Čína plánuje ve válce o Tchaj-wan sestřelit Starlink z oblohy

17. 1. 2025

čas čtení 8 minut
Čína nabízí nové techniky narušování poháněné umělou inteligencí, které by při hledání a ničení satelitů SpaceX v době války napodobovaly lov velryb, píše Gabriel Honrada.

Odvážné kroky Číny čelit vojenským aplikacím Starlinku pomocí nejmodernějších metod rušení satelitů zdůrazňují klíčovou roli, kterou by vesmír hrál v konfliktu v Tchajwanském průlivu.

Tento měsíc South China Morning Post (SCMP) uvedl, že čínští vědci vyvinuli metodu pro zaměřování satelitní konstelace Starlink společnosti SpaceX. SCMP říká, že metoda simuluje vesmírnou operaci, která by se mohla přiblížit k téměř 1 400 satelitům Starlink během 12 hodin pomocí 99 čínských satelitů.

Výzkum vedený Wu Jün-chuou, ředitelem oddělení kontroly letectví a kosmonautiky na Nan-ťingské univerzitě letectví a astronautiky, byl publikován v čínském akademickém časopise Systems Engineering and Electronics a zdůrazňuje vojenské aplikace Starlinku, jak jsme toho byli svědky ve válce na Ukrajině.

Počítačová simulace čínského týmu naznačuje, že Čína by mohla efektivně sledovat a monitorovat provozní stav satelitů Starlink, které jsou vybaveny lasery, mikrovlnými senzory a dalšími zařízeními pro průzkum a sledování. Zpráva SCMP uvádí, že metoda využívá nový binární algoritmus umělé inteligence, který napodobuje loveckou strategii velryb.

Wuův tým tvrdí, že vyvinul bezprecedentní technologii, která umožňuje počítačům v pozemním řídicím středisku vytvořit komplexní a spolehlivý akční plán za méně než dvě minuty.

Zpráva také uvádí, že výzkum získal významné finanční prostředky od čínské vlády a armády, přičemž na projektu se podílí také Harbin Institute of Technology.

Asia Times již dříve uvedly, že Čína údajně vyvíjí protisatelitní technologie, aby čelila vnímané vojenské hrozbě, kterou představuje síť Starlink, která prokázala strategickou užitečnost na Ukrajině tím, že umožnila koordinaci bojiště v reálném čase.

Čínští vědci prosazují "metody měkkého a tvrdého zabíjení" k neutralizaci decentralizované konstelace Starlink, která poskytuje odolnou komunikaci prostřednictvím více než 2 300 satelitů.

Zaměřování jednotlivých satelitů Starlink je považováno za neefektivní; místo toho Čína prozkoumala převratné technologie, včetně relativistického klystronového zesilovače (RKA), vysoce výkonné mikrovlnné zbraně schopné vyřadit citlivou satelitní elektroniku. Nasazení takových systémů však čelí výzvám, včetně přehřívání satelitů a energetické náročnosti.

Kromě toho Čína vytvořila sofistikované zbraně s řízenou energií, jako jsou lasery s vyzařováním na bázi pevných látek namontované na satelitech, a zkoumá potenciál rentgenových laserů – myšlenky pocházející z americké Strategické obranné iniciativy (SDI) – k vyřazení několika satelitů v jediném útoku. Tento přístup si klade za cíl zvrátit nerovnováhu mezi náklady a směnou u tradičních protisatelitních zbraní.

Odůvodnění těchto programů pramení z prokázaných vojenských výhod Starlinku, jako je stonásobné zvýšení datové rychlosti amerických dronů a neviditelných stíhaček, a jeho klíčové role v ukrajinských úspěších na bojišti, včetně potopení ruského křižníku Moskva.

Zaměření Číny na tyto technologie odráží širší strategii ke zmírnění schopností Starlinku a udržení vesmírné převahy, zejména ve scénářích, jako je konflikt na Tchaj-wanu.

Juliana Suess si všímá efektivity Starlinku ve válce na Ukrajině a v článku z ledna 2023 pro Royal United Service Institute (RUSI) zmiňuje, že Tchaj-wan, inspirovaný Ukrajinou, vyvíjí svůj satelitní komunikační systém na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Suess říká, že projekt, který oznámila Tchajwanská vesmírná agentura v prosinci 2022, má za cíl poskytnout Tchaj-wanu suverénní schopnost nezávislé komunikace v případě čínské invaze.

Poznamenává, že systém je navržen tak, aby zajistil odolnost proti potenciálním útokům na tchajwanské podmořské kabely, které v současné době tvoří páteř jeho vnější komunikace.

