Vytrháme parkety?

26. 5. 2011 / Karel Dolejší

Přicházejí maršálové... Pardon, tentokrát generálové na penzi, a varují, že prý ekologické organizace jsou nástrojem Moskvy. Nebýt ekologů, mohla by se prý Evropa docela dobře obejít bez ruského zemního plynu, neboť nekonvenční zásoby tzv. břidlicového plynu (shale gas) by jí údajně mohly vystačit až na 60 let. Jenže těmhle zaprodancům, jak prý ukázala kauza radaru v Brdech, snad sama Moskva našeptává, aby těžbě bránili.

Výraz "ekologie" je původně odvozen od řeckého "oikos", neboli domácnost, a "logia", čili studium. Podobně jako "ekonomie" (původně: nauka o vedení domácnosti) se tedy vyšlo z hospodaření v domácnosti. Vezměme na chvíli etymologii vážně a pusťme se do tématu nejprve s pomocí odvozené metafory.

Pokud potřebujete svůj domov v zimě vytopit na určitou teplotu a musíte otop příliš draho nakupovat u sousedů, můžete zvolit v zásadě dva přístupy: Buď investujete do energetické efektivity domácnosti - dobře tepelně utěsníte dveře, koupíte kvalitní okna, zapřemýšlíte o okenicích, závěsech vytvářejících dodatečnou tepelnou izolaci oken, podle možností využijete kapacity pomocného solárního ohřevu vzduchu na verandě či zimní zahradě, atd. Cílem je zde eliminovat zbytečné úniky tepla, využít různé možnosti přitápění nezávislé na chemické energii paliv, a tak omezit závislost na nakupovaném zdroji, který (ani jeho prodejní cenu) nemáte a nebudete mít pod kontrolou.

Nebo prohlásíte, že současná energetická spotřeba vaší domácnosti je svaté právo občana demokratické společnosti a máte tedy volnou ruku k tomu udělat cokoliv, abyste využili třeba i naprosto nekonvenčních způsobů, jak si tuto spotřebu co nejdéle udržet - a to prakticky za jakoukoliv cenu a bez ohledu na to, co se stane později. Jestliže není na otop, někteří lidé například místo úspor zvolí nekonvenční postup využití rezerv chemické energie ve vlastní domácnosti - vytrhají parkety, shromáždí je uprostřed místnosti a podpálí je, čímž (pokud je byt poněkud rozlehlejší) vygenerují dostatek tepla na nikoliv nepodstatný počet dní. A pokud se parkety vprostřed místnosti nakupí opravdu šikovně, může od jejich plamene navíc chytit i krov, čímž dojde k využití dalších, nikoliv nepodstatných rezerv chemické energie. To že se tímto způsobem dům stane neobyvatelným je přirozeně podlá lež šířená komplici těch, kdo prodávají suroviny na otop a chtějí nám zabránit v tom, abychom se bez jejich dodávek obešli, alespoň tedy na čas - než se staneme bezdomovci...

Čeští novináři inspirovaní generály si zatím všímají pouze ekologických rizik plynoucích z karcinogenních chemikálií přidávaných do vody, s jejíž pomocí je břidlicový plyn uvolňován z podloží. Až tři čtvrtiny objemu kontaminované vody jsou z vrtu zase odčerpány; zbytek ovšem zůstane v matečné hornině a může způsobit znečištění spodních vod, a v důsledku toho pitné vody. Obhájci těžby plynu z břidlic tvrdí, že koncentrace chemikálií ve vodě, která ve vrtu zůstane, je nízká. Jako obvykle v podobných případech se přitom ignorují tři věci: Že se díky politice sponzorů prakticky nevyskytují studie dlouhodobých dopadů různých rozředěných chemikálií na lidské zdraví; že životní prostředí v průmyslových zemích je i bez kontaminace spodních vod chemikáliemi z těžby plynu již značně znečištěno řadou jiných chemických substancí (umělé hormony, umělá barviva, zpomalovače hoření, agrochemikálie...), jejichž účinky se kumulují; a konečně, že za specifických podmínek v důsledku různých přírodních procesů samovolně dochází k lokálnímu zvyšování koncentrace znečištění.

O jiném aspektu věci se v ČR zatím prakticky nehovoří: Přibývá důkazů o tom, že značně energeticky náročná těžba a následná spotřeba nekonvečního plynu z břidlic generují stejné nebo dokonce větší množství skleníkových plynů než využití ropy či uhlí. Podle střechové organizace Council of Scientific Society Presidents sdružující statisíce amerických vědců se Obamova administrativa patrně mýlila, když prosazovala těžbu plynu z břidlic jako řešení problému globální změny klimatu. Podle studie Environmental Protection Agency při využití břidlicového plynu vznikají mnohem vyšší emise metanu (který je až stokrát účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý) než při využití zemního plynu. A podle docela čerstvé studie výzkumníků z Cornell University je dopad využití břidlicového plynu na klimatický systém během následujících dvou dekád po spálení dokonce mnohonásobně horší než u uhlí nebo topného oleje, zatímco v měřítku jednoho sta let je zcela srovnatelný.

Jak je z uvedených zdrojů zřejmé, nejzákeřnějšími "agenty ve službách Kremlu" oponujícími těžbě břidlicového plynu jsou tedy patrně americké vědecké a vládní instituce.

Podle odhadu geologů se největší evropské zásoby břidlicového plynu nacházejí v Polsku, a z toho zase většina leží v Lublinském vojvodství u hranic s Ukrajinou. A zde od září 2010 pro polské konsorcium PGNiG provádí pokusné vrty texaská společnost Halliburton. Ano: Táž společnost Halliburton, která se spolu s KBR tak "proslavila" aférami kolem neskutečně předražených zakázek na poválečnou rekonstrukci Iráku...

V této souvislosti jsou zajímavé zprávy o tom, že celý poprask kolem těžby břidlicového plynu, která byla vždy z ekonomického hlediska velice problematická, může být ve skutečnosti jen sofistikovanou investiční bublinou dočasně financovanou úvěry. Poměrně vysoká počáteční produkce z vrtů totiž velmi rychle klesá (většina vrtů je vytěžena během cca 7 let), což komplikuje návratnost značných počátečních investic, a velká část známých zásob by navíc byla komerčně nevytěžitelná dokonce i kdyby byly ceny zemního plynu mnohem vyšší než dnes. Věc tedy může také skončit jako obrovské politicky naspinované investiční "letadlo"...

Ve jménu zaklínadla "energetické bezpečnosti" je ovšem možno veškeré poznatky o problémech spojených s produkcí břidlicového plynu šmahem prohlásit za ruskou propagandu - podobně jako tomu bylo s "národní bezpečností", když američtí experti zpochybňovali potřebnost a efektivitu protiraketového systému, jehož komponenty měly být umístěny v Brdech.

Tak co: Necháme se tentokrát přesvědčit? Vytrháme parkety?

0
Vytisknout
11053

Diskuse

Obsah vydání | 27. 5. 2011