Po patnácti měsících izraelského bombardování panují v Gaze nepředstavitelné podmínky

14. 1. 2025

čas čtení 6 minut

Zatímco naděje na příměří roste, utrpení milionů Palestinců v pásmu se zvyšuje hladem a zimou

 
Po patnácti měsících války v pásmu Gazy, kde bylo zabito více než 46 500 Palestinců a téměř všichni z 2,1 milionu obyvatel žijí v provizorních ubytovacích zařízeních, se podmínky v důsledku hladu a zimy stále zhoršují.

Nejméně 1,9 milionu lidí, tedy asi 90 % obyvatel území, je vysídleno. Mnozí z nich byli nuceni se opakovaně stěhovat, někteří až desetkrát.

 

V posledních třech měsících se izraelské pozemní operace soustředily na severní třetinu území, kde se Izrael podle svých slov snaží zabránit Hamásu v přeskupení a Palestinci obviňují Izrael ze snahy trvale vylidnit nárazníkovou zónu.

Podle mediálního úřadu vlády Gazy bylo během 100denního izraelského obléhání severní části Gazy zabito nejméně 5 000 Palestinců, ačkoli tento údaj nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty. Izrael tvrdí, že vynakládá velké úsilí, aby se vyhnul civilním obětem.

„Prostě nepředstavitelné"

Shaina Lowová, poradkyně Norské rady pro uprchlíky pro komunikaci v Palestině, popsala podmínky v severní Gaze jako „jednoduše nepředstavitelné“, s akutním nedostatkem potravin a vody a s velmi malým množstvím pomoci, která se tam dostává.

Ačkoli izraelská armáda prohlásila, že se snaží usnadnit poskytování humanitární pomoci v Gaze, humanitární organizace obviňují Izrael z toho, že běžně zastavuje zásilky pomoci a dokonce podporuje ozbrojené skupiny v plenění konvojů. V srpnu izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, šéf jedné z tvrdých nacionalistických náboženských stran vládní koalice, prohlásil, že blokování přísunu humanitární pomoci do Gazy je „oprávněné a morální“, i kdyby kvůli tomu měly zemřít 2 miliony civilistů hlady, aby byl poražen Hamás.

Hlad přetrvává v jižní části Gazy, kde jsou ceny základních potravin nyní přibližně dvacetinásobkem běžných cen, což je pro většinu lidí, kteří jsou již finančně vyčerpáni nedostatkem příjmů a opakovaným vysídlením, nedostupné.

Cena 25kg pytle mouky se zvýšila z 10 dolarů  na 140 dolarů, sdělují obyvatelé, kteří uvedli, že zatímco došlo k nárůstu vstupu nepotřebného obchodního zboží, nedošlo k žádnému zlepšení v dodávkách pomoci. Nedávná dodávka masa a vajec byla první takovou zásilkou za poslední čtyři měsíce.

V roce 2024 OSN a partneři naplánovali 5 321 dodávek humanitární pomoci po celé Gaze. Z nich bylo 24 % odmítnuto, 19 % se potýkalo s překážkami a 9 % bylo zrušeno.

„Hodně trpíme: na jedné straně bombardování, smrt a ničení a na druhé straně hlad a zima,“ řekla 25letá Nusseibeh, která byla se svým synem pětkrát vysídlena a jejíž sestra Sumaya byla zabita při izraelském náletu. „Říkám, že moje sestra má štěstí: smrt je mnohem lepší než žít takový život. Jsme tak unavení a vyčerpaní, chceme jen zastavit tuhle válku, která nám vzala všechno cenné... Děti umírají ne kvůli bombardování, ale kvůli hladu a zimě. Chceme jen zastavit válku.“

Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky zemřelo během tří týdnů osm novorozenců na podchlazení kvůli chladnému zimnímu počasí, nedostatku přístřeší a zimních zásob.

Ministerstvo veřejných prací a bydlení ve své nedávné zprávě uvedlo, že v důsledku války bylo zničeno více než 161 600 obydlí, dalších 194 000 staveb bylo částečně poškozeno a přibližně 82 000 domů se stalo neobyvatelnými.

Útoky na zdravotníky a novináře

Podle Světové zdravotnické organizace zůstává z 36 nemocnic v Gaze částečně funkčních pouze 16 nemocnic s celkovou kapacitou přibližně 1 800 lůžek, což je zcela nedostatečné pro ohromné zdravotnické potřeby. WHO uvedla, že více než 25 % ze 105 000 zraněných civilistů čelí zraněním, která jim změní život.

Zpráva Úřadu OSN pro lidská práva z minulého měsíce zdokumentovala 136 úderů na nemocnice a další zdravotnická zařízení v období od 7. října 2023 do 30. června 2024. „Zničení zdravotnického systému v Gaze spolu s izraelským omezením vstupu a distribuce zdravotnického materiálu vedlo k drastickému zhoršení zdravotních výsledků celé populace a ke zdravotní katastrofě, kdy se rozšířily infekční nemoci včetně dětské obrny, hepatitidy A, akutního průjmu a žloutenky,“ uvádí se ve zprávě.

Od října 2023 bylo zabito více než 1 000 zdravotnických pracovníků.

Izraelská armáda tvrdí, že se zaměřuje na bojovníky, kteří využívají školy a nemocnice jako základny - to však obyvatelé a úředníci na místě popírají.

„Nosit křoví a bílé pláště je jako nosit na zádech terč,“ řekla doktorka Tanya Haj-Hassanová z organizace Medical Aid for Palestinians.

Až na vzácné výjimky izraelská armáda nadále zakazuje zahraničním novinářům vstup do Gazy. Reportáže odtud mohou přinášet pouze palestinští reportéři, kteří tam již byli, a často za to platí vysokou cenu.

Od 7. října 2023 do 25. prosince 2024 bylo v Gaze zabito nejméně 217 novinářů a pracovníků médií.

Pokračující násilí

Navzdory zprávám, že se válčící strany přibližují k dohodě o příměří a propuštění rukojmích, boje pokračují.

„Každý den slyšíme, že se vyjednává, ale nic nevidíme,“ řekl Mazen Hammad, který žije v jižním městě Chán Júnis. „Až to uvidíme na místě, pak uvěříme, že je příměří.“

V pondělí izraelský ministr zahraničí popsal pokrok v rozhovorech o příměří v Gaze a propuštění izraelských rukojmích v rámci zintenzivňujících se nepřímých jednání v Kataru, kterých se účastnil vyslanec Donalda Trumpa pro Blízký východ.

Izraelské a západní zpravodajské služby odhadují, že nejméně třetina ze zbývajících 95 izraelských zajatců v Gaze je mrtvá.

Izraelská armáda v pátek uvedla, že identifikovala tělo rukojmího nalezené v tunelu na jihu Gazy jako syna Josefa al-Ziyadna, dalšího rukojmího, jehož tělo bylo nalezeno minulý týden.

Ziyadnah byl unesen během útoku Hamásu 7. října 2023, kdy bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a 250 jich bylo zajato jako rukojmí, což vyvolalo válku.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1503

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2025