Volba prezidenta může být důležitější, než si možná myslíme

31. 12. 2012 / Luděk Prokop

Tak nám to pan Marek Řezanka, jak už jsme mohli z jeho článků navyknout, opět pěkně vysvětlil. V daném případě to myslím doslovně a bez špetky ironie. Jeho články mě pokaždé zaujmou. Líbí se mi, přestože tu a tam, ojediněle, mám nad některou jeho dílčí úvahou otazník. Dlužno dodat otazník, nikoli vyložený nesouhlas.

https://www.pwf.cz/

Můj pocit, že to, koho zvolíme za presidenta, může být důležitější než bychom si sami mohli myslet, sílí.

Ano, pokud nebude přímá volba škálou všelijakých" šarád" zmařena. U nás, v politické současnosti nechutně zvrhlém dění, již můžeme počítat prakticky s čímkoli. Předpokládejme, že k volbám dojde tak, jak bylo stanoveno. V takovém případě budeme vystaveni nespočtu manipulací, řadě očekávaných i nečekaných událostí a nespočtu zdánlivě chaotických informací.

Marek Řezanka píše: "Bylo by čirou spekulací nyní vyvozovat, kdo se dostane do druhého kola prezidentské volby. Počkejme si, nespekulujme -- a neohlížejme se na předvolební výzkumy. Zvláště, když se nás osobně nikdo neptal. Volme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí -- není totiž tak úplně pravda, že kdo bude naším prezidentem, je fuk." Ano. Pod tohle bylo by možné se podepsat.

Troufám si předpokládat, že značná většina z voličů bude skutečně volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Při vědomí získaném zásluhou politických praktik a praktik předváděných sdělovacími prostředky, při očekávání dezinformačního chaosu a manipulací i toho nejhrubšího zrna, nelze od spekulací ohledně postupu do druhého kola, mávnutím ruky, se oprostit. A to ani při tom nejlepším svědomí.

Mohu-li si dovolit představu, že volební pravidla stanovují možnost dát pro finálové volby dvou kandidátů na presidenta, po jednom hlasu pro dva finalisty, dovolil bych si ten přepych a nespekuloval bych ani vteřinu. Ba co více. Bez váhání bych dal jeden hlas Jiřímu Dienstbierovi a jeden hlas Táně Fischerové. Článek pana Řezanky bych si v takovém případě přečetl s uspokojením a bez otazníků.

Popustím-li uzdu fantasmagorickým přáním, do finále by postoupil Jiří Dientsbier a Táňa Fischerová. S čistým svědomím bych vhodil hlas pro Jiřího Dienstbiera. Přiznávám ale, že pod vlivem spekulace. Spekulace o tom, že jeho zvolením bude podstatně zvýšen jeho vliv na dění v ČSSD, která to potřebuje jako prase drbání. Tohle asi cítí mnoho příznivců této strany. Věřme, že i v budoucnu strany levicové, vzdor vlivu některých reprezentantů této strany.

Nicméně v případě zvolení Táni Fischerové bych nepociťoval žádnou trpkost v přesvědčení, že by jí to mohlo ve funkci presidenta slušet podstatně víc, než dalším kandidátům. Jmenovitě víc než Zemanovi, Roithové, Franzovi, Fischerovi, Schwarzenbergovi, Sobotkovi. A dokonce víc, než Bobošíkové. Zvláště pak při představě jejího vystoupení v pořadu "Uvolněte se prosím".

0
Vytisknout
10494

Diskuse

https://www.pwf.cz/

Obsah vydání | 2. 1. 2013