
Rakouští Svobodní a ukrajinská otázka
16. 1. 2025
Nastávají další politické otřesy kvůli evropskému postupu ve válce, které podněcují populistický nacionalismus v celé Evropě.
Vzestup populistické pravice v evropských volbách pokračuje, když se zdá, že Herbert Kickl, kontroverzní vůdce populisticko-nacionalistické Strany svobodných (FPÖ), je na nejlepší cestě stát se novým rakouským kancléřem poté, co ztroskotaly pokusy o vytvoření centristické koalice.
V historicky prvních poválečných rakouských volbách zvítězili v září Svobodní s 29 %, těsně následováni středopravicovou Lidovou stranou (ÖVP). Kancléř Karl Nehammer rezignoval poté, co se mu po dlouhých jednáních nepodařilo vytvořit koalici se sociálními demokraty a liberály. Dne 6. ledna požádal prezident Van der Bellen Kickla, aby se pokusil sestavit vládu. Okamžitě byly zahájeny rozhovory s prozatímním předsedou lidovců, informuje na webu Responsible Statecraft Molly O'Neal.
Strana svobodných vedla kampaň proti podpoře Ukrajiny. Lidová strana a další velké strany jsou pro pokračování humanitární a diplomatické podpory; neutrální Rakousko nedodalo zbraně, ale podpořilo sankce EU proti Rusku. Vzhledem k tomu, že ÖVP a FPÖ se shodují v otázkách imigrace a dalších vnitropolitických otázkách, je považováno za pravděpodobné, že budou schopny vytvořit vládní koalici, neboť mají mezi sebou pohodlnou většinu křesel. Není však jasné, zda výrazné postoje FPÖ v zahraniční a bezpečnostní politice budou zmírněny partnerstvím s ÖVP.
Nová vyhlídka na vládu v čele s FPÖ vyvolává mezi mnoha Rakušany znepokojení a obavy, ačkoli ÖVP a FPÖ již dříve vládly společně, přičemž FPÖ byla mladším partnerem. V tomto smyslu Rakousko již dávno opustilo strategii „firewallu“, kterou se řídí Německo a která zakazuje jakoukoli koalici s populistickou pravicí. Kickl byl ministrem vnitra za kancléře ÖVP Sebastiana Kurze, dokud velký skandál v roce 2019 nepřinutil Svobodné odejít od moci. Kickl vedl stranu k tomu, aby se po skandálu zotavila z téměř zhroucené podpory veřejnosti.
Německo se blíží k volbám vypsaným na 23. února s pevným „firewallem“ proti koalici s populistickou pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Kvůli zjevným paralelám je rakouský případ v Německu pozorně sledován. Předseda Zelených Robert Habeck prohlásil, že rakouský příklad ukazuje, že se centristické strany musí naučit držet pohromadě, zatímco lídryně AfD Alice Weidelová vyzvala CDU/CSU, aby se k AfD připojila a vytvořila „buržoazní“ většinu.
Stejně jako v Německu podporuje rakouská středopravicová strana Ukrajinu a sankce vůči Rusku, zatímco populistická pravice v obou zemích se rozhodně staví proti pokračování tohoto politického kurzu. Jak pravý střed, tak levý střed v obou zemích volají po razantním omezení imigrace, což do jisté míry odráží obavy veřejnosti o bezpečnost. Kicklovy útoky na mainstreamový tisk a média, jeho volání po „pevnosti“ Rakousko, která by bránila migrantům, a jeho aspirace na funkci „Volkskanzlera“ (lidového kancléře) vyvolávají srovnání s Bjornem Höckem z AfD, lídrem této strany ve spolkové zemi Durynsko.
AfD má nyní v průzkumech kolem 20 %, což je druhé místo po středopravicové CDU/CSU s přibližně 30 %, ale před sociálnědemokratickou SPD (16 %) a Zelenými (13 %). Pokud bude trend rostoucí podpory AfD pokračovat, bude stále obtížnější vytvořit stabilní vládní většinu, která by ji vyloučila. Z pohledu CDU/CSU může spolupráce středopravicové ÖVP a FPÖ ve vládních koalicích sloužit jako varovný příklad, protože FPÖ konečně předstihla ÖVP v podpoře voličů, a je proto méně náchylná ke zmírnění svých kontroverznějších postojů. Na druhou stranu by někteří konzervativní členové německé pravého středu mohli být nakonec v pokušení vytvořit koalici s AfD, než aby byli nuceni přijmout kompromisy potřebné k vytvoření „velké koalice“ se středolevicovými sociálními demokraty. Koalice s CDU/CSU je pro AfD zjevně hlavní cestou k moci.
Kickl má blízko k maďarskému prezidentovi Viktoru Orbánovi a označuje ho za svůj vzor. Pokud se Kickl stane kancléřem, pravděpodobně se připojí k Orbánovi a bude vystupovat proti pravidelnému obnovování sankcí EU vůči Rusku. Kicklova Strana pro svobodu a Orbánův Fidesz v červnu založily v Evropském parlamentu akci „Patrioti pro Evropu“, v níž prosazují posílení pravomocí členských států a omezení moci Komise.
Ačkoli Rakousko není v Evropě těžkou vahou, přidání dalšího člena EU do malého tábora otevřených odpůrců pokračující podpory Ukrajiny bude mít své důsledky, zejména proto, že brzy mohou začít jednání o ukončení války. Je však možné, že ÖVP se podaří získat od Kickla ústupky v otázce Ukrajiny výměnou za vstup do vládní koalice.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse