Japonsko kvůli sporu s Čínou schválilo program vyzbrojování

17. 12. 2013

Japonské tzv. síly sebeobrany dostanou po letech škrtů přidáno. Rozhodl o tom kabinet po vyostření napětí ve Východočínském moři. Japonské ozbrojené síly v příštích pěti letech obdrží bezpilotní letouny, dva torpédoborce vybavené protiraketovým systémem Aegis, pět ponorek, dvaapadesát obojživelných vyloďovacích plavidel, osmadvacet bojových letounů F-35 a sedmnáct dopravních letounů Osprey s vertikálním startem.

Japonský kabinet schválil novou národní bezpečnostní strategii a zvýšení výdajů na zbrojení. Všeobecně je to považováno za reakci na poslední kroky Číny.

Podle japonské ústavy země nemá armádu, vojenské námořnictvo ani letectvo, nicméně Japonsko za zbrojení přesto výrazně utrácí (video zachycuje nový tank čtvrté generace Typ 10). A to i když za obranu Japonska jsou formálně zodpovědné USA a mají zde 50 000 vojáků.

Japonské "síly sebeobrany" vznikly v době Studené války a měly bránit invazi ze severu, tj. ze strany SSSR. Avšak v poslední dekádě Čína výrazně rozvinula vlastní ozbrojené síly - její výdaje na zbrojení jsou druhé největší na světě hned za USA - a vynořil se teritoriální spor o souostroví ve Východočínském moři, na nějž si dělají nárok současně Japonsko i Tchajwan (jehož přístup v tomto případě podporuje také kontinentální Čína). Ve vodách malého souostroví Senkaku/Tiao-jü se nachází ložiska zemního plynu.

Před rokem si Japonci zvolili nacionalistického premiéra Šinzo Abeho, který slíbil, že nebude ustupovat čínskému tlaku.

Nová obranná strategie je zaměřena na čínskou hrozbu a primárně se týká sporného souostroví.

Jakkoliv věc vypadá logicky, mnoho Japonců Abeho podezírá, že má skrytou agendu v podobě změny ústavy, která dosud brání zřízení tradiční armády. Aby této změny dosáhl, musí mít většinu v obou komorách parlamentu a navíc zvítězit v referendu. Nikdo si nemyslí, že by se mu to mohlo podařit - ale za to se někteří domnívají, že Abe chce Japonsko změnit tak, že ústavu obejde.

Navzdory tomu nová bezpečnostní strategie označuje japonské obranné úsilí za "transparentní" a z netransparentnosti naopak obviňuje Čínu.

V lednu Abe poprvé zvýšil výdaje na zbrojení a založil Radu národní bezpečnosti, která má dohlížet na hlavní bezpečnostní otázky. Nyní výdaje na zbrojení dosáhnou během pěti let 23,97 bilionů jenů (232 miliard dolarů) a zvýší se o 2,6%.

Poslední kolo sporu s Čínou vyvolalo čínské zřízení identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) ve Východočínském moři v oblasti, kde leží sporné souostroví Senkaku/Tiao-jü. Tato zóna se překrývá s obdobnou (a mnohem větší) zónou japonskou. Čína odmítá kritiku okolních zemí. USA vyzvaly Peking, aby zónu zrušil, a navyšují svou pomoc vietnamskému námořnictvu.

Mnozí se domnívají, že japonský premiér Abe využívá čínské hrozby především k prosazení vlastních nacionalistických plánů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3139

Diskuse

Obsah vydání | 18. 12. 2013