Třeba když jsem seděl u holiče a manžel kadeřnice, neúspěšný
komunální politik ČSSD mluvil, aby řeč nestála, o situaci ve své čtvrti: „ Ani tady už to není, co to bývalo.
V parku polehávají bezdomovci, válí se tam injekční stříkačky. Přijde
doba, kdy tu uslyšíme samé alah akbar.“
V sobotu zase sedím v autě a jedeme z jižních
Čech a vedle mne na sedadle slyším z úst studenta, který po jednom a půl
roce opustil filosofickou fakultu toto: „Z historie
vidíme, že národy z jihu si nedovedly nikdy vládnout samy. Potřebovaly
nadvládu zemí naší kultury“.
Z jiné strany na mě doléhá: „Moji dceru přepadli cikáni a od té doby je všechny nenávidí“.
Strach z neznámého, pocity zneuznání, tíživá sociální
situace byly a jsou živnou půdou pro nesnášenlivost či nenávist. Jak známo
z historie, využili toho mnozí při propagandě svých ideologií.
I v dnešní době tomu není jinak. Konzervativní a
ultrapravicové síly v ČR šturmují na poplach v podobě akcí typu sdružení Akce D. O. S. T., kdy
Konvičkové, Okamurové, Zemánkové a jiní horují proti imigrantům.
Objevují se však i staří známí Vandasovci, kteří cítí další
šanci, jak se zviditelnit.
V Brně na demonstraci proti přijímání uprchlíků
předseda DSSS Vandas rozjásal tisícové publikum i takovými slovy jako:“Přijde doba, když z těch zlých extremistů a
neonacistů budou rázem hrdinové“.
Je to asi můj subjektivní pocit, ale lidé slušní, tolerantní
a snášenliví jsou slyšet daleko méně a mnoho lidí ve svých názorech nyní hlavně
vůči pomoci uprchlíkům ustrnulo v předsudcích a obavách z jejich
nebezpečnosti.
Vážím si toho, že lidé jako Jan Čulík nebo performer Milan
Kohout se odvážili do jámy lvové a pozvedli svůj hlas proti nevědomosti,
neznalosti a zaslepenosti v naší společnosti. Jejich aktivity plně
podporuji, tak jako podporuji akce hnutí Ne rasismu nebo Brno blokuje.
Závěrem ještě jeden malý postřeh. Čítám na internetu i
takové názory, že humanismus byl překonán. Pokud toto přijmeme, co nám vlastně
zbude?
Pocházím z kraje, kde se s největší pravděpodobností
narodil Jan Hus. Nesmím ho tedy zklamat a budu šířit pravdu v podobě
švejkovské parafráze: „Lidi co blbnete,
uprchlíci jsou taky lidi“.
Diskuse