
Jedno procento nejbohatších lidí vyčerpalo svůj roční uhlíkový limit za pouhých 10 dní
16. 1. 2025
Podle nové analýzy organizace Oxfam jedno procento nejbohatších lidí vyčerpalo svůj podíl na ročním globálním uhlíkovém limitu (množství CO2, které může být přidáno do atmosféry, aniž by se svět oteplil o více než 1,5 °C) během prvních 10 dnů roku 2025.
Naproti tomu někomu z nejchudší poloviny světové populace by trvalo téměř tři roky (1022 dní), než by vyčerpal svůj podíl ročního globálního rozpočtu na emise uhlíku, informuje Oxfam.
Tento alarmující milník, který Oxfam nazval „Dnem znečišťovatelů“, zdůrazňuje, že na rozpadu klimatu se neúměrně podílejí superbohatí, jejichž emise výrazně převyšují emise běžných lidí. Jedno procento nejbohatších je zodpovědné za více než dvakrát větší emise uhlíku než nejchudší polovina lidstva, což má zničující důsledky pro zranitelné komunity a snahy o řešení klimatické nouze. Aby byl splněn cíl 1,5 °C, musí jedno procent nejbohatších do roku 2030 snížit své emise o 97 %.
„Budoucnost naší planety visí na vlásku. Prostor pro akci je tenký jako břitva, přesto superbohatí svým okázalým životním stylem, znečišťujícími portfolii akcií a zhoubným politickým vlivem nadále mrhají šancemi lidstva. Je to čistá a jednoduchá krádež - hrstka lidí okrádá miliardy lidí o jejich budoucnost, aby ukojila svou nenasytnou chamtivost,“ sdělil Nafkote Dabi, vedoucí politiky Oxfam International v oblasti změny klimatu.
Výzkum Oxfamu ukazuje, že emise jednoho procenta nejbohatších od roku 1990 způsobily - a nadále budou způsobovat - ekonomické škody v řádu bilionů dolarů, rozsáhlé ztráty na úrodě a miliony úmrtí.
· Hospodářské škody, které za posledních 30 let utrpěly země s nízkými a nižšími středními příjmy, jsou přibližně třikrát vyšší než celkové finanční prostředky na ochranu klimatu, které bohaté země poskytly chudším zemím.
· Do roku 2050 způsobí emise jednoho procenta nejbohatších ztráty na úrodě, které by mohly zajistit dostatek kalorií pro výživu nejméně 10 milionů lidí ročně ve východní a jižní Asii.
· Zhruba osm z deseti nadměrných úmrtí v důsledku horka nastane v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy. Přibližně 40 % těchto úmrtí připadne na jižní Asii.
„Vlády se musí přestat podbízet nejbohatším. Bohatí znečišťovatelé musí zaplatit za spoušť, kterou způsobují na naší planetě: zdanit je, omezit jejich emise a zakázat jejich nadměrné požitky - soukromá letadla, superjachty a podobně. Vůdci, kteří nejednají, se fakticky rozhodují pro spoluúčast na krizi, která ohrožuje životy miliard lidí,“ řekl Dabi.
Oxfam vyzývá vlády, aby:
- snížily emise nejbohatších. Vlády musí zavést trvalé daně z příjmu a majetku pro jedno procento nejbohatších, zakázat nebo sankčně zdanit luxusní spotřebu náročnou na emise uhlíku - počínaje soukromými tryskáči a superjachtami - a regulovat korporace a investory, aby drasticky a spravedlivě snížili své emise.
- ať bohatí znečišťovatelé platí. Potřeby financování v oblasti klimatu rychle rostou, zejména v zemích globálního Jihu, které jsou nejvíce postiženy dopady klimatických změn. Bohaté země se sice dohodly na mobilizaci 300 miliard dolarů ročně na pomoc zemím globálního Jihu, aby se vyrovnaly s oteplováním a přešly na obnovitelné zdroje energie, ale tato částka je drasticky nízká oproti pěti bilionům dolarů, které globální Sever dluží na klimatickém dluhu a reparacích.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse