Dcera vyššího státního úředníka zavražděného Pinochetovým režimem zvolena podruhé prezidentkou Chile

18. 12. 2013 / Jan Mrskoš

Michelle Bachelet (62) byla minulou neděli v druhém kole přesvědčivě zvolena většinou 62% proti 38% druhé kandidátky Evelyn Matthei. A není jistě nezajímavé, že obě dámy jako děti vyrůstaly spolu v těsném sousedství, ve stejné škole. Ale později se jejich životní dráhy značně rozešly. Po násilném pádu Allendovy vlády v 1973 byl otec Michelle - vyšší vládní úředník -- uvězněn a po měsících mučení zemřel. Velitelem toho internačního tábora byl otec druhé kandidátky, generál Fernando Matthei, dnes osmaosmdesátiletý penzista. Dosavadní pokusy zahájit soudní řízení proti němu byly soudem dvakrát zamítnuty. Na otázku v interview pro Time o možné účasti generála Matthei na smrti jejího otce Bachelet dnes odpovídá: Respektujeme soudcovo rozhodnutí.

Matka s dcerou Michelle byly po otcově smrti uvězněny Pinochetovou tajnou policií DINA, osobně vyslýchány přímo jejím šéfem Manuelem Contrerasem. Dotazována na podrobnosti jejího pobytu tam prohlásila, že to, co prožila, nebylo nic proti tomu, co viděla u jiných, včetně elektrických šoků. Po měsících věznění na různých místech byla přinucena k exilu, odjela do Austrálie, kde žil její bratr už delší dobu před převratem.

Michelle Bachelet vyrůstala v rodině různých národnostních kořenů, a tak není divu, že mluví několika jazyky. Mezi nimi hlavně plynně anglicky, chodila do základní školy v USA ve státě Maryland, když její otec tam byl diplomatem na chilském velvyslanectví ve Washingtonu D.C. (vláda před Allendem). Později zase v Chile studovala medicínu na univerzitě. V exilu, krátce po příjezdu do Austrálie, jí vláda tehdejšího východního Německa nabídla pobyt. Přemístila se tedy do Berlína a později se k ní i matka připojila. V Německu působila na obvodní zdravotnické klinice a dále pokračovala ve studiu medicíny. Seznámila se zde s chilským studentem architektury, vzali se a její první syn se tam narodil.

Když v roce 1979 po čtyřech letech exilu dostala povolení vrátit se do Chile, její studium v Německu jí nebylo uznáno a začala tedy znovu tam, kde před uvězněním přestala, graduovala pak v roce 1983. Licence na provozování lékařské praxe jí nebyla vládou povolena a tak prošla různými nevládními spolky na ochranu a péči o děti. Po uvolnění vojenské diktatury v 90. letech se Bachelet dostává na funkce ve vládních zdravotních úřadech, je zapojena také v mezinárodních konferencích. Věnuje se také studiu vojenské strategie a dostává stipendium na vojenské studium v USA. Po návratu do Chile se stává poradkyní ministra obrany.

V roce 2000 je jmenována ministryní zdravotnictví, v roce 2002 pak ministryní obrany. A ve své funkci propaguje politiku smíření mezi vojenskou juntou a jejími obětmi. V roce 2006 je pak za podpory socialistické strany zvolena prezidentkou Chile. V Latinské Americe první to případ zvolené ženy, která nebyla manželkou předchozího státníka. Ve funkci prezidentky zůstává do roku 2010, do dalšího období po druhé kandidovat chilská ústava nedovoluje. V tomtéž roce se stává ředitelkou nového odboru OSN pro ženská práva, pozice, ve které setrvává do roku 2013 a rezignuje za účelem kandidatury na prezidentský úřad Chile.

Když se Bachelet v březnu příštího roku plně ujme prezidenstké funkce, bude mít plné ruce práce. Prosadit změny, které slíbila svým voličům. Mezi ty důležité patří vylepšení školního systému, který byl za Pinocheta dosti poškozen a studium bylo umožněno jen vyšším vrstvám. Finanční prostředky na to si slibuje od zvýšení korporátních daní z 20 na 25%. Také chce zrevidovat volební a ústavní zákony vzniklé za Pinochetovy éry. K tomu ji očekává silná opozice v parlamentu. Zdá se ale, že se toho Bachelet nebude moc bát. Její zkušenost je teď daleko lepší než v předchozím období, kdy jako začátečnice skončila v roce 2010 s oblíbeností 84%, zatímco dosavadní prezident Sebastián Piñera (který podporoval druhou kandidátku) má podle posledního průzkumu jen 34%.

Michelle Bachelet po svém vítězství prohlásila: "Ti, kteří si přejí změnu, jsou ve velké většině. A je tedy na čase ty změny uskutečnit".

ZDE

0
Vytisknout
4070

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2013