale mohlo by to také povzbudit Si Ťin-pchinga k útoku na Tchaj-wan, nebo alespoň posílit rusko-čínský autoritářský blok.

Před zahájením jednání s Putinem musí Západ určit, co pro něj znamená vítězství na Ukrajině

Problém s ukončením války je však také v tom, že Západ nevytvořil definici vítězství na Ukrajině. Volodymyr Zelenskyj dal najevo, že je připraven akceptovat ztrátu území dobytých Rusy, ale výměnou za bezpečnostní záruky, že jeho země zůstane suverénní. Od té doby, co Trump vyloučil přijetí Kyjeva do NATO, koncept mezinárodní mise, který Emmanuel Macron prosazuje již téměř rok, aby zajistil, že Rusové nebudou chtít obnovit invazi, zůstává nezměněn. To však naráží na mnoho praktických problémů. Obrovská délka ukrajinsko-ruské hranice znamená, že taková mise by musela být velmi početná. Evropané k tomu zatím nemají dostatek volných vojáků a vybavení. Otevřenou otázkou zůstává také účast Ameriky, jediné mocnosti se stejným jaderným potenciálem jako Rusko.

Je tu však i politický aspekt. Po prosincovém setkání s Macronem ve Varšavě Donald Tusk oznámil, že Polsko "prozatím" neuvažuje o účasti na takové operaci. Prioritou premiéra je vítězství demokratické koalice v květnových prezidentských volbách. Podobná situace je v Německu, kde se k této záležitosti nebudou činit žádná prohlášení až do vytvoření nové vlády v létě. Rok 2025 proto pravděpodobně zůstane rokem války.

Zdroj v polštině: ZDE

0
Vytisknout
2434

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2025