Ve zprávě z července 2024 pro Stanfordské centrum pro kybernetickou politiku Charles Mok a Kenny Huang upozorňují na zranitelnost tchajwanských podmořských kabelů, na kterých ostrov spoléhá při svém připojení k internetu.

Mok a Huang poznamenávají, že Tchaj-wan provozuje 15 podmořských kabelů, které přenášejí více než 99 % globálních dat a připojují je k mezinárodním digitálním sítím. Jeho umístění v oblasti náchylné k zemětřesení a blízkost geopolitického napětí však zvyšuje riziko náhodného nebo úmyslného poškození kabelu.

Poznamenávají, že nedávné incidenty s přerušenými kabely poblíž Tchaj-wanu, údajně zahrnujících čínská plavidla, vyvolaly obavy z potenciálních digitálních blokád. Poukazují na to, že oprava podmořských kabelů je časově náročná, protože omezené globální opravárenské flotily zhoršují zpoždění.

V souladu se zranitelností tchajwanské podmořské kabelové infrastruktury The War Zone tento měsíc uvedl, že tchajwanské úřady obvinily čínskou loď Šun-sin-39 z přerušení podmořského komunikačního kabelu poblíž přístavu Keelung.

War Zone tvrdí, že incident je poslední ze série podobných událostí, které ovlivňují tchajwanskou podmořskou infrastrukturu. Zpráva uvádí, že bylo zjištěno, že Šun-sin-39, registrovaný v Kamerunu, ale vlastněný hongkongskou společností vedenou čínským státním příslušníkem, operoval pod více identitami, což vyvolává podezření z úmyslné sabotáže.

Podle zprávy se tchajwanská pobřežní stráž pokusila plavidlo zadržet za účelem vyšetřování, ale drsné počasí zabránilo nalodění. Dále se zmiňuje, že loď pokračovala v cestě do Jižní Koreje, kde tchajwanské úřady požádaly o pomoc s vyšetřováním.

The War Zone říká, že poškozený kabel, který je součástí sítě Trans-Pacific Express, je klíčový pro spojení východní Asie se západním pobřežím USA. Zpráva uvádí, že ačkoli komunikace byla přesměrována s minimálním narušením, incident zdůrazňuje zranitelnost tchajwanské podmořské infrastruktury.

Zatímco satelity netrpí takovými zranitelnostmi, Mok a Huang říkají, že jejich vysoká cena a nižší datová kapacita z nich činí neadekvátní náhradu za podmořské kabely.

Marc Julienne dále ve zprávě pro Francouzský institut mezinárodních vztahů (IFRI) z listopadu 2024 zmiňuje, že i když je tchajwanský satelitní program LEO ambiciózní, čelí několika klíčovým výzvám.

Za prvé, Julienne poukazuje na to, že závislost na zahraničních partnerech při vypouštění satelitů zdůrazňuje absenci domácích startovacích kapacit, což je významná překážka pro dosažení komplexního statusu vesmírné velmoci. Ačkoli existují plány na autonomní nosné rakety, pokrok podle něj zůstává pomalý, přičemž testovací lety jsou naplánovány až na rok 2028.

Za druhé, říká, že omezené zkušenosti s vesmírnou komunikací mezi tradičními tchajwanskými vesmírnými aktéry a nedostatek odborných znalostí v oblasti satelitní komunikace v rámci jeho průmyslové základny komplikují úsilí o vývoj domácí kontrolované širokopásmové satelitní konstelace LEO.

Julienne říká, že tyto výzvy jsou umocněny geografickou a geopolitickou zranitelností Tchaj-wanu, jako je spoléhání se na podmořské kabely pro připojení k internetu, které jsou náchylné k přírodním katastrofám a potenciálním sabotážím ze strany protivníků.

Zmiňuje, že úsilí Tchaj-wanu o zvýšení "komunikační odolnosti" prostřednictvím satelitních konstelací je zásadní, ale vyžaduje značné finanční investice a investice do lidského kapitálu. Říká však, že rozvíjející se tchajwanský vesmírný sektor se snaží přilákat a udržet talenty, přičemž mnoho inženýrů upřednostňuje lépe placené příležitosti v polovodičích nebo práci v zahraničí.

A konečně, Julienne říká, že orientace v geopolitické citlivosti vesmírného rozvoje, zejména při udržování civilního dohledu a vyhýbání se provokativním vojenským aplikacím, zvyšuje složitost ambicí Tchaj-wanu.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1364

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2025