Nevěřte Putinovu tvrzení, že je připraven ukončit válku na Ukrajině, varuje Zelenskyj

14. 2. 2025

čas čtení 9 minut
Zelenskyj vyzývá k jednotnému postoji Ukrajiny, EU a USA k rozhovorům

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval světové lídry, aby „nevěřili Putinovu tvrzení o připravenosti ukončit válku“, po dramatickém vývoji v posledních 24 hodinách, který zahrnoval telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem ve snaze zahájit mírové rozhovory.

Zelenskyj to uvedl v aktuálním komentáři na sociálních sítích po telefonátu s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Uvedl, že dvojice hovořila o „podmínkách potřebných pro trvalý a skutečný mír na Ukrajině“ a „shodli se, že žádná jednání s Putinem nemohou začít bez jednotného postoje Ukrajiny, Evropy a USA“.

V dosud nejsilnější větě, která prozrazuje jeho skepsi vůči rozhovorům, však uvedl, že „varoval světové lídry před důvěrou v Putinova tvrzení o připravenosti ukončit válku“.

Zde jsou jeho komentáře v plném znění:

    Mluvil jsem s polským premiérem @donaldtusk. Diskutovali jsme o podmínkách potřebných pro trvalý a skutečný mír na Ukrajině a shodli jsme se, že žádná jednání s Putinem nemohou začít bez jednotného postoje Ukrajiny, Evropy a USA.

    Informoval jsem premiéra o svém rozhovoru s prezidentem Trumpem a diskutovali jsme o klíčových sděleních a o potřebě koordinovat postoje všech Evropanů, aby bylo dosaženo úspěšných výsledků pro celou Evropu.

    Zdůraznil jsem, že Ukrajina musí vyjednávat z pozice síly, se silnými a spolehlivými bezpečnostními zárukami, a že členství v NATO by bylo pro partnery nejvýhodnější. Další klíčovou zárukou jsou seriózní investice do ukrajinského obranného průmyslu.

    Varoval jsem také světové lídry před důvěrou v Putinova tvrzení o připravenosti ukončit válku.



Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že vynucování dohody o ukončení války s Ruskem na Ukrajině nepovede k trvalému míru
poté, co se americký prezident Donald Trump v telefonátu dohodl na zahájení jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Válka na Ukrajině „musí skončit co nejrychleji“, řekl Scholz ve čtvrtek, ale jak dodal, „ruské vítězství nebo ukrajinský kolaps nepovedou k míru, naopak“.

    To by ohrozilo mír a stabilitu v Evropě, a to zdaleka nejen na Ukrajině.

Scholz v rozhovoru pro Politico varoval, že ukrajinský konflikt nesmí skončit „diktovaným mírem“.

„Po celé ty roky jsme Ukrajinu podporovali,“ řekl Scholz.

    To je základem pro vytvoření perspektivy mírového řešení, které není diktovaným mírem nad Ukrajinou. To musí zůstat zásadou, že se rozhodnutí nebudou přijímat nad hlavami Ukrajinců.


Americký ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že evropští spojenci „musí NATO znovu učinit velkým“  tím, že zvýší své výdaje a převezmou větší odpovědnost za bezpečnost kontinentu, neboť varoval, že Trumpova administrativa „nedovolí, aby někdo udělal ze strýčka Sama strýčka Plátce“ . Odmítl také veškerou kritiku Trumpova přístupu k jednání s Putinem s tím, že poukázat na realitu není totéž jako dělat ústupky.


 Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že jednal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem o plánech na strategické partnerství s USA.

Uvedl:

"Měl jsem dobrý rozhovor s @SecRubio o způsobech, jak pokročit ve strategickém partnerství mezi Ukrajinou a USA, které by bylo oboustranně výhodné. Poděkoval jsem ministru Rubiovi za potvrzení, že USA jsou i nadále odhodlány podporovat Ukrajinu. Dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru je naším společným zájmem."


Rusko uvedlo, že Ukrajina bude „samozřejmě“ zapojena do rozhovorů o ukončení války, ale že bude existovat samostatná americko-ruská část jednání

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rovněž uvedl, že uspořádání schůzky prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa by mohlo trvat až několik měsíců, případně by se mohlo konat v saúdském hlavním městě Rijádu.

Agentura Reuters poznamenala, že jeho vyjádření pravděpodobně neuklidní Kyjev ani nerozptýlí obavy evropských vlád, které požadují místo u jednacího stolu v obavách, že by Moskva a Washington mohly v opačném případě uzavřít dohodu, která by podkopala jejich bezpečnost.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes již dříve prohlásil, že nepřijme žádná jednání, která Ukrajině neposkytnou místo u jednacího stolu.

Podobné požadavky vyslovili i evropští představitelé, kteří se rovněž chtěli zapojit.

„Jakákoli dohoda bez nás selže, protože potřebujete, aby Evropa a Ukrajina dohodu také realizovaly,“ uvedl dnes šéf zahraniční politiky EU Kaja Kallas.

„Jakákoli rychlá dohoda je špinavá dohoda,“ dodala.


Žádná „nevyhnutelná touha po střetu s Čínou“, říká Hegseth

V závěrečné otázce na tiskové konferenci byl Hegseth dotázán na vztahy s Čínou a na to, jak ji chce odradit od toho, aby se dostala do případného konfliktu s USA.

Říká, že Trump chce mít s Čínou pevné vztahy a administrativa nemá „nevyhnutelnou touhu se s Čínou střetnout“.

Poznamenává však, že „existuje uznání, že existují rozdílné zájmy, které vedou k potřebě posílení na americké straně“.

Říká, že je „rozumné“ zabývat se tvrdým odstrašením v tichomořském regionu a pochopit „rostoucí čínskou hrozbu“.

„Existuje důvod, proč Donald Trump v každém okamžiku zdůrazňuje mír prostřednictvím síly."

    Mým úkolem, mým jediným úkolem jako ministra obrany je zajistit, aby měl co nejsilnější, nejschopnější a nejsmrtonosnější armádu. Nedej bože, abychom ji museli použít - je určena a postavena pro odstrašení - ale pokud budeme muset, můžeme se s [ní] uzavřít a zničit naše nepřátele a co nejrychleji přivést naše muže a ženy domů s úspěchem."

Poté znovu hovoří o obranné výrobě a vyzývá k radikálnímu přepracování stávajících procesů s cílem snížit byrokracii, „aby dnešní požadavek nebyl dodán za sedm let, ale za tři roky, s menší byrokracií a s co nejúčinnější a nejefektivnější technologií“.

Hegseth hovořil o budoucích vztazích s Evropou.

Říká, že USA „stojí po vašem boku“, ale Evropané „nemohou mít očekávání, že USA budou trvalým garantem“ míru, ale musí posílit.

Opakuje své výzvy, aby evropští spojenci více investovali, když připomíná vznikající rizika a hrozby v jiných částech světa, včetně oblastí, kde jsou podle něj USA pravděpodobně hlavním partnerem schopným zajistit skutečné odstrašení, jako například v Tichomoří.

    Přáli bychom si, abychom mohli vždy a všude vést. Budeme solidární se spojenci a partnery a budeme všechny vybízet k investicím, aby se síla toho, co představujeme, znásobila. To však vyžaduje realistické rozhovory.

Mírové rozhovory budou s Putinem i Zelenským, říká Hegseth


Na otázku, zda může zaručit, že Ukrajině nebude vnucena žádná dohoda, odpovídá, že to „nakonec není moje rozhodnutí“, protože rozhovory povede Trump.

Podotýká však, že prezident hovořil jak s Putinem, tak se Zelenským, a „jakékoli jednání ... bude vedeno s oběma“.

    Je to jen laciný politický bod, jak říci: Aha, nechali jsme všechny vyjednávací karty na stole tím, že jsme uznali některé skutečnosti, které existují na místě. Prezident Zelenskyj chápe realitu na místě, prezident Putin chápe realitu na místě a prezident Trump jako tvůrce dohody, jako vyjednavač, chápe tuto dynamiku také.

Naznačuje, že příslib angažovanosti USA v oblasti přírodních zdrojů na Ukrajině by rovněž tvořil nepřímou bezpečnostní záruku. Říká, že investiční vztah by „v dlouhodobém horizontu ... byl mnohem hmatatelnější“ a dalším způsobem, jak projevit solidaritu.

    To je jedna z mnoha dalších příležitostí, které tento prezident využije při jednáních s vysokými sázkami.

    Takže prostě odmítám na první pohled předpoklad, že prezident Trump nějak nejedná s plnou sadou karet, když je to on, kdo může v konečném důsledku určit, jaké karty má v ruce.

Hegseth je tázán, proč by se na jakékoli mírové síly neměl vztahovat článek 5 NATO („ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe se považuje za útok proti všem“).

Říká, že všechny podrobnosti budou projednány až během jednání a že by to nechtěl předjímat.

Vrací se však ke svému předchozímu bodu:

    Myslím si, že realismus je důležitou součástí rozhovoru, který dosud dostatečně neexistoval... ale pouhé poukázání na realismus, jako že hranice nebudou vráceny zpět na úroveň, jakou by si všichni přáli v roce 2014, není ústupkem Vladimiru Putinovi.

    Je to uznání tvrdé mocenské reality na místě, po mnoha investicích do obětí, nejprve ze strany Ukrajinců a pak spojenců, a pak uvědomění si, že vyjednaný mír bude nějakou demarkační linií, kterou nechce ani jedna strana.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1447

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2025