Britský premiér "vyšle vojáky na Ukrajinu". Je to realistické?
18. 2. 2025
čas čtení
13 minut
Moderátorka, The World at One, BBC Radio 4, pondělí 17. února 2025, 13 hodin:
Britský premiér prohlásil, že je připraven vyslat britské vojáky na
Ukrajinu. Prohlásil to před svým dnešním setkáním s dalšími evropskými
lídry v Paříži, které bylo narychlo uspořádáno v návaznosti na
prohlášení USA, že se s Ruskem setkají na schůzce, která se koná zítra v
Saúdské Arábii.
Starmer: Nejde jen o
frontu na Ukrajině, ale o frontu Evropy a Spojeného království. Jde o
naši národní bezpečnost a myslím, že musíme udělat více. Musíme posílit
naši kolektivní reakci v Evropě, a tím myslím schopnosti. Tím mám na
mysli hrát naši plnou roli, pokud jde o obranu suverenity Ukrajiny.
Moderátorka:
Sir John Edwards je bývalý šéf tajné zpravodajské služby MI6, a řekl
dnes, že je důležité mít jasný mandát pro případné mírové jednotky.
Moderátorka: Zatímco agentura Reuters informovala, že USA poslaly evropským státům dotazník, v němž se jich ptají přesně na takové otázky, zda by byly ochotny vyslat na Ukrajinu vojáky, kolik a co by potřebovaly od Washingtonu na jejich podporu. Ptaly se také, co by se mělo stát, kdyby Rusko na tyto síly zaútočilo. Shashank Joshi je redaktorem časopisu The Economist pro otázky obrany. Může nám poskytnout své odborné znalosti, Shashanku, pan premiér odpověděl na tu první otázku, že Velká Británie je ochotna vyslat vojáky. Jak byste odpověděl na druhou otázku, kolik vojáků bychom mohli poskytnout?
Shashank Joshi: No, oficiálně sdělujeme NATO a jeho vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě Marshallovu centru, americkému generálovi jménem Christopher Cavoli, že poskytneme strategické záložní jádro. A to je spousta brigád, spousta sil s velkým velitelstvím, které to všechno řídí, ale jsme toho dnes schopni? Ne. Jsme schopni nasadit plnohodnotnou bojovou divizi? V takovém měřítku ne. To, co bychom mohli udělat, je pravděpodobně vytvořit brigádu. Brigáda je tradičně něco kolem 5000 mužů. Slíbili jsme brigádu Estonsku. Máme tam bojovou skupinu. Říkáme, že bychom to rozšířili na brigádu. V krizi nebo ve válce by to ale, a to je důležité, vysálo většinu zdrojů armády. Takže například jedna obrněná brigáda by zabrala asi sedmdesát až osmdesát procent všech bojových ženijních schopností. Jinými slovy, o moc víc toho udělat nemůžete. Neměli bychom na to podpůrné kapacity. Je zřejmé, že pokud to všechno uděláte a pošlete na Ukrajinu, otevřete uvnitř NATO velké mezery. Zbytek linie musí bránit někdo jiný. Odkud se to tedy vezme?
Shashank Joshi: No, to by určitě nešlo. Slíbili jsme Estonsku plnou brigádu a také vygenerovat další plnou seriózní brigádu a poslat ji někam do Evropy. Ukrajina v současné době právě teď, a i kdybyste, mimochodem, i kdybyste na ten problém hned hodili spoustu peněz, stejně byste to v tuto chvíli prostě nebyli schopni udělat.
Moderátorka: Jedna z těch otázek také je, co by potřebovali od Washingtonu? Byla by to letecká podpora?
Shashank Joshi: Myslím, že od Washingtonu potřebujete dvě věci. Potřebujete, pokud je to nástražná síla, která je v bezpečí, při útoku Rusů to pak vyvolá širší intervenci. Potřebujete politickou podporu Ameriky, že vám kryje záda. To je zásadní, ale konkrétněji potřebujete řadu dalších schopností. Vzdušné krytí je jednou z nich. Nechcete, abyste to museli dělat pod hrozbou ruského leteckého útoku, ruských klouzavých bomb. Pokud jsou v dosahu těchto doletových raket, tak byste potřebovali letecké krytí. Potřebovali byste protivzdušnou obranu, pozemní protivzdušnou obranu, kterou v Evropě máme v malém počtu, ale ne v počtu nedostatečném pro rozsah této fronty, a potřebovali byste řadu dalších prostředků. Mluvím zde o věcech, jako jsou zpravodajská, pozorovací a průzkumná letadla, logistika, elektronický boj, všechny druhy věcí. Je to dlouhý seznam, ale k tomu potřebujete Ameriku. Jinak jsou vaše síly vystaveny ruským vojenským kapacitám.
Moderátorka: Takže jediný způsob, jak to může fungovat, je nějaký druh integrovaných sil, které zahrnují Američany, i když ve skutečnosti tam nebudou mít přítomny vlastní vojáky.
Moderátorka: Dnes ráno se Nicky Campbell v pořadu Radio 5 live ptal svých posluchačů, co si myslí o vyhlídkách britských mírových sil na Ukrajině.
"Jediné mírové síly, které do té oblasti jdou a jsou na 1300 km dlouhé frontové linii, dobře, 1300 km. A tato mírová formace sil to nebude mít lehké."
"Mluvíme, ale nic neděláme. Jsem velmi nervózní a této kartě mírových sil, která se zdá být rozdána, moc nevěřím. Mírové síly nebudou pro NATO závazné ohledně článeku 5. O co jde?"
Moderátorka: Obraťme se nyní na generála sira Adriana Bradshawa, který byl v letech 2014-2017 zástupcem vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě. Generále Bradshawe, jaké jsou vaše názory? Především na to, co jste tam právě slyšel?
Adrian Bradshaw: Dobré odpoledne, Sarah, bylo to několik zajímavých příspěvků předchozích řečníků. Ale moje myšlenky jsou takové, že víte, my jsme Ukrajince v jejich válce fakticky zklamali v tom smyslu, že jsme kolektivně neudělali dost pro to, abychom ruskou válečnou mašinérii zastavili, natož abychom porazili agresi. Ale jsme tam, kde jsme, a bezpochyby nás čekají ústupky v otázce území, členství v NATO. Jinými slovy, pokud se nám nepodaří vrátit Ukrajinu do stavu, v jakém byla jako suverénní stát před touto válkou, musíme naprosto nutně zajistit trvalý mír, trvalý mír, a to je velmi vážný závazek. Jsem přesvědčen, že nemůže jít o symbolickou sílu. Nemůže to být něco, co pozoruje špatné chování a stojí stranou, což by zcela zničilo naši důvěryhodnost a nepřineslo by to Ukrajincům vůbec nic dobrého. Nemůže to být síla, která se bude chovat jako nástražná síla. Musí to být pořádná odstrašující síla, a to má zásadní důsledky pro investice úsilí, které se chystáme vynaložit.
Moderátorka: Můžete nám to pomoci pochopit? Protože to bylo také přirovnáno k Bosně, kde to byl v té době docela zmatený mandát, pokud tomu dobře rozumím, zda se jedná o udržování nebo prosazování míru, mluvíte o odstrašujících silách, což znamená co?
Adrian Bradshaw: No, myslím, že srovnání s Bosnou není užitečné. Víte, Rusové jsou v této věci potenciálními protivníky, a to je vážné. Takže potřebujeme důvěryhodné síly, které jsou schopné porazit agresi, pokud k ní dojde. A mimochodem, musí být hybridní, protože agrese může přijít na souši, v námořní oblasti, může přijít v kybernetické oblasti. Může mít informační charakter, může se jednat o politickou subverzi. To pokrývá celou škálu národních a kolektivních úniků moci. Takže první věc, kterou bych řekl, je, že celý tento podnik musí být podpořen velkou strategií zadržování Ruska. A pokud se to chystáme udělat na Ukrajině, je třeba, aby se jednotlivé části síly vyrovnaly. Něco, co efektivně dělá to, co dělá NATO na svém území. Skutečně odstrašit agresi a NATO funguje, protože sáhlo zpět k nejzávažnějším schopnostem. Nejvážnější vojenské schopnosti účinně proti Rusku. To by muselo dělat totéž.
Moderátorka: Říkáte, že to musí být NATO?
Adrian Bradshaw: Ne, neříkám, že to musí být NATO, ale určitě to musí být integrováno do NATO, odstrašení musí fungovat v NATO. Všechno visí na víře nás a Ruska a potenciálních protivníků v článek 5. Proto to funguje, protože oni to vědí. Že stačí jedna noha na území NATO a jsme ve válce, všichni. Takže v případě Ukrajiny, pokud odstrašení selže, musíme si ujasnit, co to znamená. Pokud bychom se dostali do bojových operací mezi britskými, francouzskými, německými jednotkami, ať už je to kdokoli, a ruskými jednotkami na území Ukrajiny, nemohlo by to být omezeno na Ukrajinu. Nefungovalo by to. Museli bychom být schopni zaútočit na prostředky v Rusku a Rusové by se pravděpodobně rozhodli udělat totéž nám. Takže v podstatě říkám, že na Ukrajině může, ale nemusí být vlajka NATO. Ale v konečném důsledku by zpětný dosah musel být na NATO, protože bychom nedokázali zadržet boj, kdyby vypukl na Ukrajině. To není úplně špatné, protože to znamená odstrašení. Je to také způsob, jak zaháčkovat NATO do budoucího míru a bezpečnosti Ukrajiny, aniž by byla skutečně členem, a je třeba mít na paměti, že pan Putin nehodlá přijmout mírovou dohodu, která mu neumožňuje vrátit se k Rusům alespoň s něčím. Myslím, že klíčem je dát mu to minimum, které potřebuje ke svému přežití, ale poslat ho zpátky poněkud pokáraného a zcela jasně je mu nutno dát najevo, že nemá možnost to udělat znovu, na Ukrajině nebo kdekoli jinde v NATO.
Moderátorka: Nemluvil jste o číslech. Víme, že premiér už řekl, že je připraven nasadit vojáky, a pravděpodobně by to řekl jen tehdy, kdyby dostal jakýsi souhlas, že pokud vojenští velitelé řekli ano, můžeme to udělat.
Adrian Bradshaw: No, vojenští velitelé udělají to, co se od nich vyžaduje. Budou však v tuto chvíli zcela realističtí ve svých omezeních a je zcela správné, že náš premiér takový závazek učinil. Protože jsme se významně podíleli na podpoře Ukrajiny během války, musíme být připraveni podpořit mír. Ale do počtů bych se nepouštěl, ale musí to být věrohodné. Musí to být dostatečně velká armáda, pokud jde o pozemní síly, aby měla reálnou šanci porazit ruský vpád.
Moderátorka: Mluvíme jen o velikosti brigády 5000 pro ty z nás, kteří nejsou z armády a snaží se v tom zorientovat. Je to příliš málo?
Adrian Bradshaw: No, je to příliš málo na celou sílu, ale záleží na tom, s čím přijdou ostatní, a záleží na tom, co poskytnou Američané za zázemí. Nemyslím si, že je důvěryhodné nemít nakonec zázemí americké podpory. To je to, co dává NATO skutečnou důvěryhodnost. A nakonec by to vyžadovalo, aby tam byla, a předpokládám, že Američané by poskytli prostor a další schopnosti. Ale v zásadě musí být síly dostatečně velké, aby porazily vpád, a to jsou značné síly. Je to více než brigáda.
Zdroj v angličtině ZDE
1739
Diskuse