Populační krize v Evropě

18. 2. 2025

 .
„Většina politiků z levého i pravého středu uznává, že imigrace je potřebná ke zmírnění demografických tlaků,“ řekl John Springford, spolupracovník think-tanku Centre for European Reform. „Snaží se zaměřit na přísnější - a často nehumánní - azylová pravidla v naději, že přísnější prosazování hranic poskytne politické krytí pro vyšší regulérní imigraci.

Radikální pravicové strany však stále více zpochybňují mainstreamový konsensus. Ty země, kterým se podaří udržet linii proti požadavkům na snížení imigrace v produktivním věku, budou mít v dlouhodobém horizontu silnější ekonomickou pozici.“

Nejnovější prognózy vypracované Eurostatem, oficiální statistickou agenturou EU, naznačují, že počet obyvatel bloku bude do roku 2100 na základě současných trendů o 6 % nižší - ze současných 447 milionů klesne na 419 milionů.

Tento pokles však bledne ve srovnání se scénářem Eurostatu bez imigrace. Agentura předpokládá pokles počtu obyvatel o více než třetinu, na 295 milionů do roku 2100, když vyloučí imigraci ze svého modelování.

Základní projekce Eurostatu předpokládají, že země si zachovají průměrnou úroveň čisté migrace z posledních 20 let, ale agentura rovněž zveřejnila údaje s vynecháním tohoto předpokladu.

Podobně britský Úřad pro národní statistiku zveřejňuje populační prognózy, které zahrnují scénář nulové čisté migrace.

Evropě hrozí velký pokles počtu obyvatel bez imigrace

Italská premiérka Giorgia Meloniová si jako prioritu svého prvního funkčního období stanovila potlačení migrace, ale její země má jednu z nejnižších měr porodnosti v Evropě a počet jejích obyvatel by se při nulové imigraci do konce století snížil o více než polovinu.

V Německu, kde je protiimigrační AfD v průzkumech na druhém místě, by se v případě úplného uzavření hranic počet obyvatel během příštích 80 let mohl snížit z 83 milionů na 53 milionů.

A ve Francii, kde loni v létě vyhrálo první kolo parlamentních voleb Národní sjednocení, které v kampani prosazovalo omezení příchodu lidí, by scénář nulové imigrace znamenal pokles počtu obyvatel z 68 milionů na 59 milionů.

Pouze v několika státech EU by uzavření hranic znamenalo malý rozdíl: Rumunsko, Lotyšsko a Litva, tedy země, které zaznamenaly čistý odliv obyvatel.

Naopak ve většině Evropy by se populace při absenci současné míry imigrace nejen zmenšila, ale také by zestárla, protože by se snížil počet lidí v produktivním věku oproti starším.

V současné době je 21 % obyvatel EU ve věku 65 let a více. Podle základního scénáře Eurostatu se tento podíl do roku 2100 zvýší na 32 %, ale podle scénáře agentury s nulovou imigrací se ještě zvýší na 36 %.

Vědci, kteří se zabývají měnící se věkovou pyramidou v Evropě, varují, že to bude pro země znamenat rostoucí ekonomický tlak.

„Hlavními důsledky bude pomalejší růst, protože se sníží počet pracovních sil, a vyšší daňové zatížení, protože vzrostou výdaje na důchody a poptávka po zdravotní a seniorské péči,“ uvedl Springford.

Ve velké části EU se to již projevuje, neboť daňové zatížení - vyjádřené prostřednictvím daňových příjmů jako procenta HDP - v posledních desetiletích stoupá v zemích, jako je Francie, Itálie, Německo a Španělsko.

Zdravotnictví a sociální péče budou pro zvládání stárnoucí Evropy stále důležitější a mnoho zdravotnických systémů v EU je již nyní závislých na lékařích nebo zdravotních sestrách z řad přistěhovalců.

„Více lidí bude potřebovat péči, i když to závisí na tom, jak jsou lidé ve stáří zdraví a kolik péče potřebují,“ řekl Alan Manning, profesor ekonomie na London School of Economics.

„Máte také druhou stranu rovnice, že kvůli menšímu počtu dětí, kvůli nízké porodnosti, potřebujete méně lidí ve školství a v péči o děti. Takže to, co musíme v jistém smyslu udělat, je přerozdělit lidi, kteří se starali o děti, na péči o staré lidi.“

Odborníci zároveň zdůrazňují, že přistěhovalectví není stoprocentním řešením evropských demografických problémů, naopak navrhují, že je jedním z mnoha řešení, nebo alespoň způsobem, jak usnadnit přechod ke starší společnosti.

„Zvýšení úrovně imigrace samo o sobě tyto demografické problémy nevyřeší - úroveň, která by k tomu byla zapotřebí, by byla velmi vysoká a existuje pouze tolik migrantů, kteří jsou ochotni se přestěhovat,“ řekl Springford.

„Ale pomohlo by to, stejně jako zvýšení míry zaměstnanosti lidí v produktivním věku, posunutí věku odchodu do důchodu, reforma důchodů a přesunutí daňové zátěže z pracovních příjmů na majetek, zejména nemovitosti.“

Manning dodal: „Aby imigrace pomohla, musí být přistěhovalci skutečně zaměstnaní, a v mnoha evropských zemích je míra zaměstnanosti mnoha přistěhovalců poměrně nízká. Takže to nemůžete brát jako samozřejmost. Pokud by přišel imigrant, který by nepracoval a potřeboval by podporu, sociální dávky, tak by to situaci nezlepšilo, ale zhoršilo. Takže je opravdu důležité, aby pracovali, a to bylo v některých případech problematické.“

V rámci národních hranic ponesou hlavní tíhu nadcházejícího úbytku obyvatelstva EU venkovské oblasti. Během příštích 80 let by mohlo více vesnic postihnout stejný osud jako Camini v jižní Itálii.

Tato vesnice je jednou z mnoha v regionu Kalábrie, kde počet obyvatel později ve 20. století prudce klesl, protože mladí obyvatelé se stěhovali za příležitostmi jinam.

Camini se nedávno stala místem projektu, v jehož rámci se přesídlují uprchlíci a který se snaží vrátit obec zpět před zánik. Camini bylo zmíněno v nedávné zprávě Rady Evropy, kterou napsala labouristická poslankyně Kate Osamorová a která zkoumala potenciál přistěhovalectví ke zmírnění problémů stárnoucí populace.

„Díval jsem se, jak to místo pomalu umírá. Domy prostě padaly, protože v nich nikdo nebydlel,“ řekl Rosario Zurzolo, který se v Camini narodil a nyní je předsedou družstva Eurocoop Servizi, které projekt přesídlení vede.

V rámci tohoto programu se v Camini zatím natrvalo usadilo 50 uprchlíků, čímž se počet obyvatel vesnice zvýšil na 350. Dalších 118 uprchlíků je ubytováno dočasně. Symbolickým úspěchem programu bylo nedávné znovuotevření místní školy.

Zurzolo tvrdí, že Camini může sloužit jako model, který pomůže oživit další evropské regiony, jež zažívají úbytek obyvatelstva.