Dohoda s Íránem znepokojuje arabské spojence USA

16. 7. 2015

Dohoda s Íránem na omezení jeho jaderného programu bude čelit možnému vetu v americkém kongresu. Zásadnější problém pro Obamovu administrativu ale představuje reakce arabských zemí na Blízkém východě, které se obávají výraznější role Íránu v místních konfliktech. Píše o tom deník Washington Post.

Kongres USA, v němž mají republikáni většinu, má nyní 60 dní na projednání dohody a vyjádření postoje. Prezident Barack Obama však předem ujistil, že případné veto ze strany kongresu neakceptuje. Prezident USA trvá na tom, že dohoda, pravděpodobně největší diplomatický úspěch jeho osmileté prezidentské mise, je nejlepším možným způsobem, jak zabránit Íránu, aby se stal vojenskou jadernou velmocí.

Zatímco ale debata v USA slábne a představa, že republikáni shromáždí v kongresu potřebnou většinu k odmítnutí dohody se zdá být vzdálená, největšímu testu čelí dohoda na Blízkém východě. Obama bude muset přesvědčit zejména Saúdskou Arábii a další arabské spojence USA s většinově sunnitským obyvatelstvem, že dohoda není ohrožením jejich vlastních zájmů. Obavy se týkají zejména toho, že Írán, podpořený dohodou s USA, bude hrát více agresivní a destruktivní roli v místních konfliktech.

V květnu pozval Obama zástupce arabských zemí do Camp Davidu, aby zmírnil jejich obavy. V úterý však zvolil poněkud ostřejší tón, když apeloval na arabské země, že by "neměly plakat pouze kvůli trpícím v Sýrii či Jemenu, ale že by měly mít na paměti zájem všech mladých, ať už v Kuvajtu, Saúdské Arábii či v Íránu."

Podobný sentiment ale pravděpodobně nebude v arabských zemích vyslyšen. Obama nicméně vyjádřil přesvědčení, že arabské země v regionu až příliš často svádějí vinu za tamní problémy na Írán, přičemž zapomínají, že džihádisté, kteří region destabilizují stejně jako Írán, se nejčastěji rekrutují z jejich občanů.

Více v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3458

Diskuse

Obsah vydání | 17. 7. 2015